Každý zahrádkář ví, že v dubnu si nedělají apríl ani tak lidi, jako nám ho činí počasí. Časté přeháňky se střídají s modrou oblohou a rtuť teploměru skáče jako na olympiádě. Obdobně vyskakuje i zahrádkář, který dokončuje, co nestačil v březnu, a přitom už se chystá na květen. Je třeba dokončit řez, pohnojit kombinovanými hnojivy ovocné stromy, ale také vysadit, na co jsme na podzim zapomněli nebo co se má úmyslně vysazovat až na jaře. Sázení choulostivých dřevin V tuto dobu bychom měli dokončit výsadbu teplomilných meruněk a broskvoní. Ty patří k jedněm z mála ovocných dřevin, které se vysazují výhradně na jaře. Potřebují totiž odpovídající teplotu půdy, aby se dobře ujaly. Zatímco u běžných peckovin je to 2 až 3 oC, meruňky a broskvoně potřebují zem prohřátou na 7 až 8 oC, což jen tak brzy nebude. Nemusíme se proto obávat, že výsadbou na konci dubna nebo až začátkem května něco zanedbáme. Pokud chceme, aby se půda důkladně prohřála, vykopeme v dostatečném předstihu o něco větší jámu a necháme na výkop působit sluníčko, ať také vykoná nějakou práci. Při nákupu vybíráme zásadně stromky, které byly vydobyty ze země teprve v posledních dnech. Rozhodně si prohlédneme kořenový bal a přesvědčíme se, zda nejsou kořeny zaschlé. Mnohé stromky se často neujaly jenom proto, že jim v době založení nebo během dopravy zaschly kořeny. Úplně nejlepší je, když stromek zasadíme ještě v týž den, kdy je vyjmut ze země, což se ovšem málokdy podaří. V každém případě všechny suché kořínky odřízneme (pokud jich ovšem není většina) a kořenový bal ponoříme na 24 hodin do kbelíku s odstátou vodou. Na důkladnou zálivku pamatujeme i po zasazení. Jahody V tomto období je nutné zaměřit pozornost také na tento druh ovoce. Zanedlouho nám jahody vykvetou, a než se měsíc s měsícem sejde, budou plodit. Vytvoříme jim proto optimální podmínky a dopřejeme dostatek vzduchu a živin. Prohlédneme si důkladně znovu celý záhonek a odstraníme pomocí nůžek odumřelé šlahouny a žluté listy. Pozornost věnujeme také vyrážejícím plevelným rostlinám, které jsou zatím ještě drobné, ale brzy by nám zamořily celý záhon. Jakmile se nějaký plevel objeví, šup s ním pryč i s kořeny. Při výběru hnojiva dáváme přednost přípravkům s převahou draslíku. Velice vhodná jsou hnojiva kombinovaná s rohovinou, která se v poslední době stále častěji objevují v nabídce specializovaných prodejen. Vyhneme se však dusíkatým přípravkům - nejsou v tuto dobu vhodné. Podporují tvorbu měkkých pletiv, čímž snižují odolnost rostlin vůči mrazu a chorobám. Nezapomínáme, že právě nastává vhodná chvíle k postřiku proti roztočíku jahodovému, který bychom měli stihnout ještě před začátkem tvorby poupat. Jako pod peřinou V případě, že zakládáme nový jahodový záhon, můžeme použít černou fólii, která poskytne rostlinám optimální podmínky a ještě nám ušetří spoustu práce s likvidací plevele, protože pod ní jednoduše nevyroste. Pokud neseženeme speciální jahodníkovou s přesně vystřiženými otvory, můžeme použít obyčejný fóliový pás a dírky si podle potřeby vystřihnout přímo na místě nůžkami nebo propíchat sázecím kolíkem. Pak už jen do otvorů zasadíme malé rostlinky a zalijeme. Vybereme si k tomu mírně podmračené počasí, aby se dosud nezakořeněné sazeničky nezapařily. Tato ochranná vrstva bude celý záhonek chránit před nadměrným vypařováním vody, rostliny před prudkými výkyvy teplot a pozdější plody před znečištěním zemí. Ochranné postřiky Duben je rovněž časem postřiku proti přezimujícím škůdcům, především v podobě vajíček a larev mery, svilušek či květopase jabloňového. Na všechny spolehlivě působí Oleoekol, který aplikujeme ve stádiu myšího ouška až růžového poupěte, nejlépe při teplotě okolo 15 oC. K úspěšné likvidaci květopase jabloňového je třeba provést postřik o něco později – tedy až ve stádiu růžového poupěte. Oleoekol je možné úspěšně kombinovat s většinou přípravků proti houbovitým chorobám, jako je Syllit 65 WP, Mythos 30 SC, Chorus 75 WG a Baycor 25 WP, které chrání proti strupovitosti jabloní. Proti strupovitosti a padlí zase používáme Clarinet 20 SC, Discus, Rubigan 12 EC a Topas 100 EC. V případě, že zahrádkaříme v ohrožených lokalitách, kde je třeba postřiky často opakovat, je vhodné ochranné prostředky střídat, aby nedošlo k rezistenci. Špičkovým přípravkem proti padlí jabloňovému je Bayleton, který však nelze kombinovat s Oleoekolem, a musíme stříkat každý přípravek zvlášť. Pokud nám jde pouze o preventivní ochranu, můžeme použít třeba nechemický přípravek Bioton. Pozor na noční mrazíky Květy slivoní, třešní a hrušní bývají v tuto dobu často ohroženy nočními mrazíky, které dokáží nadělat značné škody. Pokud je už květenství v plném proudu a rtuť teploměru začne nápadně klesat, je třeba sáhnout k ochranným postřikům. Jako první pomoc stačí hodně rozptýlený proud vody, kterým strom svlažíme před očekávaným ochlazením. Speciálně na jádroviny se pak používá například přípravek Optikombi, který slouží jako prevence. Jestliže si chceme zahrát na ekozahrádkáře, můžeme si připravit vlastní postřik z výtažku květů kozlíku lékařského. Ze všeho nejdříve se ale pokusíme oddálit začátek květenství. Toho docílíme pomocí silné mulčovací vrstvy rozložené okolo kmene, která zabrání prohřívání kořenů. Neukvapíme se proto s odklízením zimní nastýlky a raději ji zatím upravíme hráběmi do mělčí mísy, kam můžeme ještě přidat první nadrobno posečenou trávu. -ra- Foto: archiv