Srpen v zeleninové zahradě

Srpen v zeleninové zahradě

V tomto měsíci bývá teplé, relativně stálé počasí. Červencová vedra již pominula, půda však zůstává do hloubky prohřátá, a tak je...

V tomto měsíci bývá teplé, relativně stálé počasí. Červencová vedra již pominula, půda však zůstává do hloubky prohřátá, a tak je třeba jenom pravidelně zalévat a sledovat, co nám právě dozrává. Čerstvá zelenina v této době na našem stole určitě chybět nebude. Měli bychom si však připravit i prostor na skladování, ale i zavařovací náčiní, protože srpnová úroda dlouho nevydrží.

Co budeme sklízet?
Ve skleníku nebo fóliovníku pokračujeme ve sklizni rajských jablíček, salátových okurek i nakládaček. Vzhledem k teplému počasí, které nás na začátku léta častovalo, můžeme začít se sklizní této zeleniny už i na otevřených záhoncích. Rajčata sklízíme postupnou probírkou podle toho, jak červenají. Pokud se nám přitom podaří shodit ještě zelené rajče, můžeme ho nechat dozrát na teplém vlhkém místě.

Rovněž okurky sklízíme postupnou probírkou podle toho, jak dozrávají. Hlídáme si zejména nakládačky, které nesmí přezrát. Pokud se to stane, začnou přerostlé plody tvořit semena, rostlina se vyčerpá a přestane nasazovat plody nové. Kromě toho příliš velké nakládačky ztrácejí na kvalitě. (Pro zajímavost, při průmyslovém zpracování se dělí podle velikosti do 5 jakostních skupin, počínaje nejmenšími od 5 do 7 cm, přes 7 až 9 cm, 9 až 12 a konče nejnižší jakostí o velikosti 12 až 15 cm.) U salátových okurek velikost naopak oceňujeme. Plody sklízíme od velikosti 18 cm, horní hranice není omezena. I zde bychom si však měli dát pozor, aby nepřezrály, a proto je trháme, dokud jsou ještě zelené.

Sklizeň oblíbené zeleniny
V tuto dobu můžeme rovněž začít se sklizní paprik, melounů a lilku jedlého. Papriky sklízíme, když dorostou do konečné velikosti a vybarví se. Nedozrálé plody bývají lehké a brzy vysychají. Pokud si je utrhneme, musíme je co nejrychleji zkonzumovat.

Určování zralosti melounů je poněkud obtížnější a vyžaduje trochu zkušeností. Cukrové melouny nás na svůj čas sklizně obyčejně upozorní výraznou vůní a mírným žloutnutím slupky, která okolo stopky popraskává. Po sklizni je musíme přibližně do týdne zkonzumovat, protože dlouho nevydrží ani podchlazené. Plody vodních melounů se nevybarvují a zůstávají i v době sklizňové zralosti stále zelené. Zesvětlí jim pouze stopka a při poklepání vydávají dutý vrzavý zvuk. Na rozdíl od předchozí odrůdy lze vodní melouny skladovat. Pokud jim poskytneme odpovídající podmínky (třeba ve studeném sklepě), vydrží nám 2 až 3 měsíce.

Plody lilku jedlého sklízíme o něco dříve, když ještě nejsou plně vyvinuty. Jsou pak pevnější a mají chutnější dužninu. Dozrálé plody naopak dostávají nepříjemnou, někdy až nahořklou chuť.

Srpnové sázení
Už v prvních dnech druhého prázdninového měsíce se vysazují předpěstované sazenice hlávkového salátu, květáku, kedlubny a póru. Pro salát vybíráme slunné záhřevné plochy s lehčími, ale humózními půdami, které mají neutrální nebo mírně zásaditou reakci. Kyselé půdy mu nesvědčí. Ještě před výsadbou je třeba záhon pohnojit kompostem a doporučenými kombinovanými hnojivy. Sazenice vysazujeme do sponu v rozmezí okolo 30 cm.

Květák patří k nejnáročnějším druhům zeleniny na kvalitu půdy. Vyžaduje vysoký podíl vláhy, obsah humusu a živin. Ke zdárnému vývinu rovněž potřebuje dostatek světla, a proto ho nikdy nepěstujeme pod stromy. Současně mu ale vadí prudké paprsky, a tak ho raději na otevřené ploše zastiňujeme před přímým sluncem. Malé rostlinky sázíme ve větším rozmezí, zhruba 50 cm od sebe.

Kedlubny potřebují pro zdárný růst rovněž humózní půdu bohatou na živiny, nesnášejí však přímé hnojení chlévským hnojem. Naopak obohacení půdy dobře vyzrálým kompostem před výsadbou jim však velice prospívá. Většinou je nehrnkujeme, ale pouze přepichujeme přímo z pařeniště, většinou do sponu od 25 x 25 až do 60 cm podle velikosti odrůdy.

Pór vyžaduje vlhčí, středně těžkou a hlubokou půdu s dostatečným množstvím živin, dobře snáší i hnojení uleželým chlévským hnojem. Lépe se mu daří ve vyšších a chladnějších oblastech, kde ho často vysazujeme jako následnou rostlinu po raných košťálovinách, zvláště po květáku. Rostlinky vybíráme z přímé výsadby, když dosáhnou tloušťky odpovídající síle tužky. Obvykle je vysazujeme do rýh hlubokých asi 10 cm, nejlépe ve sponu 10 x 20 cm, kdy jim těsně před zasazením zkrátíme nať i kořeny. Při pozdějším kypření je postupně zahrnujeme a koncem léta, kdy zesílí, je přihrneme stejně jako brambory.

Výsadba v létě, sklizeň na podzim
Ani v polovině léta není pozdě na výsev. Na začátku měsíce můžeme začít s čínským zelím, které vysejeme přímo na záhon a později ho vyjednotíme na vzdálenost okolo 50 cm. Kromě toho vyséváme také špenát, který při dobré péči a troše štěstí na počasí budeme moci začít sklízet už od podzimu letošního roku. Od druhé poloviny měsíce vyséváme i kuchyňskou cibuli, která vzejde poměrně brzy a do příchodu zimy zesílí. Její rostlinky po nakopčení dobře přezimují a na jaře budou pokračovat v růstu. Samozřejmě dojde i na ředkvičku, kterou ovšem můžeme vysévat prakticky po celé vegetační období. Vzhledem k tomu, že se již léto chýlí ke konci, vybereme si pouze rané odrůdy.

-šum-
Foto: Archiv In

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Zahrada
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce,zahrada.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Kompletní rekonstrukce bytové jednotky.4+1, Rekonstrukce showroomu zdravotnických přístrojů, Celková rekonstrukce bytu.