Tento měsíc je významným mezníkem v životě ovocné zahrádky. Letorosty pomalu ukončují prodlužující růst z loňských pupenů, zatímco v úžlabí listů se objevují zárodky pupenů nových. Nyní záleží na vnějších podmínkách, zda budou převažovat pupeny listové, nebo květní, ze kterých v příštím roce vzejdou plody. Ty potřebují ke svému vzniku dostatečné množství světla, a tak ani v červnu neodložíme pilku, i když s ní tentokrát budeme zacházet šetrněji. Na své si však přijdou i zahradnické nůžky, protože nás čeká: Zaštipování Od počátku června až do následujícího měsíce provádíme tzv. „řez za zelena“ neboli zaštipování vrcholků mladých letorostů. Jeho smyslem je, aby se všechny výhony vyvíjely stejnoměrně. Odstraněním vrcholů se posilují spodní očka, z nichž se později vyvíjí plodné dřevo. Řez můžeme provést u všech výhonků, které dosáhnou 10 až 20 cm délky nebo vyženou alespoň 6 listů. Silnější a delší výhony zaštipujeme za šestým, slabší za čtvrtým až pátým lístkem. Výhon prodlužující kmen a konce kosterních větví nezaštipujeme. Čas první sklizně Ze všeho nejdříve nás pravděpodobně čekají buclaté červené plody jahod, které budeme sklízet postupnou probírkou podle toho, jak se nám budou vybarvovat. Předtím se ale vyplatí podkládání rostlinek plastovými košíčky, aby se plody nedotýkaly země, kde by za vlhkého počasí začaly plesnivět. (Rozhodně je nepodkládejme plnými talířky, ve kterých se drží voda!) Také při zalévání se snažme zbytečně nepokropit keříky s dozrávajícími plody a zálivku směrujme především mezi řádky. Při dlouhotrvajících deštích se vyplatí zakrýt celý záhon fóliovým krytem. Množení jahod Abychom si zajistili kvalitní úrodu i na příští rok, označíme si nejplodnější keříky, z nichž nebudeme po sklizni odstraňovat výhony, ale naopak je necháme zakořenit. Pokud k tomu využijeme vhodnou nádobu se substrátem, do kterého zavedeme šlahouny, odpadne nám pozdější práce s přesazováním. Po důkladném zakořenění je přesadíme na předem připravený záhon vyhnojený zralým kompostem. Někdo sem rovnou vysazuje ustřižené šlahouny, ale pak je musí skutečně pravidelně zalévat a chránit před prudkým sluníčkem. Péče o bobuloviny V tuto dobu už začínají dozrávat bobuloviny, takže si za příznivých podmínek budeme moci již koncem měsíce pochutnat na prvním rybízu, angreštu a raných malinách. Dříve, než onen kýžený okamžik nastane, můžeme půdu okolo keřů mírně nakypřit a namulčovat - třeba posekanou trávou. Průmyslová hnojiva již používat nebudeme, ale nesmíme zapomenout na vydatnou zálivku v době sucha. Je třeba pamatovat také na ochranu proti ptákům, nejlépe v podobě silonové zahradnické sítě. Od čeho začneme? Sklizeň pravděpodobně začneme od angreštů, které by na keříčcích neměly zůstat příliš dlouho. Jakmile přezrají, začínají pukat a rychle se kazit, což by nás asi nepotěšilo. Maliny naproti tomu dostávají nejlahodnější chuť a vůni, když je necháme dokonale vyzrát. Nic však nesmíme přehánět, aby se do nich nedali červi. Proto bychom jejich keře měli pravidelně obcházet a postupnou probírkou sbírat plody. I rybíz je dobré nechat pořádně vyzrát a začít s trháním, až se jeho bobule důkladně vybarví a zakulatí. Chráníme třešně Koncem června začínají rovněž dozrávat třešně. I ony se stávají útočištěm ptáků, kteří je často naklovou, a připraví tak hostinu vosám, o které rozhodně není co stát. I v tomto případě je doporučována jako nejvhodnější ochrana síť, ale tu se nám vzhledem k velikosti stromů nepodaří pokaždé přehodit. Využijme proto alespoň různých cingrlátek, jež mohou jinak milé ptactvo od „návštěvy“ našeho ovoce odradit. Proti vosám pak existují různé lapače, které zakoupíme v hypermarketu, ale lze též použít obyčejné pet láhve, které asi do třetiny naplníme sladkou šťávou nebo pivem. Nebezpečné mušky Třešně ovšem musíme chránit i před opravdovými škůdci, jako je vrtule třešňová, jejíž larvy způsobují známou červivost. Ta nám dokáže znepříjemnit lahodnou chuť plodů a při větším rozšíření i zničit celou úrodu. Vzhledem k tomu, že si zdánlivě nenápadná muška vybírá především sladké plody pozdních odrůd, je stále čas i na chemické ošetření. To lze provést za pomoci přípravků Sumithion Super nebo Zolone EC, které však aplikujeme pouze v případě většího napadení. Běžně však vystačíme s prevencí v podobě žlutých lepových pásů, ale můžeme si vyrobit i vlastní lapače. Použijeme k tomu několik desek z jakéhokoliv trvalého žlutého nebo i bílého materiálu o šířce alespoň 20 cm, které natřeme lepem a zavěsíme na strom, aby s nimi vítr mohl volně pohupovat. Ty nám poslouží současně jako signalizace i lapače tohoto hmyzu při běžném výskytu. Nálety vrtule třešňové začínají v době, kdy se třešně barví dožluta, což je také nejvhodnější čas k zavěšení lapačů. -šum- Foto: www.isifa.com