Konečně jahůdky a třešně zčervenaly a můžeme se do nich pustit. Tak honem na zahradu a do sadu za mlsáním, ale i trochou práce.

Ne každý má zahrádku pouze pro radost. Mnozí z nás chtějí také mít ze svého snažení nějaký užitek. Vždyť taková vlastní zelenina nebo ovoce nejsou nikdy k zahození. Ale ruku na srdce! Není těch pár kousků zeleniny a nějaký ovocný strom také spíše pro radost? Ať už je tomu tak či onak, zanechme zbytečného filozofování a vyrazme mezi záhony. Červen je v plném proudu.

Píď za píď

Pokračujeme ve sklizni prakticky všech raných odrůd zeleniny a na jejich místo bezprostředně vysazujeme další. V první polovině měsíce lze ještě vysazovat rané odrůdy růžičkové kapusty, rané a polorané odrůdy kedluben, polorané a polopozdní odrůdy kadeřávku, hlávkové kapusty a zelí. Pozdě není ani na výsev. V tuto dobu se vysévá například špenát pro ranou a podzimní sklizeň, dále pór, kadeřávek, salát, brokolice a květák pro pozdní sklizeň.

Zelená šachovnice V pěstitelském zápalu nezapomínejme na vhodné střídání jednotlivých druhů. Například po raných kedlubnách a květáku můžeme na stejném záhoně pěstovat celer, pór, karotku, červenou řepu nebo pozdní špenát, po raném zelí a kapustě se bude dobře dařit polníčku, salátu a pozdnímu špenátu. Na uvolněný záhon po raném a zimním salátu můžeme vysazovat pozdní košťáloviny, karotku, špenát, pór, červenou řepu a ředkev. Kde dříve rostla cibule ze sazečky, lze vysadit salát, čínské zelí, špenát či ředkvičku, naopak po ředkvičce lze pěstovat salát, celer, pór a pozdní košťáloviny. Na místo raných brambor vysadíme kedlubny, ředkev, ředkvičku, čínské zelí, květák, karotku, špenát a polníček.

Ať se nám červenají Právě v tomto čase se rozhoduje o velikosti a kvalitě sklizně rajských jablíček. Aby byla co nejlepší, vyštipujeme u tyčkových rajčat postranní výhonky rašící v úžlabí listů. U keříkových je naopak necháváme a vyvazujeme rostliny k opěrám. Rostliny nezaléváme svrchu (podporuje to houbovité choroby), ale odspodu do vyhloubených rýh. Sem můžeme přidat jako mulčovací materiál i nadrobno rozsekanou trávu. Pamatujeme také na hnojení. Nikdy nepoužíváme na hnojení přípravky obsahující chlór, který rajčatům škodí.

Křupavý salát Prudké červnové sluníčko často nutí salát k vybíhání do květů. Tomu můžeme do určité míry zabránit tak, že záhonek zastíníme nebo na 6 až 10 dní přikryjeme větším květináčem z pálené hlíny. Docílíme tak křehčích, dožluta vybarvených listů. Vybíhání do květů můžeme ovšem do určité míry zabránit volbou vhodné odrůdy, která dorůstá sklizňové zralosti po 2,5 až 3 měsících od výsevu. Je to například Lento nebo Tarzan.

Konečně vlastní ovoce V červnu můžeme už sklízet první úrodu ovoce. Udělejme dřep a rozhlédněme se po zahrádce. Nejprve nám padnou do oka červenající jahody, a jak se pomalu budeme zvedat, zcela určitě si všimneme nápadných bobulí angreštu a rybízu. Podíváme-li se směrem vzhůru, určitě neuniknou naší pozornosti vybarvené třešně. Tak vezmeme do ruky pletený zahradnický košík a postupnou probírkou začneme snášet první plody své práce.

Čas jahod Dozrávající plody je třeba v posledním období růstu pečlivě sledovat a podkládat košíčky, aby od země nechytily plíseň. Zralé jahody trháme zásadně se stopkou a pokud možno za suchého počasí. Vlhké se brzy kazí, a proto je musíme co nejdříve zpracovat nebo uložit do mrazáku.

Bezprostředně po sklizni jahodníky okopeme, zbavíme plevelů a přihnojíme proleželým kompostem. Pamatujeme i na postřik proti případným škůdcům - zejména roztočíku jahodovému, na něhož platí třeba Summithion Super. Proti skvrnitosti, která se projevuje bílými až fialovými fleky, lze s úspěchem použít Dithane DG. Vyčerpané keříky přestávající plodit raději vykopeme, půdu hluboce zryjeme a obohatíme kompostem nebo koňským hnojem, aby byla připravena na novou výsadbu.

Hurá na třešně! Musíme je sklidit dřív, než je naklovají ptáci a dají se do nich vosy. Do té doby můžeme menší stromky přikrýt ochrannou sítí, větší alespoň opatřit plašítky. Potřebují–li stromy prořezat, udělejme to nyní. U vzrostlejších je dokonce možné odstranit celé větve i s úrodou a teprve na zemi ji očesat.

Chutné bobuloviny Bohatá násada bobulí angreštu způsobuje prohýbání větví, které je pak třeba ochránit před zlomením a vyvázat. Plody určené ke kompotování sklízejme raději o něco dříve. K přímenému konzumu nebo k zpracování na marmelády a ovocné sirupy nechme naopak vyzrát co nejvíce. I v tomto případě je třeba úrodu chránit před ptačími zobáčky, na rozdíl od třešní to však bude s ochrannou sítí poněkud snazší.

U rybízu se můžeme ihned po sklizni pustit do průklestu. Odstraňujeme především méně plodné a starší větve. Pamatujeme, že černý rybíz plodí nejlépe na dvou až tříletých výhonech, červený a bílý na dvou až pětiletých.

-ra- Foto: http://www.profimedia.cz/