Září bývá také někdy nazýváno babím nebo indiánským létem. Když se počasí vydaří, odkrývají se daleké obzory, vzduch jiskří a je opojný jako mladé víno, všechny barvy jaksi zjasní a rozzáří se. Přírodě dominuje především teple hnědá, pak zářivě žlutá a temně šedozelená, a těch květů, které nám prozařují zahrádky. Jiřiny a jiřinky, gladioly, slaměnky, bezpočet druhů chryzantém. Kvetou i některé druhy skalniček. Ale mnoho času na lenošení uprostřed květů ani teď není. Září je měsícem, který vyžaduje pilného zahradníka. Přesazujeme trvalky Právě nyní je vhodná doba umístit trvalky na nové stanoviště. Nejprve si připravíme vhodné záhony. Zem zkypříme a pečlivě zbavíme plevelů a záhon vyhnojíme. Pokud vytvořily již některé rostliny silnější trsy, je třeba je při přesazování rozdělit. Vhodnými trvalkami, které přesazujeme, jsou například floxy, japonské sasanky, ploštičník, podzimní astry, případně hořce, pupalka nebo rozchodník. Cibuloviny V tomto měsíci kvetou vedle gladiol a jiřinek i hlíznaté begónie. Na skalce najdeme v září ještě kvetoucí podzimní krokusy, maličké bramboříky a ocúny. Ale nelze se jen těšit z krásy na podzim kvetoucích cibulovin, je třeba se připravit na jaro. Začneme s výsadbou cibulek, které na jaře prosvítí svými svěžími květy naši zahrádku. Vysazujeme především narcisy, posléze ke konci období hlavně botanické druhy tulipánů, krokusy, modřence, bledule, sněženky, ladoňky i ladoničky. Na přechodu září a října přichází čas vysazovat i hyacinty a zahradní tulipány či lilie. Všechny cibuloviny sázíme do menších či větších skupin stejného druhu, případně i odrůdy. Pro cibulky vyhloubíme důlek o hloubce asi 6 - 8 cm, pro ty větší můžeme použít hloubku 12 - 15 cm. Záhon pro výsadbu cibulovin by měl být dobře zrytý, zemina obohacená kompostem, rašelinou a pískem. Okrasné dřeviny Připravujeme díry na podzimní výsadbu nejen okrasných stromů a keřů. Z okrasných keřů kvetou v září ještě ibišky a jiné dřeviny mají zase zajímavé barevné plody, jako např. hlohyně nebo rakytník. Na skalkách stejně jako ve volné přírodě se modrofialově rozsvítí vřesy. U některých keřů se zajímavě zbarvují listy. Chryzantémy Jsou někdy nazývány květinami podzimu, dříve se jim dokonce říkalo hřbitovní květiny, přitom v japonské a čínské kultuře jsou znamením života, jasu a obrození. Dnes je pěstujeme především jako rostliny k řezu. Jsou to většinou trvalky. Nesmíme zapomínat, že při dobré péči dosahují vysokého vzrůstu. Potřebují k dobrému prospívání dostatek živin. Právě v září je vhodné je hnojit plným hnojivem, po přihnojení je třeba rostliny hodně zalít. V říjnu je již nehnojíme. Choulostivější druhy a odrůdy po odkvětu seřízneme asi 5 cm nad zemí. Můžeme je překrýt vrstvou rašeliny, suchého listí a chvojí, nebo je vyryjeme ze záhonu, uložíme i s kořenovým balem do dřevěného truhlíčku a umístíme ve studeném skleníku při optimální teplotě 5 - 8 oC. Chryzantémy potřebují k dobrému vývoji 4 - 6 týdnů vegetačního klidu. Tyto rostliny pak množíme vrcholovými řízky – nejlépe v lednu nebo únoru. Necháváme je pak zakořenit v bytě v květináčích nebo truhlících. Chryzantémy stejně jako jiné rostliny jsou ohrožovány škůdci. Například háďátko kopretinové způsobuje na spodní straně listů tmavě hnědé až černé skvrny ohraničené žilnatinou. Skvrny se prudce šíří, až pohltí celou rostlinu. Ta pak odumírá a je třeba ji vytrhnout i s kořeny a spálit. Deformaci květů chryzantém způsobuje virus aspermie rajčete. Chceme-li se tomuto postižení vyhnout, je třeba dobře prohlédnout rostliny, z kterých odebíráme řízky k dalšímu množení, měly by být zcela zdravé. Trávník Ještě v září musíme pravidelně sekat trávník – nejlépe jednou týdně. Pokud je mimořádně sucho, je potřeba ho i pravidelně zalévat. V této době můžeme také zakládat trávník nový. Trávní semeno při dobré péči má vhodné podmínky k rychlému rašení, do zimy dokáže vytvořit už pěkný zelený koberec.

-das- Foto: www.isifa.com