Ne nadarmo se srpnu – měsíci, kdy si nejvíce lidí bere letní dovolenou, říká okurková sezóna. Co nás v tomto měsíci tedy čeká?

Srpen je obecně dobou plnou lenošení, nicnedělání, kdy se nic převratného neděje a člověk se začíná poznenáhlu nudit. Určitě to však neplatí pro zahrádkáře, protože ti mají v mnoha oblastech napilno. Od sklízení, přes řezání a stříhání, až k hnojení a vysévání. A na ty okurky zcela určitě také dojde.

Sklizeň zeleniny

Srpnová zahrádka nabízí pečlivým pěstitelům už celou řadu teplomilných druhů zeleniny, které jsme až doposud museli kupovat za nemalé částky v obchodní síti. Běžně už můžeme sklízet rajčata, salátové okurky i nakládačky, ke kterým postupně přibudou papriky a cukrové melouny. Průběžně se také uvolňují zeleninové záhony osazené na jaře nebo začátkem léta a my přemýšlíme, co dát na jejich místo. Pokud si nemůžeme vybrat vhodný druh, aby se vhodně doplňoval s předchozí výsadbou, můžeme dát přednost zelenému hnojení, které můžeme kdykoliv zaorat.

Pro pozdější sklizeň V prvních srpnových dnech lze vysévat například salát k česání, pekingské zelí a bílou jarní cibuli, v druhé polovině měsíce to může být polníček, petržel nebo špenát. Často lze zeleninu pěstovat ve smíšených kulturách, je však dobré rozdělit jednotlivé druhy a odrůdy podle doby sklizně. U špenátu to může být už konec září, zatímco do sklizně bílé cibule se pustíme až od poloviny května příštího roku.

K předpěstování na výsevný záhon nebo do pařeniště můžeme teď vysévat semínka zimního hlávkového salátu, aby nám z nich do září vyrostly dostatečně silné rostliny, které přesadíme na trvalé stanoviště. Pro pozdní sklizeň můžeme též vysazovat předpěstované sazenice zimních odrůd štěrbáku, řapíkatého fenyklu, květáku a póru – do sklizňové zralosti by měly dorůst do příchodu mrazů.

Péče se vyplatí Pravidelně kontrolujeme keříky rajčat a odstraňujeme usychající spodní listy, které mohou být napadeny fytoftórou. Současně odstraňujeme fazochy (výhonky) vyrůstající v paždí listů. Zvláště v chladnějších oblastech odřízneme vršky rostlin a ponecháme maximálně pět květenství. Další by už nestačily dozrát a jen by zbytečně vysilovaly rostlinu. Vyjednotíme sazenice čínského zelí vyseté v červenci a zároveň probereme plody tykve, aby zůstaly pouze dva až tři.

Ve sklenících, ale též na otevřených záhonech se v období déletrvajícího sucha může přemnožit sviluška chmelová, která postupně ničí listy, zpomaluje dozrávání plodů, a ty pak často hynou. Poznáme ji podle drobných pavučinek zejména na spodní straně listů okurek, tykví, paprik, cuket, rajčat a dalších druhů zeleniny. K její likvidaci můžeme použít třeba Omie 570 EV, postřik je však třeba v doporučených intervalech dvakrát až třikrát opakovat.

Pryč se škůdci! Kontrolujeme dozrávající odrůdy pozdního ovoce. Přetíženým větvím pomůžeme podpěrami. Objevíme-li scvrklé neduživé plody, zavčas je odstraníme, aby neubíraly sílu zdravému ovoci.

V místech častého výskytu obaleče jablečného provedeme postřiky proti pozdní červivosti způsobené housenkami druhé neboli letní generace tohoto hmyzu, které se objevují zejména v teplejších oblastech. K ochraně lze doporučit například Actellic 50 EC, Sumithion Super nebo Zolone EC.

Nebezpečné jsou i housenky obaleče švestkového napadající všechny druhy slivoní v době dozrávání. Napadené plody většinou dříve dozrávají, jsou měkčí a na jejich povrchu se objevují rosolovité kapičky. K ošetření použijme Sumithion Super nebo Zolone 35 EC.

Sklízíme ovoce Po deštivém červenci ještě někde musíme dokončit sklizeň třešní, po nich už přijdou na řadu meruňky a broskve, někde už i raná jablka a hrušky. Koncem měsíce a na začátku září se už můžeme pustit i do vlašských ořechů. Bezprostředně po sklizni začněme i s průklestem nebo dokonce zmlazovacím řezem. Zejména u třešní a ořešáku je třeba provést razantnější zásah právě v tuto dobu a nečekat na období vegetačního klidu.

A jdeme na bobuloviny Rybíz a angrešt jsou již sklizeny a nyní se můžeme pustit do jejich prořezávání. Odstraníme především odplozené, popřípadě slabé nebo napadené pruty. Při průklestu se snažíme ponechat co nejvíce nových prutů, které přinesou úrodu v následujícím roce. Také u maliníku odstraňujeme odplozené loňské letorosty, které odstřihneme co nejníže u země. Nové pak můžeme ošetřit proti houbovitým chorobám, například proti zasychání výhonů. Objevíme-li něco takového, použijme například Rovrar FLO. Po sběru plodů rovněž odstraníme odplozené výhonky ostružiníku, ale na to ještě máme čas minimálně do konce měsíce.

-šum- Foto: http://www.profimedia.cz/