Stará pranostika praví: „Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší“. Vypadá to tedy, že nás čeká opravdu hezký máj, který žádného zahrádkáře nenechá lenošit. Od nynějška začíná ta opravdová zahradní sezona – každotýdenní sekání, zalévání, pletí, sázení, setí… Hurá na trávu! Trávník nám v tuto dobu poroste jako z vody, tak ho při trochu slušném počasí můžeme klidně sekat každý týden znovu. Čím častěji to bude, tím více odnoží nám travička vyžene a zanedlouho se celá plocha promění v krásně hustý koberec jako na fotbalovém hřišti. Pokud dáváme přednost užitné hodnotě a trávou krmíme domácí zvířata, necháme rostliny o něco delší - cca 10 cm a ke kosení použijeme ruční nářadí. V každém případě zelený pažit ale pokosíme dřív, než začne kvést. Posekanou trávu v takovém případě důkladně shrabeme a nehnojíme trávník chemickými přípravky. Okrasnou zelenou chloubu zahrady můžeme naproti tomu přihnojit umělými přípravky, jako je Trávníkové hnojivo. Jako přírodní hnojení pak můžeme využít nadrobno rozsekanou travičku, kterou rozhodíme po travní ploše. Za teplých dnů pamatujeme na zálivku – nejlépe za pomoci automatické mobilní kropičky. Poslední letničky Po ledových mužích už můžeme na otevřený záhon bez obav vysadit i choulostivější letničky, které jsme si předpěstovali ve skleníku nebo na okenním parapetu. Sázíme je minimálně po trsech, ale raději do celých ploch, jen tak dokonale vyniknou. Stanoviště nevybíráme pouze podle nároků na světlo a vláhu, zaměříme se také na barvu a dobu květenství, aby co nejlépe ladily s ostatními květinami. V případě, že jsme si sami nic nevypěstovali, není problém si vybrat z poměrně široké nabídky sazeniček ve specializovaných prodejnách nebo přímo u zahradníka. K typickým rostlinám patří například afrikány, okrasný tabák, černucha, salvie, ostálky aj. Květen patří trvalkám Záhon trvalek bude v tuto dobu opravdu potřebovat naši pravidelnou péči. K tradičním povinnostem zahradníka patří likvidace plevele, kypření půdy mezi řádky nebo okolo jednotlivých rostlin a hnojení. Vyplněním takového prostoru čerstvým kompostem vyřídíme hned obě dvě povinnosti najednou. Dáme rostlinám čerstvé přírodní hnojivo a zároveň potlačíme růst čerstvě vysemeněných plevelů. U odkvétajících trvalkových polštářů odstříháme uvadlé stonky, zarovnáme okraje a v případě potřeby je rozdělíme. Objevíme-li živořící rostliny ze starší výsadby, vyryjeme je za polojasného počasí z půdy, rozdělíme na několik kusů a znovu zasadíme na jiné místo, kde je kvalitní zemina odpovídající jejich nárokům. Výsevný záhon Máme-li v úmyslu vysít nové rostliny do volné půdy, vybereme si k tomu výsevný záhonek v zapadlejším koutě zahrady, mezi kvetoucími rostlinami by toto místo nevypadalo hezky. Humózní a kyprou půdu bez větších hrudek nejprve pečlivě uhrabeme a lehce udusáme prkénkem. K vytlačení výsevných řádků nám poslouží libovolná dřevěná tyč nebo násada od hrábí. Pamatujeme na to, že brzy začneme vzešlé rostlinky jednotit a přesazovat, k čemuž budeme potřebovat určitý manipulační prostor. Uděláme proto řádky raději dále od sebe – cca 20 cm, abychom měli kam šlápnout. Oseté řádky opatrně zahrneme a záhon pokropíme nadrobno rozptýleným proudem vody. Stálou vlhkost půdy pak udržujeme i během dalších dnů, dokud rostlinky nepřesadíme. K zabránění nadměrného výparu nám může posloužit třeba perforovaná fólie, ale nezapomínáme ani na zastínění proti přímému slunci. „Střídání stráží“ Naše pravidelná péče bude v tento měsíc také patřit cibulnatým a hlíznatým rostlinám. Zatímco hlízky některých jarních cibulovin poputují do bedýnek na pravidelný odpočinek, na zahradu se místo nich budou stěhovat třeba mečíky a jiřinky. Aby se staly opravdovou barevnou dekorací, vybereme si pro ně optimální místo a upravíme vhodně půdu. Mečíkům vyhovuje slunečné místo, kde nefouká vítr. Nejlépe se jim daří ve středně těžkých propustných půdách se slabě kyselou reakcí a bohatých na živiny. Obvykle je sázíme po menších skupinkách okolo 10 kusů na vzdálenost do 20 cm. Jamky pro usazení vyhloubíme do 8 až 10, v lehčích půdách až do 12 cm. Jiřinky mají rády středně těžkou propustnou a mírně vlhkou půdu na otevřeném slunečném prostranství. Vzdálenost je v tomto případě o něco větší a pohybuje se podle předpokládané velikosti dospělých rostlin od 20 až do 80 cm. U zakrslých odrůd to bude 20 až 25 cm, středně velkým odrůdám vyměříme životní prostor od 30 do 35 cm a nejvyšším rostlinám dokonce od 60 do 80 cm. Nezapomínáme na ochranu proti polámání větrem a ke všem vyšším rostlinám zarazíme do země opěrný kolík. -ra- Foto: Archiv In,