Neexistuje asi jiný materiál, jehož největší předností by bylo snadné opracování a všestranné využití v zahradě. Dřevo je jedním z nejstarších stavebních materiálů, které člověk používá. K živému rostlinnému světu zahrady se hodí lépe než jakýkoli jiný jeho konkurent. Nepůsobí rušivě, nedominuje rostlinám a okolí a stává se harmonickým partnerem, který sympaticky stárne do krásy.

Aby dlouho vydrželoPrvní námitka možná zazní už na začátku: stárne sice sympaticky a přirozeně, zkracuje se tím ovšem jeho životnost. Stříbrošedé zabarvení, jaké vídáme dodnes na venkovských plaňkových plotech, může být zejména v přírodně založené zahradě vítanou povrchovou úpravou, o niž se na neošetřeném dřevě postará příroda. Ale v takovém případě je potřeba počítat s tím, že nevydrží dlouho. Ochranný lazurový nátěr, který může životnost dřevěných prvků prodloužit, je zase třeba každoročně obnovovat. A navíc, ne každému je příjemné dotýkat se chemicky ošetřeného či barveného dřeva. Kompromis mezi oběma variantami představuje tlaková impregnace, při níž se do vyschlého dřeva vtlačují impregnační soli. Takto ošetřené prvky odolávají i bez obnovovaného nátěru povětrnostním vlivům i vlivům hub a hmyzu po desítky let.

Životnost dřeva jako organického materiálu je podmíněna jak způsobem chemického ošetření, tak jeho druhem. Například kvalitní teakové dřevo má životnost bez jakéhokoli ošetření 13 let, což je ve srovnání například s dřevem bukovým (maximálně dva roky) úctyhodná trvanlivost. Sluší se dodat, že vyvážená financemi.

Terasa: Přírodní i impregnovaná Pokud bychom provedli jednoduchý chemický rozbor dřeva, nalezneme tři z nejzákladnějších přírodních prvků - uhlík, kyslík a vodík, které představují 99 % jeho celkového složení. Dřevo je velice vhodným materiálem pro různé konstrukce, kde chceme zdůraznit přírodní charakter. Nejinak je tomu i u terasy na rozhraní domu a zahrady. Dřevěná terasa zajistí základní požadavky na zpevněnou plochu, a přitom dobře splyne s okolním prostředím. Dřevěná terasa může být zajímavá už jen tím, že dobře přebírá tepelnou energii ze slunečních paprsků, a tak jsou chůze i pobyt na takovém povrchu velice příjemné.

V civilizovaných oblastech najdeme příklady pro využití dřeva v zahradě zvláště v lesnatých zemích, například ve Skandinávii či Japonsku. Lidé si zde stavěli vyvýšené dřevěné terasy, typické svou velkorysostí, plochou a evokující dřevěné paluby lodí. Z těchto příkladů vycházela i současná architektura: dřevo jako dlažební prvek v přírodě zprostředkuje teplý dojem, zcela jasně připomíná svůj přírodní původ, dobře se opracovává a vyhovuje i barevně. Na druhou stranu existují však jednoznačné argumenty hovořící jasně proti - omezená trvanlivost a stabilita.

Správně postavená a pravidelně opečovávanáDřevěná plocha terasy musí spočívat na trámové konstrukci uložené na pevných podpěrách tak, aby ležela nejméně 10 cm nad okolním terénem, mohla dobře větrat a nepřicházela do bezprostředního styku se zemní vlhkostí nebo samotnou vodní plochou. Pro realizaci terasy ve svahu pak budou zapotřebí stabilnější základy. Samotný dřevěný povrch mohou tvořit běžná prkna nebo zpravidla čtvercové či obdélníkové dílce, které lze běžně zakoupit. Výhodou těchto panelů je snadná pokládka, možnost skladby do různých vzorů a v neposlední řadě také možnost snadno terasu rozebrat, pokud nám například roštem propadne drobný předmět. Z technického hlediska není terasa nijak náročná a její konstrukci lze snadno zvládnout svépomocí. Důležitý, stejně jako u každé zpevněné plochy, je mírný spád směrem od domu a malé mezery mezi jednotlivými prkny či panely umožňující odtok vody. Její vsakování také usnadní vrstva drobného kameniva v prostoru mezi terasou a okolním terénem.

Abychom dřevěnou terasu mohli používat co nejdéle, je nutným předpokladem prvotní impregnace dřeva a následná pravidelná péče. Dodávané dřevěné díly použité pro stavbu terasy by měly být řádně ošetřeny již od výrobce. Často se používá tlaková impregnace, při použití vyšších koncentrací nátěrů je možné toto dřevo použít i na místech, kde je v trvalém kontaktu s vodou nebo vlhkem. Pro tyto případy se speciálně používají také hydrofobní roztoky bránící vnikání vody do dřeva. K pravidelné údržbě, která prodlužuje životnost a zachovává kvalitu dřeva, se používají různé lazury, nátěry, laky a mořidla. Ty poskytují ochranu před UV zářením, povětrnostními vlivy, zvýrazňují strukturu dřeva, mění jeho odstín nebo mu dávají zcela jinou barvu. Co z toho si pro pravidelnou údržbu terasy vybereme, už je na nás.

Terasa bez zahradního nábytku a zastínění je trochu nanic. I tyto prvky působí příjemně, jsou-li dřevěné. A pokud jsou dřevěné, potřebují, podobně jako terasa, i pravidelnou péči. O tom však podrobněji příště.

-Dům a zahrada 2/2007-Foto: www.isifa.com