První prázdninový měsíc vonící létem, senem, zlátnoucím obilím a hýřící nejen červenou barvou je i pro zelináře obdobím sklizně a milovníci salátů a zároveň i pěstitelé si v něm zkrátka přijdou na své. Nejde však jen o sklizeň, často je to i měsíc pracného zalévání a v zelinářské zahradě i dalšího vysévání pro podzimní sklizeň. Hodně práce nás čeká také ve skleníku a nesmíme zapomenout uprostřed lenošných horkých dnů ani na rajčata a jejich správné zaštipování, abychom se dočkali bohaté sklizně. Skleník Zde na nás v této době čekají křehké a kvalitní salátové okurky, zvláště jestli jsme si vybrali správnou odrůdu a o rostlinu dobře pečovali. Výhony okurek vedeme po šňůrách či po tyčích a dbáme o to, že až do výšky přibližně 80 cm bychom neměli nechat na hlavním výhonu vyvíjet žádné plody. Pokud nám došplhá hlavní výhon až ke střeše skleníku, musíme mu odstranit vegetační vrchol. Postranní výhony pak krátíme na jeden plod a jeden list, jinak by plody okurky dostatečně nevyzrály a rostlina by se příliš vysilovala. Ve skleníku také můžeme pěstovat rajčata. V červenci i u nich často už přichází doba sklizně, proto ani zde nesmíme zapomínat na vyvazování. Ať už máme rajčata ve skleníku, či na záhoně, je třeba pravidelně vyštipovat postranní výhony, které se vyvíjejí v úžlabí každého listu. Uštipujeme tyto postranní výhony ručně a docilujeme tím, že nerozvětvený hlavní stonek vykvétá a nasazuje plody. Všechny uštípnuté výhony i další zbytky nenecháváme ve skleníku, ale odnášíme je na kompost. Pravidelně by náš stůl měl také obohacovat skleníkový salát, i když v této době se mu dobře daří i na záhoně. Sklizeň Na záhonech sklízíme salát, a to nejen hlávkový, ale i ledový a římský, kadeřávek, který je právě takovým druhem zeleniny, jež je v pohotovosti vždy při ruce kuchařce až do pozdního podzimu. Dále si můžeme obohatit jídelníček vlastním květákem, raným bílým i červeným zelím. Dozrávají také fazolky, hrášky, karotka by měla být již dost velká ke spotřebě, stejně jako ředkev, zelená naťová cibulka, šalotka, paprika a novozélandský špenát. Kdo se pustil do pěstování raných brambor, i zde už nastává čas sklizně. Správnou dobu zralosti u těchto plodin poznáme, když je slupka již pevná, ale listí ještě zelené. Boj se škůdci Rajčata postřikujeme v této době proti hnilobě plodů, okurky proti padlí okurkovému a celer při nebezpečí listové skvrnitosti opakovaně. Postřiky prodlouží období sklizně až o tři týdny a zvýší výnos nejméně o 50 %. Proti hnilobě plodů můžeme také bojovat ochrannými fóliovými kryty, především v období vlhka. Vytrvalá zelenina, jako je chřest, reveň či křen, potřebuje ve vývoji plné hnojivo každé 2 - 4 týdny, především dusík, celer ale uvítá i chlorid draselný. Vhodné je také přihnojování kompostem či chlévskou mrvou. Výsev pro pozdní sklizeň Po celý červenec můžeme vysazovat sazenice hlávkového či ledového salátu, pozdních kedluben, hlíznatého fenyklu, květáku a kadeřávku. Vysévat také můžeme semena hlávkového salátu, kadeřávku, červené řepy a ředkve do fóliovníku či skleníku a později pak sazenice zasadíme na záhony. Nezapomínáme ani na ředkvičky, které vyséváme každé 2 - 4 týdny, a tak máme tuto chutnou zeleninu stále na stole. Můžeme se také pustit do výsevu polodlouhých mrkví odrůd Nanteska a Karola, které se dokáží plně vyvinout ještě do zimy. Nesmíme však zapomenout na určitá pravidla výsevu: vzdálenost řad musí být 20 - 30 cm, v řadě 1 - 2 cm, hloubka výsevu by měla být 2,5 – 3 cm. Výsev opakujeme po 14 dnech. Reveň Dříve velmi oblíbenou, dnes poněkud zapomínanou zeleninou je reveň, jejíž tepelně upravené stonky jsou velmi dobrou pochutinou. Hodí se do koláčů i jako samostatný pokrm ve formě rosolů či dření. Pozor na vysoký obsah kyseliny šťavelové. Sklízí se především v květnu a červnu a v tomto období bychom jí měli poděkovat náležitou péčí. Dopřejeme jí tedy dostatek vláhy a hnojiva bohatého na humus. Nejvhodnějším hnojivem je stájový hnůj, který mělce zapracujeme do země. Můžeme ho nahradit čerstvým kompostem, který rozvrstvíme kolem rostliny v tloušťce asi 5 cm. I když se vyvinou nové listy, tentokrát již reveňové stonky nesklízíme. Fenykl sladký Neboli hlíznatý či cibulový je vynikající salátovou zeleninou, ale hodí se i k vaření a má blahodárný účinek na zažívací ústrojí. Možná, že pro mnohé z nás je ještě poněkud exotickou zeleninou, přestože se v našich krajích už úspěšně zabydlel a najdeme ho běžně v prodejní síti. Pokud nám na zeleninové zahrádce zbylo trochu místa, vyplatí se věnovat ho fenyklu. Právě první polovina července je vhodnou dobou pro jeho výsev. Semena sejeme přímo na záhon ve sponu 40 x 25 cm a zatlačíme je vždy alespoň po dvou do hloubky 2 cm. Záhon musíme řádně zalévat a hned po vzejití rostlinek je třeba vytrhat slabé exempláře. Záhon můžeme přihnojovat v několika dávkách, poprvé již 14 dní po vzejití. Pozor fenykl již nepřesazujeme, mohli bychom rostlinu poškodit, a ta by se již neujala. Bylinky čerstvé i sušené Bývají oblíbeny hospodyňkami. Není nad vlastní majoránku, dobromysl, meduňku, kmín, bazalku, naťovou petrželku, pažitku, šalvěj či mateřídoušku. Je jich celá řada a právě v této době, trávíme-li své volné chvíle v blízkosti zahrady, nemusíme už pro bylinky sahat na okenní parapet, ale dojdeme si pro čerstvé do zahrádky. Bohaté polštáře rostlin pak stříháme a sušíme volně na rámu s pletivem ve stínu, případně použijeme sušičku. Až si v zimě sáhneme do skleničky či do plátěného pytlíčku, rozvoní se nám celá kuchyně. -šum- Foto: Archiv In