Ovocná zahrádka v říjnu

Ovocná zahrádka v říjnu

Říjen je takový barevný i přemýšlivý měsíc dohromady. V sadě se těšíme z úrody, ale přitom nevíme, kam dřív skočit, abychom ji co...

Říjen je takový barevný i přemýšlivý měsíc dohromady. V sadě se těšíme z úrody, ale přitom nevíme, kam dřív skočit, abychom ji co nejpečlivěji uskladnili a co nejefektivněji zpracovali. Při pěkných dnech se nemůžeme nasytit pestrobarevností listí i nových pohledů na siluety korun i kmenů. Procházíme svým malým sadem a zapisujeme si, které dřeviny už přestávají plodit a co by mělo přijít na jejich místo. Přemýšlíme o současné i budoucí úrodě a možná nás ani nenapadne, že ji může do značné míry ovlivnit i barevné listí, které nám šustí pod nohama.

Zakládáme kompost
Uprostřed sklizňového shonu bychom si měli najít i čas na kompostování. Zakládání kompostu nemusíme nutně provádět jenom na podzim, ale sami řekněte, kdy jindy je k tomu vhodnější příležitost. Počasí je ještě relativně teplé a ovocné stromy nám produkují v podobě spadaného listí tolik přírodního odpadu, že by byla škoda ho nevyužít. Aby byla kompostovací skladba co nejpestřejší, můžeme kompost proložit i kuchyňským odpadem, jako jsou slupky od brambor a z chemicky neošetřeného ovoce, dále rozdrcené vaječné skořápky, vyluhovaný čaj, kávová sedlina, ale i čistý buničitý papír. Pro vylepšení můžeme přidat kostní nebo krevní moučku a dle možností i posekanou kopřivu, smetanku lékařskou, řebříček nebo kozlík lékařský. Do kompostu samozřejmě přijdou i drcené větve a čerstvě posekaná tráva. Ta je velice důležitá, protože zvyšuje teplotu při tlecím procesu, čímž ho současně urychluje a ničí zárodky škůdců.

Jak na to?
K založení kompostu můžeme použít tradiční metody a připravit hromadu, která bude maximálně 1,5 m vysoká a jejíž šířka nepřesáhne 2 metry. Vybereme pro ni nenápadné místo nejlépe v rohu zahrady, kde bude chráněna před prudkými slunečními paprsky, ale též před přímým deštěm. Materiál ke kompostování by měl být přiměřeně vlhký a vzdušný, aby zde ještě před příchodem chladného počasí proběhl tlecí proces, který zahřeje kompost na teplotu okolo 70 °C. Máme-li k dispozici kompostér, budeme postupovat podle doporučeného návodu s tím, že většinou ještě přidáme vhodný urychlovač.

Sázíme nové stromky
Tento měsíc je rovněž vhodným obdobím k výsadbě některých druhů ovocných dřevin. Jedná se především o jabloně, hrušky, slivoně a třešně, které si během mírného podzimního počasí a částečně i začínající zimy stačí vytvořit nové kořeny a na jaře už v plné síle vyrazí. Pokud jsme to ještě neudělali, máme nejvyšší čas vyrazit do nejbližšího zahradnictví a po konzultaci s odborníkem si vybrat nejvhodnější odrůdy. Vyhlédněme si zatím případné místo, ale jámy ještě nekopejme, protože neznáme přesný rozestup. Ten se bude lišit především podle zvolených odrůd té které dřeviny a rozdíly nebudou malé. Nejmenším tvarům obvykle stačí vzdálenost okolo 1 m, zatímco vysokokmeny potřebují rozestup 7 až 8 m od sebe.

Výběr dřevin
Dříve, než se vypravíme do specializovaného zahradnictví, nezapomeňme si připravit plánek zahrady včetně obytné či jiné budovy se zakreslením světových stran. Při výběru bude zvláště důležitá velikost odrůdy, podmíněná vzájemným rozestupem příslušných dřevin, který jim umožní optimální opylení a vyzrání plodů. Půjde však také o to, aby stromy v dospělém věku zbytečně nestínily domu ani jiným dřevinám, anebo naopak vytvořily vhodný koutek, kde se dá v horku příjemně posedět či pěstovat stínomilné rostliny. Nezapomínejme přitom ani na vedlejší parcely, zvláště vzrostlé stromy na okrajích zahrad bývají častou příčinou sousedských sporů. Vypravíme–li se za dřevinami třeba na výstavu do odlehlejších koutů vlasti nebo do zahraničí, poznamenejme si určitě všechny údaje o průměrné a mezní teplotě v místě vašeho pozemku. Při výběru nejvhodnější odrůdy budou rozhodně hrát důležitou roli.

Jakmile budeme mít jasno, kam dotyčné dřeviny zasadíme, začneme ihned s hloubením jam. Měly by být připraveny alespoň týden před vlastní výsadbou, ale v krajním případě se tento čas dá zkrátit, pak je ale uděláme o něco větší a nachystáme si také větší množství výživné zeminy pro obložení stromků. Těm ještě před výsadbou zkrátíme kořeny a uložíme je alespoň na několik hodin do kbelíku s vodou.

Hloubíme jámu
U menších odrůd musí být jáma hluboká nejméně 40 cm – raději však více, u větších okolo jednoho metru. V každém případě musíme volně rozprostřít všechny kořeny. Ještě před vlastní výsadbou sem zatlučeme dostatečně vysoký opěrný kůl, po jehož jižní straně pak zasadíme stromek, aby byl chráněn před větry.

Na dno nejprve vhodíme několik lopat dobře vyzrálého kompostu, pak už přijde na řadu prohnojená zem smísená s vykopanou zeminou. Stromek musí přijít do stejné hloubky (raději o pár centimetrů hlouběji) jako ve školce. Při sázení neustále potřásáme kmínkem, aby půda pronikla k rozprostřeným kořenům. Nakonec zeminu udusáme a důkladně zalijeme.

-šum-
Foto: www.isifa.com  

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Zahrada
  • Autor:
  • Vydáno:

Může vás zajímat

Česká republika

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce,zahrada.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Návrh a realizace podkrovního bytu, Rekonstrukce bytu, nová koupelna a WC, Rekonstrukce 7 bytů v činžovní domě včetně fasády a balkónů.