A jdeme do finále - alespoň v užitkové zahradě

A jdeme do finále - alespoň v užitkové zahradě

Ještě stihneme něco málo vysít a pak už nám zbývá dohrabat listí, sklidit poslední otužilou zeleninu, prohnojit sklizené záhony...

Svátek všech svatých, který jsme oslavili začátkem listopadu, je podle pranostik posledním dnem, který zahání léto. I když nám občas ještě zasvítí sluníčko a prohřeje vzduch, teplota země nezadržitelně klesá. Každý jasnější den je proto výzvou pro všechny pěstitele zeleniny, aby svou zahrádku důkladně prosmýčili a na záhonech ponechali jen ty nejodolnější druhy. Dávejme však přitom pozor, zda uprostřed záhonků neobjevíme také krtinec. Jiná pranostika totiž říká „Když krtek v listopadu ryje, budou na Vánoce létat komáři“, a to by bylo nemilé.

Čím nás překvapí listopad?

Jak už vyplývá ze samotného názvu měsíce, bude se značná část naší zahradnické práce točit okolo spadaného listí. To je třeba pravidelně hrabat a navážet na kompost. Je lépe udělat najednou větší a vzdušnou hromadu, aby zde mohl proběhnout tlecí „horký proces“, který zničí zárodky případných škůdců. V některých příručkách se doporučuje pro jistotu zasypat povrch hromady vápnem. To však kromě škůdců ničí i bakterie, takže ho raději rozhodíme po zahrádce a zrání kompostu ponecháme přirozený průběh. Na prach rozmělněné pálené vápno pak rozsypáváme zejména okolo jabloní, ale i dalších ovocných stromů, aby zničilo larvy vlnatky krvavé, které se na zimu stěhují ke kořenům stromů.

Jde se hnojit!

Teď to vypadá, že budeme mít na zahrádce samou hromadu kompostu a nebudeme vědět, co s ním. To je však pouhé zdání. Právě teď můžeme nahrnout starý proleželý kompost do lavorů okolo stromů a mělce ho zapravit do půdy. Dáváme však pozor na poškození kořenů - zvláště broskvoně a meruňky koření mělce! Pokud máme ve svých zásobách také rozleželý hnůj, rozhrneme ho okolo angreštů a rybízů. V případě maliníků je lépe rozhodit hnůj mezi řády a zarýt.

Trocha chemie je zabije

Toto ošetření KUPRIKOLEM je zvláště potřebné u broskvoní, kde podstatně omezí výskyt kadeřavosti v příštím roce, dále výskyt korové klejotokové nekrózy větví peckovin a navíc účinně zasáhne i proti nově se rozšiřující chorobě, tzv. suché skvrnitosti listů peckovin.

Když už jsme v tom opečovávání, můžeme se rovněž pustit do podzimního postřiku proti bakteriím a plísním ovocných stromů, kterých v poslední době není právě málo. Vhodným přípravkem je například KUPRIKOL 50, který dokáže omezit výskyt kadeřavosti broskvoní a houbovitých chorob peckovin.

Současně se můžeme dát do čistění kmenů železným kartáčem od staré borky, která bude určitě plná zalezlých škůdců a jejich larev. Nenecháváme proto odpad spadnout na zem, ale posbíráme ho do plachty a okamžitě spálíme. Oškrabáním kůry však naše práce nekončí, ještě bude třeba nabílit kmeny vápenným mlékem. Evidentně napadené stromy, například šárkou aj., raději vykopeme i s kořeny a spálíme.

Pusťme se do zeleniny!

Nyní už i v zeleninové zahrádce musíme dokončit sklizeň pozdních odrůd, které by mohly poškodit náhlé silnější mrazy. Uděláme si proto místo v nevytápěném sklepě, kam co nejdříve přibude celer, mrkev, petržel, ale též hlávkové zelí a kapusta. Část petržele můžeme ponechat na záhonku a postupně sklízet její nať. Kořen při troše péče snadno přečká zimu a na jaře bude chutnat jako rychlená zelenina. Kromě něj může venku zůstat i pór, kadeřávek a otužilejší odrůdy růžičkové kapusty.

Pozdní výsev

Ač se to zdá nepravděpodobné, můžeme i v těchto nepříznivých dnech vysévat některé druhy zeleniny. Bude to například mrkev, petržel, černý kořen, pastinák nebo kuchyňská cibule. Samozřejmě že už nevyklíčí, ale semínka přes zimu nabobtnají a na jaře vyklíčí s přibývajícími teplotami v plné síle.

Počasí však bývá prevít, a tak se pro jistotu vyplatí přikrýt oseté záhonky alespoň chvojím. Může to ovšem být i netkaná textilie nebo slabší mulčovací vrstva. Máme-li zbytky slámy nebo spadané listí, o kterém máme jistotu, že není napadeno škůdci, šup tam s nimi. Pod přirozenou ochranou se půda prakticky stále udrží vlhká a bude co nejméně promrzat.

Co uděláme s bylinkami?

Vzhledem k tomu, že většina z nich pochází původně ze Středomoří, je vhodné obložit chvojím i jejich záhon. Pokud tedy pěstujeme levanduli, šalvěj nebo tymián, nezapomeneme je zbavit odumřelých výhonů a ochránit jejich kořeny před nadměrným promrznutím. I nás pak bude hřát dobrý pocit, že se na jaře opět zazelenají.

Trochu jiné to bude s rozmarýnem. Ten je méně otužilý a teploty pod -5 °C by ho mohly poškodit. Proto je lepší celou rostlinu vykopat a přenést na chodbu či do jiné nevytápěné, ale světlé místnosti, kde ji budeme jen minimálně zalévat.

S hnojem opatrně!

Sklizené záhonky, které již nebudeme využívat, zbavíme rostlinných zbytků, prohodíme kompostem a nahrubo je zaryjeme. Podle složení půdy můžeme přidat i minerální hnojiva, Thomasovu moučku nebo mleté vápno. Lze využít i případné zásoby proleželého hnoje, ale nesmíme ho dát do záhonků, kde zamýšlíme pěstovat kořenovou či cibulovou zeleninu s výjimkou pažitky a póru. Při větší koncentraci by je mohl spálit.

Až budeme se vším hotovi, přijde čas uzavřít a promazat hydranty, vyprázdnit hadice, uložit nářadí nebo se pustit do jeho opravy. Necháme si však po ruce lopatu, nikdy nevíme, může se kdykoliv hodit.

-ra-
Foto: www.profimedia.cz

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Zahrada
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce,zahrada.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Koupelna, Kompletní rekonstrukce bytové jednotky.4+1, Rekonstrukce bytu, nová koupelna a WC.