Říjen v ovocné zahradě

Říjen v ovocné zahradě

Tento měsíc znamená pro každého sadaře vrcholnou sezónu. Sklizeň nás zaměstnává natolik, že občas zapomínáme na ostatní nezbytné...

Tento měsíc znamená pro každého sadaře vrcholnou sezónu. Sklizeň nás zaměstnává natolik, že občas zapomínáme na ostatní nezbytné práce a věnujeme se převážně sběru ovoce. Dost možná plánujeme výsadbu nových ovocných stromů, vždyť koncem měsíce se sázejí jabloně, hrušky, švestky, slivoně a především keře bobulovin. Vyhlédněme si proto zatím optimální místo, které jim bude složením půdy i polohou nejlépe vyhovovat a zbude-li nám chvilka času, můžeme již začít s kopáním jam. Předtím ale musíme sklidit zbývající pozdní odrůdy švestek, hrušek, především však bohatou úrodu zimních jablek.

V jablečném sadu
Snažíme se využít každého pěkného dne k očesání vybarvujících se plodů a jejich uskladnění. Nic se však nesmí uspěchat. Teprve nyní dostávají tu pravou chuť a každý den, o který je necháme na stromě déle, jim prospěje. Zkušení pěstitelé tvrdí, že zimní jablko můžeme utrhnout až sedm – maximálně však 10 dní po sklizňové zralosti. Dozrávající plody by neměly ohrozit ani noční mrazíky (okolo -3 °C), ale ve zmrzlém stavu je nemůžeme trhat.

Optimální zralost poznáme podle toho, že jablka očividně zesvětlí a při mírném pootočení se snadno oddělí i se stopkou od větve. Když po rozkrojení zjistíme, že mají hnědá jádra, můžeme je nakonec otestovat chutí. Předčasně utržené plody bývají nejenom natrpklé, ale mají sklon ke scvrkávání a jsou náchylné k napadení houbovitými chorobami. Mírně přezrálá jablka bývají nejenom sladší, ale též odolnější. Je tu zde však jedna podmínka. Čím déle je necháme na stromě, tím rychleji je musíme uložit do chladu. Tedy žádné dlouhé ukládání v transportních bedýnkách, jablka je třeba rozložit do jedné vrstvy, aby řádně proschla, a šup s nimi do sklepa.

Uskladnění ovoce
Pokud se nám stane, že je sklep už zaplněn letním ovocem, nesnažme se všechno směstnat dohromady. Podzimní odrůdy určené k brzké konzumaci totiž vylučují etylén, který urychluje proces stárnutí. Je–li to možné, přenesme letní ovoce třeba na půdu. Nyní už tam taková vedra nejsou, a kromě toho je stejně co nejdříve spotřebujeme. Ještě nebezpečnější však jsou v tomto směru brambory, a proto bychom je, pokud to jenom trošinku jde, měli skladovat odděleně.

Ošetření stromů
Sklizené stromy je třeba před zimou ošetřit. Nalomené větve raději odřízneme a zamažeme ránu štěpařským voskem. Přitom se zaměříme na škůdce, kteří si budou hledat zimní úkryt pod kůrou. Začátkem měsíce můžeme jak na kmeny stromů, tak i na podpůrné kůly nabalit lepové pásy, v nichž uvíznou především samičky píďalky podzimní, které lezou do koruny, aby zde nakladly vajíčka. Mnozí sadaři považují toto opatření za dostatečné a o další osud zahrádky se nestarají. Jsou tu však ještě ptáci, kteří se uchycený hmyz pokoušejí vyklovávat, a přitom si mohou zalepit zobák a zemřít. Proto je třeba na lepové pásy pořídit ještě další ochranu proti ptactvu. Jestliže si s ní nevíme rady, využijeme k lapání hmyzu pásy z vlnité lepenky, které jsou sice o něco méně účinnější, ale zato šetrnější k okřídleným sousedům.

K dalším nepříjemným škůdcům patří vlnatka krvavá, jejíž kolonie můžeme objevit podle voskových výpotků připomínajících vatu. Nacházejí se často na chráněných místech ve srůstu větví nebo v blízkosti pupenů. Napadená místa můžeme oškrábat kartáčem a ošetřit roztokem tekutého mýdla nebo extraktem z kapradí. Při rozšířeném výskytu, kdy mšice obalí celé větévky, je lépe použít razantnějších přípravků, jako je Mospilan 20 SP nebo Pirimor 25 WG. Slabší větvičky je v takovém případě nejlepší celé odříznout a spálit.

Řízkování
Přibližně od poloviny října můžeme začít s množením jabloní, hrušek a všech druhů bobulovin řízkováním. Tato „operace“ nijak nespěchá, takže ji můžeme v klidu provést, když už nebudeme mít nic urgentního na práci a vydaří se nám počasí. Někteří sadaři přímo doporučují počkat, až Měsíc začne dorůstat do úplňku, ale nesmí přitom mrznout. Zatím si vyhlídneme urostlé lehce zdřevnatělé výhonky o délce okolo 20 cm s přibližně čtyřmi až pěti pupeny. Ty pak odřízneme šikmým řezem, šetrně zbavíme listů a zapícháme do mírně vlhkého říčního písku. Pokud použijeme pro lepší zakořenění růstového stimulátoru, musíme jamku vyhloubit kolíkem nebo jiným dřívkem, aby se pudr nesetřel. Nádobu s řízky nakonec přeneseme do chladné, ale nevymrzající tmavé místnosti, kde za pravidelné kontroly přečkají zimu a na jaře je budeme moci vysadit na záhon.

-ra-
Foto: Archiv In

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Zahrada
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce,zahrada.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Rekonstrukce bytového jádra, Rekonstrukce bytu, designové úpravy bytu.