Červen v zeleninové zahrádce

Červen v zeleninové zahrádce

Délka dne v této době kulminuje a sluníčko dokáže pořádně hřát. Je do doba, kdy je na zahrádce každým dnem co dělat. Především...

Délka dne v této době kulminuje a sluníčko dokáže pořádně hřát. Je to doba, kdy je na zahrádce každým dnem co dělat. Především musíme důkladně zalévat, ale též okopávat zeleninu a ničit plevel. Ani se škůdci to nebudeme mít příliš snadné. Zvláště po letošní mírné zimě sužují většinu zahrádkářů slimáci, které často bez pomoci chemie nezlikvidujeme. Čekají nás však i chvíle radosti nad úrodou rané zeleniny. Kromě toho ale vesele vyséváme a sázíme, abychom splnili všechna jarní předsevzetí.

Rajská jablíčka
Můžeme stále vysazovat až do poloviny měsíce, v horských oblastech je dokonce tento termín vhodnější. Díky teplému počasí už ani nebudeme potřebovat ochranu v podobě fóliového krytu, ale nic nebrání jeho využití. Rostlinky porostou daleko rychleji, ale musíme větrat, aby se na nich neobjevila plíseň. Bude se zde dařit zejména keříčkovým odrůdám, tyčková rajčata vzhledem k výšce, která v dospělosti dosahuje až okolo 2 metrů, raději umístíme na otevřený záhon.

Výsadba rajčat
Všechna rajská jablíčka sázíme do sponu. Keříčková rajčata obvykle potřebují čtvercovou plochu o velikosti 40 x 40 cm nebo obdélníkový prostor o rozměrech 60 x 30 cm, tyčková už vyžadují větší plochu okolo 90 x 40 cm nebo i větší. Rostlinky sázíme do takové hloubky, aby jedna třetina spodní lodyhy byla v zemi. Určitou zvláštností je, že rajčata můžeme vysazovat nejenom tradičním způsobem kolmo k zemi, ale také šikmo. To je výhodné zvláště u vyšších rostlin, které se lépe uchytí kořeny. Předtím ale nesmíme zapomenout na zaražení opěrné tyče, která bude o něco vyšší, než je předpokládaná velikost keříku.

Okurky
I tento druh teplomilné zeleniny můžeme vysazovat ještě v prvních červnových dnech na otevřený záhon, malé nakládačky lze dokonce ještě vysévat. Nejlepších výnosů sice dosáhneme v pařeništi nebo ve skleníku, v nižších oblastech však dobře porostou na otevřeném záhoně, když jim dopřejeme dostatek slunce a vláhy. Výsev provádíme do špetek po dvou až třech semenech vzdálených přibližně 20 cm od sebe. Rozhraní mezi jednotlivými řádky se pohybuje od 60 až do 80 cm, u salátovek pak 80 až 100 cm.

Nesmíme zapomínat ani na důkladnou výživu, kterou můžeme zpočátku nabídnout formou kopřivové jíchy. Nic ovšem nenahradí dokonale prohnojenou půdu kompostem nebo dobře proleželým chlévským hnojem. Je dobré vyhloubit brázdu souběžnou s řádky, která je 20 cm hluboká a 30 cm široká. Tu zaplníme kompostem nebo hnojem, důkladně zahrneme a na vzniklé hrůbky vyséváme semena. Rychlejšího vzrůstu dosáhneme, když je necháme předem naklíčit nebo alespoň nabobtnat ve vodě. Stojí za připomenutí, že daleko lépe klíčí semena starší okolo tří až čtyř let, a proto se na rozdíl od ostatních druhů zeleniny vyplatí semena okurek kupovat do zásoby.

Výsev tradiční zeleniny
Uvolněné záhony nenecháme dlouho ležet ladem a hned po základní úpravě půdy je znovu osejeme. Budeme přitom dbát, abychom použili odrůdy určené pro teplejší část roku. Výběr je v tomto případě poměrně široký, takže naše kuchyně rozhodně nepřijde zkrátka. Abychom docílili postupné sklizně, nemusíme celý záhon osít najednou, ale postupně – většinou po 14 dnech.

A co to bude?
Fazole by se sice v tuto dubu už měly správně zelenat, ale vše se dá ještě dohonit, když si skutečně pospíšíme. Výsev je třeba ukončit nejpozději do poloviny měsíce, pozdější již nemá smysl, protože podstatně klesají výnosy. V tuto dobu je lépe vysévat už jenom fazole keříkové, které mají kratší vegetační dobu. Vyséváme je do řádků vzdálených 40 až 50 cm zhruba 20 cm od sebe. Tyto rostliny vyžadují vlhkou humózní půdu s dostatkem vápníku a teplo.

Salát – zvláště hlávkový, potřebuje ke klíčení přiměřenou teplotu do 20 oC, ne vyšší. Při vyšších teplotách je proto třeba záhon důkladně zalít a zastínit. Doporučuje se též přikrytí mokrou tkaninou, jako jsou pytle aj. V případě tropických veder nebudeme raději hlávkový salát vůbec vysévat a dáme přednost salátu ledovému nebo česáčku.

Štěrbák nám nejlépe poroste, když ho vysejeme od druhé poloviny června do první poloviny července. Řádky pro výsev by měly být vzdálené okolo 30 cm a stejná vzdálenost by měla být i mezi jednotlivými rostlinami po vyjednocení.

Mrkev rovněž patří k druhům zahradní zeleniny, s jejímž výsevem bychom neměli otálet. Pokud chceme sklízet ještě tento rok, je začátek června poslední příležitostí, zatímco na výsev pro jarní sklizeň je dostatek času do listopadu. Půda před výsevem musí být dostatečně vlhká, v době intenzivního růstu ovšem nadbytek vody rostlinám škodí a způsobuje pukání kořenů. Pozor, záhon mrkve nikdy nesmíme hnojit čerstvou chlévskou mrvou, vhodná je naopak půda po sklizené zelenině. Je dobré dodržet 20cm rozestup mezi řádky a po vzejití vyjednotit rostliny na vzdálenost 7 až 10 cm.

Ředkev vyséváme podle odrůdy ve dvou základních obdobích. Do konce června bychom rozhodně měli ukončit výsev letní odrůdy, zatímco zimní začínáme vysévat teprve od poloviny tohoto měsíce až do poloviny srpna. Dostatek životního prostoru potřebného ke zdravému růstu jí dopřejeme, pokud bude odstup jednotlivých rostlinek po vyjednocení okolo 20 cm při vzdálenosti řádků 30 cm.

-ra-
Foto: www.isifa.com

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Zahrada
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce,zahrada.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: rekonstrukce koupelny a WC, Rekonstrukce bytu, nová koupelna a WC, Rekonstrukce showroomu zdravotnických přístrojů.