Staré přísloví praví: "Teplé září, ovoci se daří". Začátek toho letošního byl skutečně nejenom teplý, ale přímo žhavý. Jak se zdá, příroda ještě dohoní to, co během deštivého léta zameškala, a nám už jenom zbývá si urychleně připravit zavařovací hrnec, spoustu sklenic a současně dobře vyvětrat a vybílit sklep na uskladnění letošní úrody. Dozrávající jablka V září se začínají vybarvovat odrůdy zimních jablek a při větší úrodě se pod jejich vahou prohýbají větve. Můžeme jim pomoci dřevěnými podpěrami, nejlépe vidlicemi ze starých větví. Také plody již začínají opadávat, i když hlavní období jejich sklizně začne až příští měsíc. Nemusíme je nutně vyhazovat, pokud už mají po rozlomení hnědá jadérka, využijeme je k přímému konzumu. Ani nedozrálá jablka však nemusí přijít nazmar. Po vykrájení z nich docela dobře připravíme chutný kompot k okamžité spotřebě. Nahnilé a značně zčervivělé plody likvidujeme, nejlépe svozem do jámy v odlehlém koutu zahrady, kde je zasypeme vápnem. Sklízíme ořechy Typickým znakem září jsou dozrávající ořechy. Do jejich sběru se pustíme, když jim začne černat a pukat slupka. Pomocí tyče je setřeseme do plátěné nebo igelitové plachty, potom je rozprostřeme v jedné vrstvě na vzdušné podložce (nejlépe drátěnce) a necháme vyschnout na sluníčku. Pokud se nám podaří shodit i nezralé plody s bílými jádry, co nejdříve je spotřebujeme nebo naložíme do medu. Zralost lískových ořechů poznáme podle světlehnědého zbarvení skořápky a zhnědnutí spodní poloviny punčošky. Podle druhu je buď setřáseme, nebo češeme a sami vyloupáváme z punčošky. Před uložením v chladné místnosti je necháváme 3 až 4 týdny vyschnout, nejlépe na drátěnce, kde je stejně jako vlašské ořechy pravidelně obracíme. Připravujeme se na sázení S nadcházejícím podzimem pomalu přichází i čas zimní výsadby stromů a keřů. Pokud máme něco podobného v úmyslu, je dobré už nyní s předstihem začít s kopáním jam a opatřováním kůlů. Jakmile budeme s touto prací hotovi, zkypříme dno jámy a nasypeme na dno vrstvu půdy obohacenou kompostem, popřípadě horninovou moučkou apod. Současně si připravíme hromadu humózní půdy na zasypání, zatímco starou vykoupanou zem promícháme s kompostem a necháme odpočinout. Pro pásové výsadby především bobulových dřevin zrygolujeme a vyhnojíme celé pásy země, kam tyto dřeviny budeme chtít vysazovat. Blahodárný řez První polovina měsíce je rovněž vhodná k průklestu, popřípadě zmlazování některých odplozených ovocných stromů. Patří sem především peckoviny, jako je třešeň, višeň, meruňka, švestka a renklóda. Rány po řezu se v tomto období dobře hojí a podstatně se snižuje nebezpečí vzniku kleotoku. Nové letorosty, zejména u meruněk a broskví, ale i ostatních peckovin, je třeba zkrátit zhruba na polovinu. Od ostatních je rozeznáme podle toho, že jsou ještě měkké a pružné. Jejich nevýhodou je, že často ani v zimě neshazují listy, které odpařují zbytečně velké množství vody. Neořezaný strom pak může být dehydrován a snadno zmrzne. S řezným nářadím se vydáme i na drobné ovoce. U keříků angreštu a rybízu odstraníme staré odplozené větve a slabé výhony. Ponecháme pouze 6 až 8 nejsilnějších prutů, zbytek odstřihneme těsně u země. Rány po odstraněném dřevě v tomto případě nemusíme ošetřovat, u velkých stromů je však zamažeme štěpařským voskem nebo natřeme bílým latexem či Biobalzámem. Řízkování bobulovin V tuto dobu můžeme s úspěchem množit bobulové ovoce pomocí řízků. Využijeme k tomu jednoletých vyzrálých letorostů, které zbavíme listů a těsně u kmene je odřízneme. Z nich nařežeme asi 20 cm dlouhé větvičky, které seřízneme ostrým nožem těsně nad nejhořejším a pod posledním očkem. Ty zasadíme ve 12 cm vzdálených řádcích do kypré humózní půdy v rozmezí okolo 20 cm tak, aby nad zem vyčnívala 2, nejvýše 3 očka. Zde zůstanou až do příštího jara. Pro podporu zakořenění můžeme použít stimulátor. Máme-li možnost sehnat hnůj, rozhodíme ho mezi řádky, nesmí ovšem zakrývat rostlinky. -ra-