Jaro už pomalu začíná ťukat na dveře, a my musíme do začátku nové sezóny urychleně dokončit všechny úkoly, které jsme si do konce zimy vytyčili. Máme poslední možnost ořezání okrasných dřevin a roubování. S řezem opadavých stromků a keřů, které jsme vysadili na podzim, sice nemusíme tolik spěchat, ale mnoho času už nám také nezbývá. Je třeba ještě vysadit připravené řízky, pohnojit trávník a podle počasí začít s odkrýváním záhonu letniček. Kdybychom měli stihnout všechno, budeme mezi záhonky denně od rána do večera. Vyberme si tedy, co je pro naši zahrádku nejdůležitější, ať nás jaro zastihne připravené.

Co takhle skalka? Říkat o tomto malém kousku zahrádky, že se právě probouzí k životu, by byla lež. Sněženky a bledule už mají většinou své květenství za sebou a nyní přichází řada třeba na podléšky, hlaváček a koniklec. Zastavme se na chvilku u každé rostlinky a věnujme jí malou péči. Pokud některou z nich povytáhl mráz, zatlačíme ji prstem zpět do země a přihrneme hlínou. Zašlé květiny odstraníme i s kořenem a na jejich místo zasadíme nové. V tuto dobu to mohou být prakticky všechny předpěstované rostliny z domácích výsevů nebo ze zahradnických firem.

Svoji pozornost zaměříme i na celkový vzhled. Skalka bývá obvykle prvním rozkvetlým koutem naší zahrady, tak ať nás reprezentuje. Odstraníme z ní proto všechno spadané listí a větvičky, nakypříme půdu a nahrneme ji blíže k rostlinkám. Větší trsy už můžeme za stálého počasí dělit a rozsazovat. Stále zelené dřeviny ponecháme zatím ještě zakryté chvojím, pozdní mrazy by je mohly poškodit.

Sázíme růže Březen je rovněž vhodným obdobím pro výsadbu nových růží. Než se ale do toho pustíme, vybereme si pro ně vhodné stanoviště, kde je přes den dostatek slunečního svitu, ne však úpal. Vzhledem k tomu, že růže vyžadují pravidelnou péči, je dobré volit užší záhonek od 120 do 150 cm, jinak se k nim budeme těžko dostávat.

Půda by měla být lehčí, nejlépe s příměsí písku a dostatkem humusu. Důležité je však i Ph. Doporučuje se mezi 5,5 až 6,5, což je mírně zásaditá. Do kyselejší půdy je proto třeba přimísit mletý vápenec. Přidávání nejrůznějších organických hnojiv kromě kompostu však není vhodné. Tlející látky mohou snadno způsobit zahnívání kořenů šípkům, na kterých jsou růže většinou šlechtěny.

Vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami volíme podle doporučení pro příslušný druh nebo odrůdu. Nejblíže sázíme keříky a zakrslé růže, kterým většinou stačí 30 až 40 cm, růže na kmínku už potřebují vzdálenost mezi 70 až 80 cm a popínavé růže k besídkám nebo pergolám od 1,5 m více.

Péče o dřeviny Pokud jsme to již neudělali dříve, je v březnu nejvyšší čas vzít do rukou nůžky a ořezat všechny keře a křoviny, které se od poslední úpravy opět rozbujely. Vhodným řezem jim vrátíme nejenom ušlechtilý tvar, ale zajistíme také intenzivní růst a bohaté květenství. Pokud se nejedná o živé ploty a jiné uměle tvarované dřeviny, dbejme o zachování přirozeného vzhledu. U okrasných stromků štěpovaných v korunce, jako jsou například pestrolisté a barevné javory, sakury či převislé formy dřevin aj., odstraňme též plané výhonky z podnože pod místem štěpování, které by jinak bránily zdravému vývoji ušlechtilých částí.

Rozhodně však neřezejme keře a stromky kvetoucí na jaře, květní výhonky by jim už nestačily dorůst. Počkejme s tím proto, až odkvetou, a pusťme se raději do dřevin kvetoucích v létě a na podzim na nových letorostech. K nim patří především tavolníky, komule, hortenzie, třezalky a některé druhy růží s výjimkou popínavých, botanických a sadových.

Zelená stěna Každý zahradnický estét ví, že není nad přirozené zákoutí, které při troše volného místa vytvoří na zahrádce rodinnou idylku, kde se můžeme přes den opalovat, k večeru si číst a v noci se objímat s milovanou bytostí. Mnozí z nás už dost možná na takový nápad přišli a vysadili první popínavé dřeviny. Ty ale rostou poměrně pomalu, a než se dočkáme kvetoucích zelených stěn, uplyne spousta času, a naše přítelkyně nebo manželka zatím zestárne. A co teď s tím?

Zkusíme zatím vysadit jednoleté popínavky, které během jednoho vegetačního období vytvoří poměrně velkou plochu svěže zelených listů nebo i květů. Může to být třeba hrachor, vilec, šarlatový fazol, srdcovnice nebo japonský chmel. Stačí si jenom podle katalogu vybrat vhodný druh, zhotovit provizorní kostru a pak už jen čekat na teplé počasí.

-šum-Foto: www.isifa.com