Zeleninová zahrádka v prosinci

Zeleninová zahrádka v prosinci

Zeleninová zahrádka má pro pěstitele jednu velkou výhodu - přináší mu radost z dobře vykonaného díla a současně v zimním období...

Zeleninová zahrádka má pro pěstitele jednu velkou výhodu - přináší mu radost z dobře vykonaného díla a současně v zimním období užitek. Každý kus čerstvé zeleniny, který přinese domů, ho ujišťuje, že se nelopotil nadarmo. Konečně si může s uspokojením sednout a plánovat osevní plán na příští rok. První volný den však ještě zaběhne do zahrádky, aby zryl a pohnojil uvolněné záhony, poskytl rostlinkám ochranu proti mrazu a také opravil opotřebené nářadí. Vždy si však domů přinese alespoň jeden kousek čerstvé zeleniny.

Zimní úroda
I na konci roku je v zeleninové zahrádce stále co sbírat a okopávat. Dokud nám záhonky úplně nepromrznou, můžeme z nich postupně sklízet čínské zelí, růžičkovou a kadeřavou kapustu, salát polníček, kořen pastináku, černý kořen, nať kadeřavé petržele či sibiřské cibule a špenát. Aby nám tato zelenina vydržela venku co nejdéle, přikryjeme záhonky chvojím, které ji ochrání před holomrazy. V případě, že jsme si zřídili i studené pařeniště, můžeme až do Vánoc zásobovat vlastní kuchyni hlávkovým salátem, kedlubnami, květákem nebo endivií.

Zelenina k rychlení 
Naši kuchyni můžeme zásobovat čerstvou zeleninou nejenom ze zahrádky, ale přímo z bytu. Stačí nám k tomu světlejší kout – nejlépe okenní parapet, kde se teplota pohybuje okolo 15 až 20 °C. Pokud zde současně otevíráme okno, vyplatí se malý fóliový skleníček nebo zakryté akvárium, ve kterém ovšem musíme čas od času větrat. Zde můžeme pěstovat různé druhy rychlené zeleniny, jako je například:

Pažitka – patří k nejtypičtějším rychleným druhům zeleniny a slouží k dochucování i kořenění. Její nať obsahuje velké množství vitamínu C, vitamíny B1 a B2 a karoten. Typickou chuť jí dodávají éterické oleje s chemicky vázanou sírou. K rychlení ji přenášíme ze zahrádky až po promrznutí, přesadíme do menší nádobky a přeneseme do bytu, kde ji před konzumací ještě necháme 20 až 30 dnů vegetovat.

Řeřicha setá – je rovněž optimálním kořením i zeleninou, kterou můžeme velice snadno pěstovat v domácích podmínkách po celý rok, i když dáváme přednost zimnímu a jarnímu období. Obsahuje větší množství vitamínu C, B1 a K i celou řadu minerálních látek a hořčin usnadňujících trávení. K vyklíčení jí stačí i pouhá miska se stále vlhkou vatou či filtračním papírem, kam hustě rozhodíme semínka. Do tří dnů nám vyklíčí a za týden už vyrostou přibližně třícentimetrové rostlinky s děložními lístky, které můžeme postupně ořezávat a okamžitě konzumovat. Používáme je do salátů či pomazánek nebo přímo jako oblohu na namazaný krajíc. Sbíráme vždy takové množství, které okamžitě spotřebujeme, protože ořezaná zelenina se nedá dlouho skladovat.

Čekanka salátová – vyžaduje při rychlení trochu více práce, ale výsledek rozhodně stojí za to. Pěstujeme ji především pro vybělené listové puky, které obsahují vitamín C, vitamíny skupiny B a celou řadu důležitých minerálních látek. Kromě toho podporují chuť k jídlu, příznivě ovlivňují zažívání a mají též dietetické účinky. Jsou tedy vhodné zejména pro diabetiky. Salátovou čekanku pěstujeme zejména v zimním a časném jarním období, kdy se stává oblíbenou salátovou pochoutkou.

K rychlení potřebujeme kořeny, které jsme sklidili na konci října, odřízli jim listy přibližně 2 cm nad srdíčkem a založili je do pařeniště nebo bedýnky s pískem v chladném sklepě. Nyní je můžeme začít postupně ukládat do hlubší bedýnky s humózní zeminou, aby nad nimi zůstal volný prostor o minimální výšce 20 cm, který zaplníme pilinami nebo pískem. Celou nádobu přemístíme do mírně teplého koutu, kde se teplota pohybuje nejlépe okolo 12 až 15 °C, a pravidelně vlhčíme nebo zakryjeme igelitovou fólií, aby se voda neodpařovala. Asi po čtyřech týdnech kořeny vyjmeme, odřízneme puky a po opláchnutí a potřebné úpravě podáváme jako výborný salát.

Opět čerstvá zelenina
Nenáročným způsobem lze také přirychlovat kadeřavou kapustu, mangold nebo kadeřávek. Jejich kořeny zasadíme do větších nádob, které budeme podle potřeby přenášet na světlé a mírně vyhřáté místo s teplotou od 10 do 18 °C. Ke konzumaci použijeme mladé listy, které postupně vyrážejí.

Co necháme venku?
Až do jara může na otevřeném záhonku zůstat například zimní cibule, v listopadu vysetá mrkev nebo určité odrůdy salátové čekanky. Je to například červená veronská, která je vhodná právě pro jarní sklizeň. Jiné odrůdy, jako je třeba Palla rossa, je třeba sklidit ještě před začátkem zimy. K přezimování je rovněž vhodný mangold, jemuž ovšem odstraníme vnější listy a k srdíčkům přihrneme zeminu. Pak při minimální péči přečká zimu a na jaře, dokud nezačne kvést, z něj můžeme sklízet první listy.

I otužilou zeleninu je samozřejmě třeba chránit před holomrazy a prudkým sluníčkem. Opět nám poslouží staré dobré větvičky chvojí, mulčovací vrstva z drcené kůry, ale též netkaná textilie nebo fóliový kryt.

-ra-
Foto: Archiv In

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Zahrada
  • Autor:
  • Vydáno:

Může vás zajímat

Pečemereceptyvaření

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce,zahrada,pece.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: rekonstrukce koupelny a WC, Rekonstrukce 7 bytů v činžovní domě včetně fasády a balkónů, Návrh a realizace podkrovního bytu.