Stará česká pranostika praví: „V březnu vítr, v dubnu déšť, úrodný rok potom jest“. Podle všeho tedy máme celkem dobré vyhlídky, i když letošní mírná zima naznačuje spíše velký výskyt škůdců. Není proto od věci si projít odborné publikace či navštívit specializované prodejny a trochu se předzásobit alespoň základními přípravky. Jako každý rok nás však čekají pravidelné jarní práce, počínající úpravou záhonů, které už potřebují co nejrychleji osít. Do teplých pařenišť zatím vysejeme raný kedluben, rajče a papriku, do studených pak letní košťáloviny a novozélandský špenát. My si ale teď připomeneme některé základní zeleninové druhy, které je právě teď možné vysévat na otevřený záhon. Petržel Tento druh zeleniny je možné vysévat do volné půdy už na přelomu února a března. Klíčí totiž poměrně dlouho a potřebuje k tomu chladnější počasí. Ještě dříve, než se pustíme do práce, musíme si uvědomit, že tuto zeleninu nelze pěstovat na stejném místě. Je proto dobré si vybrat jiný záhonek a na původní se vrátit až po čtyřech letech. Kdo tuto zásadu nedodrží, bude mít nejspíš potíž s předčasným žloutnutím a odumíráním způsobeným nadměrným napadením škůdci, proti nimž rostlina ztrácí odolnost. Nové stanoviště je nejlepší vybrat v polostínu na severní straně záhonu s lehčí a mírně zásaditou půdou. Ideální je pamatovat na tuto skutečnost již na podzim a v tuto dobu také zem hluboce zkypřit a přivápnit. Vzdálenost mezi výsevnými řádky volíme podle odrůd. Zatímco pro naťovou petržel dáváme přednost menší rozteči mezi 15 až 20 cm, kořenové petrželi dopřejeme více prostoru od 25 do 30 cm. Výsev provádíme do hloubky okolo 2 cm a za suchého počasí záhon vydatně kropíme rozptýleným postřikem. Brzy poté, co rostliny vzejdou, vyjednotíme je na vzdálenost okolo 5 cm. Mrkev Je další kořenovou zeleninou, kterou můžeme postupně vysévat na otevřený záhon již od března, jakmile oschne půda. Samozřejmě si k tomu vybereme výsadbu pro jarní výsev. Rovněž pro pěstování této plodiny se doporučuje změna stanoviště, přičemž ideální doba pro návrat na původní místo nastává až po šesti letech. Nejvhodnější je lehčí humusovitá, hluboce založená půda. Řádky by měly být od sebe vzdáleny 20 až 30 cm a chceme-li být opravdovými perfekcionisty, vyhloubíme je ve směru nejčastějšího větru. Dokonalá vzdušnost tak zvýší přirozenou ochranu proti škůdcům, zejména pochmurnatce mrkvové. Řádky bývají poměrně mělké okolo 1,5 cm a po výsevu a zahrnutí je lehce udusáme prkénkem nebo válcem. Protože semena mrkve potřebují k vyklíčení poměrně dlouhou dobu mezi třemi až čtyřmi týdny, je vhodné využít jako značkovací mezisadbu ředkvičku, špenát, kopr nebo salát, které vzejdou dříve. Nesmíme je ale později zaměnit s výhonky mrkve, které brzy po objevení dvou až tří lístků vyjednotíme na vzdálenost okolo 5 cm. Záhy nato té rostliny přihnojíme a budeme pravidelně kypřit půdu mezi řádky, aby se tam nevytvořil škraloup. Cibule Z přímého výsevu ji začínáme pěstovat zejména v teplejších oblastech už v prvním březnovém týdnu. Vybereme si pro ni středně těžkou, ne příliš vlhkou půdu na osluněném místě, kde připravíme 2 až 3 cm hluboké řádky vzdálené podle odrůd. Největší rozestup potřebuje cibule kuchyňská, kde se plocha mezi řádky pohybuje od 15 do 25 cm, zatímco třeba perlovka potřebuje ke zdravému životu řádky v menším rozmezí mezi 7 až 8 cm. V každém případě ale jednotíme později vzešlé sazenice na vzdálenost od 5 do 10 cm.

V chladnějších oblastech obvykle dáváme přednost výsevu v pařeništi nebo rovnou vysazujeme předpěstované sazenice. Nejobvyklejším způsobem je ale pěstování cibule ze sazečky, což jsou skladované cibulky z loňského výsevu o velikosti 3 až 10 cm v průměru. Vysazujeme je mělce a do sponu 10 x 25 cm, aby jejich konce nepatrně vyčnívaly nad povrch půdy. Špenát Pěstování této zeleniny není příliš časově náročné, protože má velmi krátkou vegetační dobu od 30 do 45 dnů. Z tohoto důvodu špenát pěstujeme jako předchozí nebo následnou plodinu. Dobře se snáší například s černým kořenem, bobem nebo cibulí. Na otevřený záhon ho vyséváme do řádků vzdálených 10 až 20 cm, přibližně 4 cm hluboko. Vyžaduje zásaditou humózní půdu s dostatečným množstvím živin, které kromě kompostu dodáváme především prostřednictvím dlouhodobě působících hnojiv, jako je například Agrosam. U nás se pěstují dvě odrůdy špenátu, a sice zelný a novozélandský. Tradiční plodinou je špenát zelný, který dobře snáší teplotní rozdíly a dá se pěstovat prakticky po celý rok. V létě však vykvétá a hořkne, a proto ho během tohoto období nahrazujeme špenátem novozélandským. Ten ale vyžaduje poměrně teplé počasí a v tuto dobu ho můžeme pěstovat přímým výsevem pouze ve sklenících nebo v pařeništi. Doporučují se hrnky, kam ukládáme po dvou semínkách. Na otevřený záhon jej přesazujeme v polovině května. Moderně a efektivně Chceme-li při výsevech dosáhnout co nejlepších výsledků a přitom si ušetřit práci při následném jednocení, ptejme se při nákupu po obalovaných semínkách, které mají daleko větší klíčivost a navíc se díky větším rozměrům nemusí sázet tak hustě. Ještě výhodnější bývají výsevné pásky, které pouze uložíme podle návodu do připravené rýhy a zahrneme zemí. Někdy je též potřeba odlepit svrchní část, jinak se už nemusíme starat o nic víc než pravidelné zalévání a občasné hnojení. Preferujeme především tekutá hnojiva, jako je třeba Vegaflor a Hycol, která aplikujeme v předepsaném poměru tehdy, co rostliny vzejdou. Výjimkou a absolutní novinkou je Lihnohumat, kterým můžeme hnojit půdu i těsně před výsevem nebo po něm. -šum- Foto: Archiv In