Zeleninová zahrádka v lednu

Zeleninová zahrádka v lednu

Leden bez sněhu je jako dort bez šlehačky a stejně i holá zahrádka nepůsobí moc přívětivě. Využijme však této nepříznivé situace...

Leden bez sněhu je jako dort bez šlehačky a stejně i holá zahrádka nepůsobí moc přívětivě. Využijme však této nepříznivé situace a proměňme zápor v klad. Na obnažené ploše vyniknou daleko více všechny nedostatky počínaje zašlapanou pěšinou a konče třeba prorezlými dírami v plotě. To všechno je nyní možné opravit! Po setmění si pro změnu zajdeme do specializované prodejny koupit nová semínka nebo jiné nářadí. Kromě toho můžeme doma rychlit některé druhy zeleniny a sem tam něco čerstvého objevíme i na záhonku.

I málo potěší
Správný zahradník má i v lednu co sklízet. Opomeneme-li vytápěný skleník, kde je zimní sklizeň zeleniny takřka samozřejmostí, dá se v tuto dobu najít něco čerstvého do kuchyně i na otevřeném záhonku. Může to být například kadeřávek, růžičková kapusta, salátová čekanka, polníček, špenát nebo pór, zimní cibule a černý kořen. Sklízíme je podle možností za mírného počasí a vždy jen v takovém množství, které stačíme bezprostředně spotřebovat. Ke zbylým rostlinám můžeme opatrně přihrnout půdu a navrch ještě mulčovací vrstvu. Není-li zahrádka pokryta sněhem, což bude pravděpodobně letošní případ, zakryjeme raději zeleninu ještě smrkovými větvičkami, které ji ochrání před šikmými slunečními paprsky a zmírní prudké teplotní výkyvy.

Změna je život
Nečekejme, až se nás jaro zeptá, co jsme dělali v zimě, a raději už teď si připravme srozumitelný přehled, co kam a kdy budeme sázet nebo vysévat. Vyplatí se nakreslit přesný plánek zahrádky, nechat ho alespoň osmkrát rozmnožit a každý list nadepsat jménem příslušného měsíce. Pak si můžeme udělat tabulku, kde si u každého druhu vyznačíme dobu výsadby a sklizně. Pokud máme podobnou mapku už z minulého roku, bude nám hej, protože je třeba provést obměnu, aby nedošlo k vyčerpání půdy.

Co tedy dělat?
Držme se osvědčené zásady, že na stejné stanoviště by měl přijít stejný druh zeleniny až po čtyřech létech, v případě raných brambor, petržele, mrkve a hrachu je dokonce třeba dodržet pauzu šesti let. Výjimku tvoří rajčata, keříkové fazole, růžičková kapusta, květák a pór, které mohou zůstat na stejném stanovišti i více let.

Střídání plodin by nemělo být samoúčelné, protože některé plodiny se navzájem nesnášejí, a tak by neměly být pěstovány po sobě na stejném místě ani blízko sebe. Proto se nehodí kombinovat luskoviny s cibulovinami, hrách s lilkovitými rostlinami a rajčata s fenyklem. Jak již bylo řečeno, neměly by po sobě následovat ani rostliny téže čeledi.

Všeobecné zásady
Doporučená optimální obměna plodin na témže místě: 1. rok košťáloviny, 2. rok kořenová zelenina, 3. rok plodová zelenina – zejména okurky, 4. rok listová zelenina a cibuloviny, 5. rok brambory nebo rajčata, 6. rok luskoviny a kuchyňské bylinky, 7. rok jahody. Chceme-li být úplně přesní, nahlédneme do odborné literatury, kde jsou v tabulkách přímo vyznačeny nejvhodnější a nejhorší kombinace, tedy ty, ke kterým by vůbec nemělo dojít.

Úprava půdy
Leden nám uteče jako voda a zanedlouho začneme s prvními výsevy do volné půdy. Máme tedy nejvyšší čas připravit ji na nové vegetační období. Pokud nemrzne, zryjeme ji na hrubou hroudu a zapravíme do ní kostní moučku nebo mletý vápenec. Navrch dáme až 2 cm silnou vrstvu kompostu, která současně ochrání půdní mikroorganismy před silnými mrazy. Pokud jsme si kompostu nevyrobili dostatečné množství a snažíme se s ním šetřit, rozhoďme ho určitě alespoň na záhonek s budoucími košťálovinami nebo plodovou zeleninou. Za teplého a suchého počasí můžeme záhon - byť holý - zalévat, aby se živiny snáze dostaly do půdy.

První výsev
V tuto dobu už můžeme začít s výsevem do nevytápěného skleníku nebo do pařeniště. Může to být špenát, zimní hlávkový salát, polníček nebo mangold. Není třeba zdůrazňovat, že uzavřený prostor je třeba také větrat a opatrně zalévat, aby půda stále zůstávala mírně vlhká. Jestliže udeří mrazy, je třeba pařeniště zakrýt alespoň rákosovou rohoží nebo hrubou textilií, například jutovými pytli.

Semínka ovšem můžeme vysévat i do nádob umístěných poblíž okna. Okenní parapety v panelových domech (pokud tam vůbec jsou) se k tomuto účelu příliš nehodí, protože je zde příliš teplo a rostlinky by se vytáhly. Daleko lepší je využít světlou chodbu, kam šikovně umístíme menší akvárium nebo malý plastový skleníček tak, aby nepřekážely. Ve starších bytech lze umístit skleníček také mezi okna, ale musíme ho chránit před prudkými paprsky a pravidelně větrat a zalévat stejně jako zahradní pařeniště.

-ra-
Foto: Archiv In

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Zahrada
  • Autor:
  • Vydáno:

Může vás zajímat

cestovánívýlet

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce,zahrada.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Kompletní rekonstrukce bytu, Rekonstrukce 7 bytů v činžovní domě včetně fasády a balkónů, Celková rekonstrukce bytu 80m2 3kk.