Květen v zeleninové zahrádce

Květen v zeleninové zahrádce

Jestliže jsme se v minulých měsících na zahrádce snažili, budeme mít v květnu rozhodně co sklízet. Už tento měsíc můžeme průběžně...

Jestliže jsme se v minulých měsících na zahrádce snažili, budeme mít v květnu rozhodně co sklízet. Už nyní můžeme průběžně zásobovat svou kuchyni ředkvičkami, hlávkovým salátem, ranými odrůdami kedluben a květáku, hlávkovou kapustou, revení, kuchyňskou cibulí i mladou šalotkou, aniž bychom se měli hroutit z cen, za které je nabízí jarní trh. Jakmile se nám podaří záhonek dokonale „vyluxovat“, připravíme ho pro nový výsev nebo výsadbu. Nejprve půdu zbavíme plevele, který v tuto dobu roste jako z vody, poté do země zaryjeme dobře uležený kompost a před vyhloubením nových řádků záhonek urovnáme hrabičkami.

Co lze vysévat?
Na otevřený záhon v tuto dobu vyséváme už jenom takové druhy zeleniny, které není třeba přesazovat a vydrží zde až do sklizně. Bude to například červené a bílé zelí, květák, hlávková kapusta, hrášek nebo fazole. Při špatném počasí si je můžeme předpěstovat v kelímcích nebo rašelinových květináčcích, ale rozhodně je nebudeme přesazovat z jednoho záhonu na druhý. Zcela opačným způsobem budeme vysévat hlávkový a ledový salát, kedlubny, brokolici a pozdní odrůdy košťálovin včetně pozdní růžičkové kapusty, které se naopak vyplatí předpěstovat na výsevném záhonku nebo v pařeništi.

Typicky májová výsadba
V květnu se vysazují především teplomilné druhy zeleniny, jako jsou rajčata, papriky, lilek, cukrový meloun, kardy, artyčoky, novozélandský špenát nebo bazalka. Ty jsou samozřejmě choulostivé na kolísání teplot, a tak pro ně vybereme chráněné stanoviště pod fóliovým krytem, v pařníku nebo s jejich výsadbou alespoň počkáme až na konec měsíce.

Pokud jsme si tyto rostliny nepředpěstovali sami z oficiálně prodávaných semen, nakupujeme sazeničky pokud možno u odborných prodejců, kteří nabízejí rostliny uvedené na Listině povolených odrůd. Předejdeme tak řadě zbytečných problémů s výskytem chorob škůdců, kterých dnes není rozhodně málo. Druhou podmínkou je dodržení základních pěstebních podmínek. Přesné pokyny byste měli získat na příbalovém letáčku, který slušný prodejce dodá na letáčku i k sazenicím. Pro všeobecnou orientaci nám poslouží i následující řádky, kde je stručný přehled základních nároků.

Rajská jablíčka potřebují teplé místo chráněné před prudkým deštěm a dostatek životního prostoru. Vysazujeme je do sponu, nejčastěji do čtverce 40 x 40 cm nebo do obdélníku 60 x 30 cm, ale musíme vzít v úvahu budoucí vzrůst. Zatímco malé odrůdy sázíme blíže – okolo 35 až 40 cm, tyčkovým rajčatům přesahujícím výšku jednoho metru dopřejeme až 90 cm. Opěrnou tyč, která by měla být o něco vyšší, než je předpokládaná výška rostliny, zarazíme dostatečně hluboko ještě před zasazením. Právě dostatek světla podstatně sníží riziko napadení chorobami.

Papriky patří k nejchoulostivějším druhům zeleniny, které lze na otevřeném stanovišti pěstovat jen ve velmi teplých oblastech. Ani tam však fóliovým či skleněným krytem nic nezkazíme. Tyto rostliny vyžadují vysoce výživnou a do hloubky zrytou půdu, kde jsme tento rok ještě nic nepěstovali. I je vysazujeme do sponu nejčastěji 50 x 40 cm, malým kořenovým papričkám samozřejmě stačí prostor menší.

Lilek, u nás spíše známý pod jménem baklažán, je ještě více náročný na teplo a výživnou půdu než paprika. Neméně náročný je rovněž na dostatek vláhy a vzdušnou vlhkost, takže ho úspěšně můžeme pěstovat prakticky jen pod průsvitným krytem. Předpěstované sazenice vysazujeme na trvalé stanoviště do sponu 40 x 40 cm, později je plečkujeme a přihrneme zeminu ke kořenovým krčkům. Práce to rozhodně není jednoduchá, ale když jim dopřejeme vše, co potřebují, obdaří nás již od poloviny srpna bohatou úrodou.

Cukrový meloun patří rovněž k choulostivým rostlinám, které potřebují velice příznivé teplotní podmínky a skutečně výživnou půdu. Není však tolik náročný na vláhu, dokonce mu vadí přílišné deště, takže kryt lze k jeho pěstování jen doporučit. Předpěstované a otužilé rostlinky vysazujeme ke konci měsíce přibližně 80 cm od sebe. Koncem června, kdy rostliny začínají kvést, můžeme fóliový kryt za příznivých podmínek odstranit. Abychom podpořili násadu plodů, rostliny zaštipujeme, aby na každé zůstaly tři až čtyři plody.

Artyčoky a jim příbuzné kardy pocházejí převážně ze Středomoří, ale i u nás je lze s úspěchem pěstovat na otevřeném záhonku. Vybíráme pro ně slunné, ale chráněné stanoviště s dobře propustnou hlinitopísčitou půdou, kde nehrozí přemokření. Protože v dospělosti dosahují výšky okolo 1,5 m, dopřejeme jim více místa a vysadíme je na vzdálenost okolo 100 cm.

Novozélandský špenát se u nás začal pěstovat jako náhražka zeleného špenátu, který v době květu hořkne, a proto ho v létě nemůžeme konzumovat. Novozélandský na rozdíl od něj nehořkne ani v době květu.

Můžeme ho pěstovat i na otevřeném záhoně, ale vyžaduje teplejší chráněnou polohu, kde se nachází silná vrstva humózní půdy s dostatečným množstvím dusíku. Předpěstované rostlinky vysazujeme do volné půdy po zmrzlých mužích a sice do sponu 50 x 80 cm. Pokud tento druh zeleniny pěstujeme poprvé, věnujeme pozornost také její sklizni. Na rozdíl od tradičního zeleného špenátu z ní konzumujeme pouze listy nebo mladé dužnaté výhonky.

Bazalka patří mezi kořeninové zeleniny, a proto není tak náročná na půdu jako předchozí rostliny. I ona však vyžaduje teplé a chráněné stanoviště, kam vysazujeme jednotlivé rostlinky asi 30 cm od sebe. Ke konzumaci využíváme především nať, kterou poprvé budeme sklízet na začátku kvetení.

-ra-
Foto: Archiv In

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Zahrada
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce,zahrada.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Celková rekonstrukce bytu, Rekonstrukce 7 bytů v činžovní domě včetně fasády a balkónů, Rekonstrukce kanceláře/ateliéru.