V červnu si podává ruku jaro s létem. Je to měsíc, kdy se kulminující sluníčko často stává až nepříjemným a toužebně očekávaný deštík se zcela nečekaně promění v přívalový liják doprovázený krupobitím. Navzdory úmornému počasí však musíme ještě před nástupem na dovolenou stihnout celou řadu pravidelných povinností. Především nesmíme zapomenout v zemi cibule krokusů, tulipánů a dalších z jara kvetoucích rostlin, sestřihnout živý plot z opadavých dřevin a vyvázat popínavé rostliny. Kromě toho nás ale čeká celá řada vyloženě odborných zahradnických prací, jako je třeba: Řízkování okrasných keřů Během června množíme některé okrasné keříky řízkováním. Někdo s tím začal již minulý měsíc, ani ostatní však ještě moc nezmeškali. V tuto dobu je nejvýhodnější množení zelenými řízky, které s úspěchem využíváme zejména u plaménků, magnolií, drobnokvětých rododendronů, šeříku, hlohyně, hortenzií, kaliny, zanice, kdoulovce a skalníku. Vybereme si k tomu vhodné počasí, kdy příliš nepraží slunce a denní teplota se pohybuje okolo 20 °C. Přesto odebíráme řízky už časně zrána a až do zasazení je uložíme do vlhké tkaniny nebo fóliového sáčku, které opět chráníme před sluncem. Na zastíněném místě by měl být i záhonek se substrátem, kam je mělce zapícháme asi 1,5 cm hluboko. Ten pak přikryjeme fólií, pod níž zůstanou, dokud nezakoření (přibližně 14 dní) a začnou obrůstat novými zelenými výhonky. Nesmíme přitom zapomenout na pravidelné větrání, aby se nám budoucí rostlinky nezapařily a neobalily houbou. K zakrytí můžeme též použít PET láhve s uříznutým dnem, po zakořenění je však nesmíme odstraňovat ze dne na den, ale postupně. Aby si rostlinky zvykaly na otevřené prostředí, budeme kryt nejprve lehce nadzvedávat, odšroubujeme závěr nebo uděláme po stranách otvory. Řízky odebíráme z vrcholů jednoletých výhonů, které nemají ještě zatvrdlé dřevo. Nemusí být příliš dlouhé, stačí malá větvička o délce 7 až 10 cm, které odstraníme spodní listy a zapíchneme ji do substrátu. Abychom dosáhli co nejvyšší úspěšnosti, použijeme práškový stimulátor. Dvouletky pro příští rok Tento měsíc je rovněž optimálním obdobím pro výsev dvouletek. Mnohé z nich sice mají dost času až do poloviny července, ale existují i výjimky. V oblastech s drsnějším klimatem je třeba si poněkud pospíšit, aby se mladé rostlinky po přesazení na trvalé stanoviště stačily do příchodu mrazíků zakořenit. Například macešky bychom měli stihnout vysít co nejdříve. Protože jsou během klíčení dost náchylné na různé nemoci, je dobré zakoupit speciální výsevný substrát, který jim zajistí co nejvýhodnější podmínky. Vzhledem k tomu, že semínka macešek potřebují ke klíčení tmu, přeneseme výsevné nádoby do temné místnosti nebo je alespoň zakryjeme neprůsvitným papírem. Klíčit začínají přibližně po týdnu, kdy je začneme pravidelně kontrolovat, aby nám nepřerostly. Jakmile se u nich objeví první lístečky, přeneseme je na světlo (nikoliv přímé slunce), aby se nevytáhly. Po vyjednocení je můžeme umístit do hrnků nebo na pěstební záhon, kde zůstanou až do začátku podzimu. Péče o růže Růžové keře patří k nejkrásnějším rostlinám kvetoucí zahrádky. Aby ji dokázaly zdobit co nejdéle, potřebují odpovídající péči. Především musíme stříhat odkvétající květy, které už přestávají plnit ozdobnou funkci. Současně tím podpoříme i tvorbu nového květenství a nenecháme rostlinu zbytečně vysilovat tvorbou semen. Odkvetlá poupata odstříháváme i s kouskem větvičky, na které jsou dva zdravé lístky. Stříháme vždy šikmo asi 5 mm nad vnějším očkem. Při bohatém květenství si můžeme uříznout nějaké květy do vázy, ale neměli bychom to přehánět, protože silný řez v tomto období oslabuje keř. Nesmíme zapomínat ani na pravidelné hnojení průmyslovými hnojivy, jako je Plantella nebo nadrobno posečená tráva, kterou nahrneme do řádků podél keříků. Sem by rovněž měla směřovat převážná část závlahy, o kterou růže v tuto dobu rozhodně nesmíme ochudit. Přílišné vlhko však nemají rády listy, takže postřik není vůbec třeba, pokud občas zaprší. Trávník Také náš zelený koberec vyžaduje v této době pravidelnou péči. Nadále ho pravidelně sekáme, hnojíme a zaléváme rozptýleným proudem vody. Objevíme–li přitom holá místa, zkypříme půdu a znovu osejeme. Na zeleném koberci se ovšem také mohou objevit nerovnosti, kterých si obvykle všimneme pouze jako louží při silném dešti. Mimo to na ně ovšem můžeme natrefit, když na posečený trávník položíme dlouhou lať. Zjištěné prohlubně pak po nakypření zaplníme jemnější půdou, osejeme a umačkáme prkénkem. Je dobré si tato místa označit a při strojním sekání se jim alespoň dva měsíce vyhýbat a dočasně zarovnávat travičku nůžkami. -šum- Foto: www.isifa.com