Ovocná zahrádka v srpnu

Ovocná zahrádka v srpnu

Srpen představuje pro majitele ovocné zahrádky období náročné ale potěšující práce. Sotva jsme se vzpamatovali ze sklizně...

Srpen představuje pro majitele ovocné zahrádky období náročné, ale potěšující práce. Sotva jsme se vzpamatovali ze sklizně drobného bobulového ovoce, čeká nás další práce s úrodou raných jablek a hrušek, které mnohdy ještě musíme v dostatečném předstihu ošetřit před škůdci. Kromě nich se musíme pustit i do sklizně teplomilného peckového ovoce. Abychom se během jednotlivých prací neocitli zaskočeni, musíme se na ně zavčas připravit.

Než začneme sklízet
Dříve, než se pustíme do česání ovocných stromů, zkontrolujeme si znovu veškeré pomůcky. Pozornost věnujeme zejména žebříkům, které bývají častými příčinami úrazů. Dost možná zde objevíme vyviklané či poškozené příčky nebo uvolněné kování, které je třeba dát do pořádku. Nalomené postranní nosné tyče ze dřeva už nebudeme opravovat a raději si pořídíme nový, nejlépe skládací kovový žebřík. Sklizňové košíčky vyložíme pytlovinou, kterou přichytíme režnou nití nebo provázkem k okrajům. Na držadlo košíku si pak připevníme háček ze silného drátu, který nám umožní jeho zavěšení.

Aby nám šly pozdější sklizňové práce ráz na ráz, vysmýčíme uprázdněný skladovací prostor a vydesinfikujeme ho nejlépe bílým vápnem. Nesmíme zapomenout ani na vysíření, po němž by měl zůstat celý objekt po dobu tří dnů uzavřen. Teprve pak ho důkladně provětráme a přesvědčíme se, že se zde nezdržuje vlhkost, která bývá zdrojem plísní.

Rané odrůdy jádrového ovoce
Během měsíce začnou dozrávat letní jablka a hrušky. Než dosáhnou optimální zralosti, vyplatí se větve obdařené větším množstvím ovoce podepřít dřevěnými, na konci rozvětvenými tyčemi. Když se plody při slabém pootočení snadno oddělí od větve a po rozkrojení zjistíme, že jsou jejich semena hnědá, nastává čas sklizně. Nejlépe uděláme, pokud budeme sklízet postupnou probírkou, protože ovoce na různých částech stromu nedozrává stejnoměrně. Část úrody, kterou ihned nezkonzumujeme nebo nezpracujeme na kompot, můžeme uložit v chladném sklepě, ale příliš dlouho nám tady nevydrží. Hrušky bychom měli spotřebovat nejdéle do 3 týdnů (raději však dříve), jablka nám vydrží o něco déle, maximálně však do doby, než začneme trhat podzimní odrůdy.

Sklizeň peckovin
V tuto dobu dozrávají rovněž mnohé druhy peckového ovoce. Švestky, slívy, renklódy a mirabelky nás upozorní na sklizňovou zralost mírnou vůní, typickým vybarvením slupky a příjemnou nasládlou chutí. Když je v tuto dobu utrhneme a necháme vychladit, budou nám chutnat nejlépe. Pokud je však chceme použít na kompot, budeme dozrávající úrodu pečlivě sledovat a očešeme plody raději o nějaký ten den před optimální sklizňovou zralostí dříve. Jestliže si z nich ale chceme uvařit povidla, vyplatí se nechat všechny plody mírně přezrát, až jejich povrch začne měknout.

Broskve a meruňky vyzrálé ke sklizni poznáme podle postupného žloutnutí a červenání dříve zelené slupky. Kromě toho začínají vonět, měknou a po zmáčknutí u stopky se snadno oddělí. Při sklizni obou druhů tohoto teplomilného ovoce však musíme být opatrní, protože je velice citlivé na otlak. Pokud je tedy netrháme k přímé spotřebě, a naopak počítáme s jejich převozem ze zahrádky, otrháme je raději o pár dnů dříve, dokud je jejich slupka ještě tuhá. Během přepravy nebudou tolik trpět, a když je vhodně rozložíme do jedné vrstvy, samy brzo dozrají.

Co s padavkami?
Běžně se stává, že řada plodů upadne ze stromu dříve, než se dočká zralosti. Pokud je necháme delší dobu ležet, stanou se terčem vos a postupně i plísní, které mohou ohrozit ostatní ovoce. Jestliže je naopak budeme pravidelně sbírat a třídit, můžeme je ještě poměrně dobře využít. Zralé nebo mírně přezrálé ovoce lze zpracovat při výrobě moštu, plody, které jsou ještě tvrdé, ale už dostatečně vybarvené, se zase výborně hodí k zavařování do kompotů. Červivé, napadené vosami nebo zahnívající plody pak co nejrychleji zlikvidujeme. Vhodné je vykopat v nevyužívaném koutě zahrady asi 1 m hlubokou jámu, kam budeme tento odpad vyvážet a okamžitě zasypávat vápnem a vrstvou země.

Od košíku k pilce
Bezprostředně po sklizni, nejpozději koncem měsíce provádíme prosvětlovací řez třešní, višní, meruněk a dalších peckovin, aby se ještě stačil vytvořit kalus (hojivé pletivo) na jejich ráně. Současně odstraníme poškozené větve a zmladíme i kosterní výhonky. U višní se obvykle odstraňují všechny odplozené větve, protože většina odrůd plodí pouze na jednoletých výhonech. U broskvoní zase zkracujeme dostatečně silné výhony na délku 30 až 40 cm a slabé letorosty zhruba na 10 cm. Zvýšíme tím odolnost dřeviny vůči mrazu a současně podpoříme zakládání nových květních pupenů.

S nůžkami se vypravíme i na drobné ovoce. U maliníku provedeme řez poměrně radikálním způsobem a odstříháváme těsně u země všechny odplozené výhony. Nakonec prosvětlíme také všechny výhonky, aby na keři zůstalo maximálně 10 až 12 nejsilnějších. U angreštu a černého rybízu odstraníme těsně u země hlavně přestárlé výhony, které poznáme podle tmavého dřeva. Současně odřežeme slabé a příliš zhuštěné výhony včetně těch, které vyrůstají přímo od kořenů. Z nich necháme pouze jeden nebo dva mimořádně silné, které poslouží jako náhrada starších odplozených výhonů. Dobře prosvětlený keřík by měl mít pouze 8 až 10 pravidelně rozložených prutů.

-ra-
Foto: Archiv In

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Zahrada
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce,zahrada.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Celková rekonstrukce bytu 80m2 3kk, Rekonstrukce bytu, nová koupelna a WC, Rekonstrukce kanceláře/ateliéru.