Září v ovocné zahrádce

Září v ovocné zahrádce

Září je měsícem, kdy se pěstitel ovoce rozhodně nezastaví. Sotva stačí odstranit staré a odplozené dřevo po nedávno sklizeném...

Září je měsícem, kdy se pěstitel ovoce rozhodně nezastaví. Sotva stačí odstranit staré a odplozené dřevo po nedávno sklizeném angreštu a rybízu, musí urychleně zkrátit výhony broskvoní a pustit se do roubování ovocných stromů. Samozřejmě potřebuje dokončit ještě průklest peckovin a ořešáků a provést konečné úpravy skladovacích prostor. Postupně se připravuje na velkou sklizeň zimního ovoce, potřebuje však také urychleně „zlikvidovat“ poslední letní úrodu, která nevydrží dlouho na stromech ani ve sklepě.

Modré ovoce
Švestky a slívy se v běžných podmínkách příliš dlouho skladovat nedají. Pokud je tedy chceme uchovat co nejdéle, necháme je usušit na křížaly nebo z nich připravíme kompot či uvaříme povidla. Na kompot se stejně jako k přímé spotřebě češou plody o něco dříve – přibližně 5 až 6 dní před konzumní zralostí, kdy už jsou řádně vybarvené, ale na omak ještě tvrdé a pecka se lehce odděluje od dužiny. Ke zpracování pak vybereme jen ty nejlepší, které omyjeme, případně rozřízneme a vypeckujeme, vložíme do sklenice a zalijeme cukerným roztokem. Trochu scvrklé švestky necháme na sušení a z přezrálých hodně měkkých můžeme uvařit povidla, popřípadě připravit kvas na výrobu destilátu. Pak je ovšem necháme na větvích co nejdelší dobu, protože teprve v poslední fázi zrání u nich přibývá šťavnatost a zvyšuje se obsah cukrů.

Prověřeno léty
I modré ovoce – jak se švestky, slívy, blumy, mirabelky a renklódy souhrnně nazývají, je možné uchovat třeba až do jara v čerstvém stavu, pokud se nám podaří dodržet recept našich babiček a uschovat je bez přístupu vzduchu pod zem nebo vodní hladinu. Žádný z těchto způsobů se dneska již prakticky nevyužívá, ale pokud to chcete zkusit, vyberte si i se stopkami čerstvé neomačkané plody, dejte je do větších zavařovacích sklenic nebo hliněných nádob, ty ovažte celofánem a pro jistotu ještě zakryjte poklicí. Předtím si ale na příhodném místě vykopejte 50 až 60 cm hlubokou jámu, kam takto zajištěné nádoby vložíte a zahrabete. Povrch půdy je pak dobré ještě přikrýt slámou nebo shrabaným listím. Ještě zaručenější a snad i méně pracný způsob nám doporučuje vložit sklenice s ovocem do škopku a ponořit ho asi dva metry pod hladinu. Jestliže budeme postupovat svědomitě, mělo by nám takto ošetřené ovoce vydržet v čerstvém stavu až do jara.

Hrušky sládnou
Září je rovněž měsícem sklizně podzimních hrušek. Protože celou úrodu nestačíme bezprostředně po otrhání zkonzumovat, měli bychom vystihnout ten nejvhodnější okamžik, aby nám vydržely co nejdéle uskladněné – alespoň do té doby, než je všechny stačíme zavařit. Takové plody nenecháváme na stromě nikdy úplně dozrát a pečlivě si hlídáme nejvhodnější dobu k česání. To ale nebývá vždy tak jednoduché, protože barva slupky u většiny odrůd není rozhodující a je třeba použít hmat nebo chuť. Pravý okamžik sklizně nastává, když se plod po nadzdvihnutí rukou do vodorovné polohy sám oddělí i se stopkou od větvičky. Málo zralé hrušky, které musíme s námahou otrhávat, se nám při uskladnění s největší pravděpodobností scvrknou, zatímco přezrálé měkké plody, které ze stromu padají samy, nelze prakticky vůbec skladovat a nehodí se ani k zavařování do kompotů. V takovém případě bývá jedinou možností je co nejrychleji sníst nebo rozvařit do povidel.

Dozrají až doma
Hrušky k uskladnění je nejlépe dávat i se stopkami do dřevěných lísek, které vyložíme vlnitým papírem. Nejdéle nám samozřejmě vydrží, když je uložíme do regálů v chladném nezatuchlém sklepě, kde se teplota pohybuje okolo 5 oC. To se nám ale málokdy úplně podaří, a tak budeme alespoň o něco vyšší teplotu regulovat větráním v nočních hodinách nebo brzy ráno. Tím současně přispějeme i k udržení optimální vlhkosti a předejdeme vzniku plísní.

Takto uskladněné ovoce se hodí nejenom k zavařování, ale též k postupné konzumaci. Pokud si potrpíme spíše na měkčí plody, počkáme, až se konce stopek začnou poddávat lehčímu tlaku, a teprve pak je přeneseme do teplejší místnosti (okolo 15 oC), kde dokonale dozrají.

Čas šťavnatých hroznů
Vinné hrozny v malé zahrádce obvykle nepěstujeme na alkohol, spíše jen na dekoraci nebo jako drobnou pochoutku k přímé spotřebě. Nechceme–li však, aby si za nás na nich pochutnali jinak milí ptáci, měli bychom tuto sladkou úrodu ochránit silonovou sítí. Někteří zahrádkáři dokonce na každý dozrávající hrozen nasazují papírový sáček.

Vlastní sběr obvykle začíná až koncem září, ale nemusíme s ním příliš spěchat. Pokud hrozny nehnijí, necháme je na keřích co nejdéle, aby se ještě zvýšil obsah cukru. K česání si vybereme pokud možno pěkné počasí, kdy svítí sluníčko a je sucho. Trsy hroznů odstříháváme nůžkami a opatrně klademe do plastových nádob, které ukládáme do chladného sklepa nebo do ledničky. Těsně předtím je ještě prohlédneme a odstraníme všechny pomačkané nebo nahnilé plody. Před uskladněním je v žádném případě neomýváme, s tím počkáme až těsně před konzumací.

-šum-
Foto: Archiv In

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Zahrada
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce,zahrada.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Rekonstrukce bytového jádra, Rekonstrukce bytu, Rekonstrukce kanceláře/ateliéru.