Zkušení květináři radí: Vyneste své pokojové rostliny ven, aby načerpaly světlo a čerstvý vzduch. Venku mají rostliny více světla a vzduchu a často prospívají mnohem lépe i díky tomu, že jsou v přirozenějším prostředí. Teplota může být problém Určitý problém může být s teplotou – pokud rostlinu kupujete zjara, měla by mít za sebou nějaký čas strávený venku. Vždy dejte pozor na teplotní výkyvy. Otužování rostlin funguje nejlépe u těch, které jsou zasazené ve volné půdě, ty chladná rána jen tak nezaskočí. A co když někdo zahradu nemá nebo má pokojové rostliny nejraději doma? Rostliny v interiéru mohou mít velký význam, ale musíte se o ně dobře starat. Obecně květináři doporučují následující: rostlinu nezalévat, dokud prstem nezkontrolujete, zda je zemina suchá, nebo vlhká. Kvetoucí rostliny přihnojovat jednou týdně a zelené rostliny jednou za čtrnáct dní. Nikdy je neumisťovat nad zapnutý radiátor - topení. Ty, které rády tráví léto venku Gardénie je stálezelený, hustý keř s lesklými, sytě zelenými kožovitými listy. Její nádherné smetanově bílé květy připomínají růže a mají omamnou vůni. Má ráda světlo, nikoli však přímé slunce. Ideální je zálivka dešťovou nebo převařenou vodou. Obsah vápníku v neupravené vodě rostlině vadí natolik, že jí zežloutnou listy. Nesnáší ani přemokření. Substrát by měl být humózní a propustný – k dostání jsou i speciální směsi přímo pro gardénie. Můžete ji pěstovat i v interiéru, ale pamatujte na to, že s ohledem na místo původu (subtropické a tropické oblasti Asie a Jižní Afriky) preferuje vyšší vzdušnou vlhkost. Gardénie může v létě zůstat venku, ale pokud teploty klesnou k 10 °C, musí se přenést dovnitř. Stálezelené rostliny mohou někomu připadat nudné. Citrusy ale mají co nabídnout: nejprve vonné květy, potom pěkné oranžové plody. Sice si na nich nepochutnáte, ale zato jsou příjemné na pohled. Sladce vonné květy, neopadavé listy a výrazně zbarvené plody - Citrofortunella microcarpa má co nabídnout v každém ročním období. Rostlinu je možné letnit, nejlépe na lehce stíněném, chráněném stanovišti. Na zimu je vhodné přesunout ji do chladnější místnosti v interiéru. Pěstovat ale můžete i jiné citrusy – například pomerančovníky (Citrofortunella mitis) nebo mandarinkovníky (Citrus reticulata). Pro ty, kdo mají rádi život bez trnů, jsou tu citroníky (citrus). Všechny citrusy se dají pěstovat i jako pokojové rostliny, ale potřebují hodně světla. V interiéru jim vyhraďte místo u okna na jihovýchod až jihozápad. Při dobré péči vám budou partnerem na celý život. Užitečná rada: čím větší květináč nebo kontejner vyberete, tím mohutněji a bohatěji se rostliny rozrostou. Vavřín (laurus) evokuje věčnost. Ve Středomoří je známý od pradávna. Dožívá se více než 100 let a je stále plně zelený. Není náročný - stačí pravidelně zalévat, ale nepřemokřit kořenový bal. Snáší slunce i stín, a najít vhodné místo na zahradě, balkonu nebo terase je tak velmi snadné.

Při teplém počasí mladé listy a výhonky ukážou, kdy mají žízeň. V létě je můžete čas od času přihnojit. Vavříny je vhodné nechat přezimovat v chladné místnosti – jen tak se zjara budete moci těšit z nové záplavy listů a zdravé rostliny. Nezapomeňte, že zálivka je nutná i v období vegetačního klidu. Jakmile se otuží, je téměř nezničitelný a zůstává zelený po celý rok. Rostlinu kupte na jaře, pokud možno pěkně rostlou a silnou. Dionaea muscipula: svalnatec je hmyzožravá rostlina, která se dokáže bohatě rozrůst a snadno přečká zimu v zahradě, pokud ji dobře zakryjete. Mucholapka podivná má na koncích listů ozubenou sklopnou past. Uvnitř „sklopky“ jsou tři citlivé ohebné chlupy, které past při dotyku spouští. Hmyz zachycený uvnitř rozmačká a stráví. Zavírání pasti je pro rostlinu značně energeticky náročné. Čím více může odpočívat, tím déle se z její společnosti budete moci těšit. Vyžaduje dostatek rozptýleného světla a dobře snáší i plné slunce. Ocení vydatnou zálivku měkkou vodou a čas od času jí udělá dobře „parní lázeň“ na tácku s vodou. Na konci léta je dobré přemístit rostlinu do místnosti s teplotou okolo 5 až 10 °C, v níž přezimuje. Břečťan je úžasná rostlina, bez které se romantické zákoutí zahrady neobejde. Růst byste ho měli nechat volně, bude zajímavější. Břečťan popínavý pochází z Evropy, Asie a severní Afriky. Je velmi tolerantní a takřka nezničitelný – daří se mu na světle i ve stínu. Pokud kořenový bal vyschne, stačí ponořit květináč do vody a poté nechat přebytečnou vodu odtéct. Roste poměrně rychle, doporučujeme pravidelné zaštipování: rostlina se rozvětví a rozkošatí. Výhonky lze snadno tvarovat podle opory, a pokud chcete, můžete z břečťanu v místnosti nebo na zahradě vytvořit celou zástěnu. Zajímavého efektu dosáhnete, když sesadíte dohromady různé odrůdy. Ty se od sebe mohou lišit velikostí, tvarem a především barvou listů. Některé jsou dokonce dvojbarevné. Dařit se mu bude jak venku na zahradě, tak uvnitř domu. Během roku vyžaduje pokojovou teplotu, v zimě poněkud chladnější. Všeobecně lze říci, že zelenolisté kultivary rostou dobře ve stínu a chladnu, pestrolisté na světle a v teple. Ve vytápěných místnostech ocení častější rosení. Břečťany jsou ideální nenáročné rostliny vhodné i pro úplné začátečníky. Fatsia - příbuzná břečťanu je rozhodně vhodná pro umístění venku. Je sice vděčnou pokojovou rostlinou, která za chladných dnů ocení, když ji z balkonu či terasy přenesete dovnitř, ale přes léto jí venkovní stanoviště více než prospěje. Její latinský název je pravděpodobně odvozen od japonského slova hachi (osm) a odkazuje na velký počet laloků u jednotlivých listů. Ty jsou doširoka rozevřené, připomínají lidskou dlaň, a navzdory své velikosti propouští mnoho světla. Vyžaduje světlé, vzdušné stanoviště, chráněné před přímým sluncem, a bohatou zálivku. Pozor, nesmí zůstat stát ve vodě. Tajemství spokojené fatsie? Listy pravidelně otírejte vlhkým hadříkem a jednou týdně přihnojujte. Radost vám pak bude dělat silná rostlina s lesklými listy. Ostřice – tančící tráva je nejkrásnější v mohutných, vysokých trsech, které vyplňují nebo otevírají prostor. V zimě zůstává zelená a se sluncem nebo sněhem v pozadí vypadá nádherně. Ostřice se roztančí i nejslabším závanem větru, a projdete-li kolem, zašustí jako letní louka. Můžete být bez obav, i pokud se její lodyhy náhodou ohnou, pokaždé se znovu narovnají. Vzhledem k tomu, že jejím přirozeným prostředím jsou břehy řek a mokřady, prospívá jí nejlépe dobře provlhčený substrát. Ostřice je vhodná pro vytvoření opticky výrazných bodů a je obzvlášť dekorativní, pokud ji necháte narůst do výšky. Nezapomeňte! Většina pokojovek jsou rostliny, jejichž původním domovem je volná příroda. Čím přirozenější prostředí a režim jim vytvoříte, tím lépe se jim bude dařit. -td- Foto: Holandská květinářská kancelář