Už více než čtvrt století můžeme v Podkrkonoší potkat pozoruhodného zahradníka. Nezajímají ho ani tak záhony křupavého salátu nebo skleníky plné karafiátů, dokonce se nezabývá ani pěstováním kaktusů. Pan Jiří Šír věnuje veškerou svou pozornost rostlinám, které prospívají lidskému zdraví. Pěstuje totiž domácí i exotické bylinky. Je pravdou, že pro nás dnes již nejsou takovou vzácností. Stále však přibývá nových nadšenců, kteří se nespokojí s koupí sušené a luxusně zabalené drogy, ale chtějí se těšit z rostoucích bylinek na vlastní zahrádce nebo alespoň v truhlíku za oknem. I když se převážná část těchto voňavých a léčivých rostlinek pěstuje pro potěšení, stále jsou pro nás cenným zdrojem zelených léků a chutných přísad našeho jídelníčku. Jaké radosti a případně i problémy pěstování vlastních bylinek dnešnímu člověku přináší, jsme se zeptali přímo Jiřího Šíra. Proč byliny pěstovat doma? Pěstování vlastních rostlin, sběr v přírodě nebo kupování sušených bylin je tak říkajíc otázkou do pranice. Já osobně zastávám názor, že pěstování bylin na vlastní zahrádce mi dává jistotu, že nejsou ničím stříkané a jsou ekologicky čisté. Pokud někdo začne sbírat byliny v horských oblastech, tak může mít problémy s ochránci přírody. A i když na žádné ochránce nenarazíme, měli bychom si uvědomit, že při nepromyšleném sběru můžeme zanedlouho celou lokalitu zlikvidovat. U převážné části bylinek se proto vyplatí koupit ve specializovaném zahradnictví sazeničky a vypěstovat si je doma. K jejich pěstování stačí malá plocha, dva až tři čtvereční metry, kde si můžeme všechny bylinky vysázet a sklízet – nejlépe v době květu, když mají mladé listy. Je pěstování bylin složité? Není a dokonce k tomu ani nemusíme studovat žádnou velkou brožuru či mít obsáhlé vědomosti. Léčivé byliny jsou většinou zvyklé na chudou půdu, takže se dají pěstovat na každé zahrádce. Nepotřebují ani nijak zvlášť zalévat, čím má taková rostlina chudší a sušší půdu, tím je aromatičtější. Léčivé látky se v ní koncentrují a je jich tam více, než když je rostlina pomocí chemických přípravků vyhnána třeba do metrové výšky. Kde kterou bylinku pěstovat? Všechny bylinky domácího původu se dají pěstovat na zahrádce. Teplomilné rostliny a léčivky se většinou pěstují i v bytech, kde ovšem potřebují prostor. V takovém případě je ovšem velice důležitá otázka vhodného přezimování. Některým bylinám stačí doma přezimovat a v létě je vystavit na balkón nebo dát na zahrádku. Prakticky žádné rostlině ale nesvědčí ústřední topení. Měli bychom je proto přes zimu dávat na chodbu nebo alespoň k oknu, kde není topné těleso, a poctivě je zalévat. Jak rostlinám, tak i nám rozhodně prospěje pořádný odpařovač. Mnozí pěstitelé se na naši redakci obraceli s problémem, že si v supermarketu koupili zabalené bylinky, doma je podle návodu postavili na světlé místo, zalévali, a rostlinky jim přesto zašly. Čím to je? Těch příčin může být více. Léčivky ze supermarketů většinou bývají dlouhou dobu uloženy ve fóliích a přežívají při umělém světle v malých nádobách o průměru 8, maximálně 10 cm. Pokud nejsou za takových podmínek uloženy dlouho, tak se většinou vzpamatují, ale ne každá rostlinka má to štěstí, že si ji hned někdo koupí. Potom se stane, že si zákazník vybere rostlinu, která několik měsíců ležela v nákupní hale, pozastavily se u ní důležité životní funkce a při styku s čerstvým vzduchem a hlavně prudkým sluníčkem už jenom definitivně zaschne. Mám zkušenosti, že z dlouhodobě uložených bylinek v takovýchto podmínkách celá polovina usychá. Proto bych osobně dával přednost nákupu ve specializovaných zahradnictvích, kde si vyberete rostlinky zaručeně svěží. I v případě, že ve vašem okolí žádný takový zahradník není a vy si je necháte podle katalogu poslat poštou, bude stále jejich cesta ze zahrádky k vám podstatně kratší. Které bylinky lze pěstovat v bytě? Prakticky všechny bylinky se dají pěstovat i za oknem, je však třeba, aby nádoba byla dostatečně velká – minimálně 20 cm v průměru. V malém květináčku by rostlina prakticky nenarostla, takže bychom z ní neměli co stříhat a sušit. Důležitý je výběr vhodné půdy, která by měla být dostatečně vzdušná. Nejlepší je klasická zahradní zem, kterou promícháme v poměru asi 3 : 1 s propraným pískem. Bylinky se nehnojí, protože není třeba, aby narostly zbytečně do výšky. Daleko důležitější je, aby obsahovaly všechny léčebné a aromatické látky, čehož dosáhneme spíše při menším vzrůstu. Také bychom měli být opatrní se zálivkou. Bylinka potřebuje spíše sušší podmínky, než aby stála ve vodě. Poslední podmínkou zdárného růstu je dostatek světla. Na přiměřeném (nikoliv prudkém) jižním sluníčku nám pravděpodobně budou bylinky vonět více, ale dají se pěstovat na všech světových stranách, pokud budou mít zajištěny dostatek přirozeného osvětlení. Je třeba zvláštní ochrany? Většina z těchto rostlin netrpí prakticky žádnými nemocemi. V příručkách se dočteme, že je jen výjimečně mohou napadnout houbovité nebo plísňové choroby, ale já jsem se s tím ve své praxi dosud nesetkal. Podobně je tomu se škůdci. Nevím, čím to je, že to příroda tak zařídila, ale skoro nikdy na nich nenajdete škůdce; snad kromě slimáků, kteří si mohou výjimečně pochutnat na rostlinách s většími listy, jako je např. bazalka. Pokud se nějaká housenka pustí do meduňky nebo máty, okouše vždy starší, pro léčebné využití nevhodné spodní listy a novým výhonkům se vyhne. Neznám případ, že by nějaký škůdce zničil celou rostlinu, jak tomu občas bývá u jiných druhů. Na závěr našeho povídání byste nám ještě mohl prozradit, kdy nejlépe bylinky sázet? Jako u většiny druhů nižších rostlin se doporučuje jaro po odeznění mrazíků. Pokud však koupíme předpěstovanou rostlinku v nádobě, můžeme ji sázet prakticky kdykoliv během vegetačního období. Je pouze třeba, abychom si k tomu vybrali takové počasí, kdy je spíše zataženo a nepraží ostré sluníčko. Děkuji za rozhovor. -šum- Foto: Archiv In