Říjen patří nejenom k nejkrásnějším měsícům podzimu, ale i roku. Když se rozplynou ranní mlhy, padající listy zazáří v plných barvách a pod příkrými slunečními paprsky se „rozsvítí“ lampiónky mochyně, je se na co dívat. Slunných dnů je však také třeba využít k práci. V tuto dobu můžeme sázet nebo přesazovat okrasné dřeviny, vysévat nový trávník, chystat ochranu proti okusu zvěří či vyspravovat ploty. Především však musíme uklízet a pečovat o záhonky. I když se tato práce rok co rok téměř do detailů opakuje, vždy v ní objevíme něco zcela jedinečného. Věčný koloběh Zřejmě největší pozornost si vynutí záhonky trvalek. Nápadnými barvami na sebe zdaleka upozorňují poslední opozdilci, zastoupení převážně hvězdnicemi, podzimními astrami, oměji, některými druhy slunečnic a samozřejmě celou plejádou chryzantém. Nízko nad zemí pak ještě dokvétají rozchodníky a fialky. Zahradníkovo oko se na takovém místě může pokochat vlnobitím podzimních květů, jeho nůžky se však už musí pustit do odstříhávání zaschlých rostlin, jako je zlatobýl, rudbekie, vysoké plaménky a další. Většinou je stříháme těsně u země, aby nepůsobily rušivě, výjimkou jsou pouze některé plané trvalky pěstované poblíž okrasných dřevin. Jsou to například ploštičníky, routa a oměje a některé druhy okrasných travin, které se teprve v mrazivém ojínění promění v čarovnou dekoraci. Práce však pokračuje Vystříhané odkvetlé záhonky je samozřejmě třeba připravit na další sezónu. Aby nám vytrvalé rostliny na jaře opět v plné síle vykvetly, musíme se na konci měsíce pustit do likvidace plevele a kypření půdy. I když použijeme rycí vidle, nebudeme s nimi píchat příliš hluboko, abychom nepoškodili kořínky nebo přezimující cibule. Na menším záhonku pak můžeme výhodně použít třeba dvouhrotou motyčku. Nezapomeňme si připravit nastýlku slámy nebo větvičky chvojí, kterými už brzy zakryjeme spící letničky, aby je nepoškodil mráz. Říjen je však též obdobím výsadby a přesazování trvalek kvetoucích na jaře nebo počátkem léta. Pro výsadbu v tuto dobu jsou vhodné především rostliny s většími kořeny, které se zatím stačí aklimatizovat a na jaře vyrazí v plné síle. Neměli bychom proto s jejich sázením příliš otálet, aby do začátku zimy stačily řádně zakořenit a mráz je nemohl vytáhnout z půdy. A co s letničkami? S letničkami to budeme mít v tuto dobu poměrně jednoduché. Ve zkratce by se dalo říct, že celý záhon čeká generální úklid. Nejprve všechny uvadlé rostliny vyryjeme pomocí vidlí, někdy je i vytáhneme pouhou rukou, a založíme i s kořeny na kompost. Aby nám co nejrychleji zetlely a změnily se v úrodnou zeminu, musíme je rozsekat na malé kousky v drtiči zahradního odpadu. Jestliže podobné zařízení dosud nevlastníme, využijeme k jejich rozmělnění sekerky nebo zahradnických nůžek. Vytrhaný záhon nakonec zryjeme a zbavíme veškerých zbytků plevelů. V tuto dobu ovšem můžeme vysévat i některé otužilejší letničky, jako například měsíček. Jejich semena stačí ještě na podzim vyklíčit, rostlinky obvykle přečkají zimu bez poškození a na jaře vykvetou až o 6 týdnů dříve než z dubnového výsevu. Uvolněné záhony lze ovšem také osázet dvouletkami, jako jsou macešky, prvosenky, hvozdíky, pomněnky a sedmikrásky. Předtím je však nutné obohatit půdu humusem, popřípadě humusovitými hnojivy, jako je Agrobio nebo Agrobiomin Zahradon aj.

Přezimování cibulovin Cibule mnohých rostlin se již zatahují a chystají k zimnímu spánku. Záleží jenom na nás, jaký odpočinek jim dopřejeme, vždyť příští rok nás podle toho odmění množstvím, velikostí i vybarvením květů. Pokud těmto krasavcům věnujeme pravidelnou pozornost, měli bychom už mít z minulého měsíce cibulky mečíků zavěšené pod střechou nebo jiným chráněným, ale vzdušným místem, kde nám během října ještě dostatečně proschnou a vyzrají. Nyní je však potřeba zaměřit pozornost na cibule begonií, montbrécií a tygřic, které po vyrytí necháme zaschnout, očistíme je a podle druhů uložíme do temné a nevytápěné místnosti. S vyjmutím jiřinek a begonií si počkáme, až je přejde první mráz, a pak budeme postupovat stejným způsobem. A zase sázet Zatímco cibule choulostivých letniček ukládáme k přezimování, rozhlížíme se, kam letos zasadit cibuloviny kvetoucí časně z jara. Nezapomeňme, že tulipány a narcisy se budou nejlépe vyjímat, když je zasadíme podle druhů ve větším množství na společný záhonek, kde budou v řadě jako vojáci. Při výsadbě hyacintů věnujme pozornost kvalitě půdy, která nesmí být těžká, ale naopak dobře propustná s dostatečným množstvím humusu. Sněženka nebo modřenec určitě vyniknou někde na skalce, ale můžeme je též umístit pod keříky nebo světlými dřevinami. Zde se budou vyjímat i ostatní drobné cibuloviny, jako je tavolín, ladoňka, šafrán nebo řebčík kostkovaný. Další možností je zasadit tyto květiny do nádob, které, až přijde čas, zapustíme do země na nejatraktivnějším místě. Může to být i na zastíněné části zahrady, kde by se těmto rostlinám trvale nedařilo. Nádoby s rostlinami je pak možno obměňovat podle doby květenství. -šum- Foto: Archiv In