...zalézající za nehty, případně lezavé chladno a nevlídno. Není tedy divu, že v tomto období chodíme zahrádku spíše jenom překontrolovat. Častěji jen tak postáváme za oknem ve vyhřátém pokoji a přemýšlíme o tom, co bude, až se oteplí.

Období příprav Využijme času zimního klidu a připravme se důkladně na jarní období, kdy už budeme jenom kopat, sít nebo sázet a plít. Nezapomínejme, že pro kvalitní úrodu je třeba rostliny střídat, a proto si v klidu připravme pěstební plán s podrobným přehledem, co kam a kdy zasadíme. Může to být pouhý seznam, ale přehlednější bude přibližný plánek zahrady se všemi záhony a záhonky. Nepopsaný náčrtek si nechme několikrát oxeroxovat, abychom měli na každý měsíc alespoň dva listy, kam si pomocí barevných pastelek zakreslíme, co v onom měsíci bude na příslušném záhonu růst.

Optimální stanoviště Už pro první letošní měsíce pamatujme na střídání plodin a nedávejme pokud možno stejný druh zeleniny na totéž místo. Výjimkou jsou pouze rajčata, keříčkový fazol, květák, růžičková kapusta, pór a celer, které můžeme pěstovat na stejném místě i několik let po sobě. U ostatních druhů zeleniny je třeba dodržet přestávku alespoň tři až čtyři roky, u raných brambor, petržele, mrkve, okurek a hrachu se doporučuje dodržení šestileté obměny.

Zelenině se bude nejlépe dařit, když dodržíme následující obměnu: 1. rok košťáloviny, 2. rok kořenová zelenina, 3. rok plodová zelenina – zejména okurky, 4. rok listová zelenina a cibuloviny, 5. rok brambory nebo rajčata, 6. rok luskoviny a kuchyňské byliny.

Hledáme sousedy Při výběru stanoviště pak musíme brát v úvahu, že se určité druhy rostlin vzájemně nesnášejí, a proto je nemůžeme vysazovat v bezprostřední blízkosti. Nevhodné jsou zejména následující kombinace, kterým bychom se měli rozhodně vyhnout: luskoviny/cibuloviny, rajčata/fenykl nebo okurky, ředkev/okurky, hlávkový salát/celer nebo petržel, kukuřice/celer nebo reveň, brambory/hlíznatá zelenina, hrách/lilkovité plodiny.

S rostlinami je to jako s lidmi. Zatímco jedny si „nesednou“, jiným určitá společnost naopak svědčí. Z toho důvodu se s úspěchem pěstují smíšené kultury, což znamená, že různé druhy zeleniny se pěstují na jednom záhonu bez ohledu na jejich uspořádání. Při jejich výsadbě se řídíme především jejich výškou, popřípadě šířkou a také podle délky vegetace. Do středu záhonu proto vždy dáváme rostliny vysoké a s delší vegetační dobou, drobné a rychle rostoucí, jako například ředkvičky, pak vysazujeme vždy k okraji. Rychle a pomalu rostoucí druhy zeleniny můžeme společně pěstovat také na přeskáčku v pásech, ale musí být uspořádány tak, abychom při ranější sklizni nepoškodili rostliny s delší vegetační dobou.

Smíšené kultury Při rozsazování tedy můžeme naplno pustit uzdu své fantazii, ale musíme vždy dbát na dostupnost k jednotlivým druhům. Možností je zde skutečně široká škála, takže si v případě zájmu můžeme záhonek i esteticky uspořádat. Velice dobře se například doplňují štíhlí a do široka vyvinutí partneři, jako je hlávkový salát + pór, rajčata + keříčkový fazol, hlávkový salát + kedluben, kedluben + okurky, růžičková kapusta + okurky, hlávkový salát + růžičková kapusta, cukrová kukuřice + hlávkové zelí, špenát + bob, cibule + listový salát, okurky + kedluben, hlávkový salát + ředkev, mrkev + hrách aj. Rozhodneme–li se pěstovat různé druhy zeleniny v jedné řadě, můžeme sáhnout třeba po ředkvičkách, které lze vysazovat mezi mrkví, petrželí, černým kořenem nebo polníčkem. Protože rychle rostou, využíváme je často dokonce jako značkovací rostlinu, abychom si udrželi přehled, kudy vede řádka. Mezi okurkami pak můžeme pěstovat třeba kopr nebo trhací listový salát, mezi vyššími rostlinami máku se pak bude výborně dařit mrkvi.

Předpoklad úspěchu Vraťme se však od sluncem zalitých záhonků zpět k zimní realitě a svým plánkům. Než v nich rozvedeme jednotlivé záhony, měli bychom všechny zmíněné údaje uspořádat a u každého druhu si zvlášť poznamenat délku vegetace. Tak získáme názorný přehled, co kdy zasadíme nebo zasejeme, kdy to sklidíme, a která rostlina přijde jako následná. Když si to ukážeme na konkrétním příkladu, uvidíme, že třeba v březnu vysejeme na záhonek karotku, kterou od začátku června budeme sklízet postupnou probírkou. V srpnu tedy budeme mít každopádně záhonek zcela volný a znovu ho osadíme. Tentokrát si vybereme zeleninu druhé trati, které nevadí předešlá plodina. Bude to třeba pozdní kedluben, salát, ředkvička nebo čínské zelí, které sklidíme koncem léta nebo až na podzim.

-ra-Foto: www.isifa.com