Nevím jak vy, ale já mohu v tuto dobu ze zahrádky pozorovat leda dopravní letadla odvážející rekreanty do oblastí prodlouženého léta. A jak se zdá, nebude to s tím koncem teplejších dnů tak špatné ani u nás a my si letošní zahrádky užijeme víc než dost. Nepromarněme tady ale všechen čas sledováním letadel nebo divokých husí, zadarmo nás živit nebude.
Putování za prací
Zahrádka není úřad práce, a tak se vždy pro nás něco najde. Někde probíhá září ve znamení sklizně, jinde už je úroda pod střechou a my se můžeme pustit do průklestu nebo i zmlazování odplozených ovocných stromů. Budou to především peckoviny, ale též ořešák nebo bobuloviny. Větve stromů s dozrávajícími plody podpíráme dřevěnými vidlemi, popadané ovoce pokud možno denně sbíráme a třídíme. Lehce potlučené nebo nakousnuté vosami vyřízněme a použijme na kompot, napadené plody však okamžitě likvidujme. V žádném případě je nedáváme na kompost, ale do jámy, kde každou novou vrstvu před zahrnutím ještě zasypeme vápnem.
Jahodový podzim
Máme-li na své zahrádce stáleplodící jahodníky, musíme počítat s tím, že každá sezona jednou končí a s příchodem chladného počasí jim začít odštipovat nové květy a později i zelené plody, které by už evidentně nestačily dozrát. Vegetační období si ještě můžeme o něco prodloužit použitím fóliového krytu, ale nic netrvá věčně a do konce října se s nimi každopádně budeme muset rozloučit.
V případě, že si tyto rostliny hodláme teprve pořídit, pamatujeme, že nejvhodnější doba k jejich výsadbě je právě polovina září. Pokud jsme to ještě neudělali, pustíme se okamžitě do úpravy půdy, ať to všechno stačíme. Jahody potřebují velice kvalitní do hloubky zrytou půdu s dostatečným množstvím humusu. Proto do ní musíme nejprve zapravit kompost a zahradnický substrát a 14 dní před vlastní výsadbou ještě vše prohnojit speciálním hnojivem na jahody.
Sazeničky kupujeme zásadně u prověřených firem. Při výběru se přesto podíváme, zda se jim nekroutí či nebělají listy, nežloutnou jejich okraje či se v listových srdéčkách nevyskytují sklovitě lesklí roztoči. Rostliny vysazujeme do sponu přibližně 80 x 30 cm, zásadně bez postranních šlahounů.
Zatracený brouk!
Podzim je rovněž ve znamení příprav v boji proti škůdcům. Při návštěvě zahradnických center se ohlížíme po lepových páskách a vhodných přípravcích proti škůdcům a chorobám. Nezapomeňme přitom ani na obaleče 
pupenového, jehož samičky začínají na začátku října klást vajíčka. Tento asi 1,5 cm velký brouk se vyskytuje na hrušních a poznáme ho podle kovově lesklé barvy a dlouhého nosu se dvěma zalomenými tykadélky. Naštěstí zatím není příliš rozšířen, jeho larvy však dokáží na začátku jara dokonale zlikvidovat pupence květů, které později uschnou. Objevíme–li tedy při sběru hrušek mezi listy toto „nosaté zvířátko“, přibalme si při nákupu zahrádkářských pomůcek do košíku ještě některý z přípravků proti žravému hmyzu a okamžitě po sklizni začněme s ochrannými postřiky. Právě polovina září je nejvhodnějším obdobím k jeho likvidaci.
S nůžkami na bobuloviny
Jestliže jsme už otrhali všechny ostružiny, prořežeme trochu tuto liánovitou rostlinu, ať se o ni později nepřerazíme. Zaměřme se především na nové výhonky a prostříhejme (popřípadě přemístěme) ji tak, aby v příští sezóně byla snadno přístupná. S nůžkami se vypravíme 
rovněž na maliny a odstřihneme všechny odplozené výhony. Pokud jsme to ještě neudělali, můžeme odstranit staré větve angreštu a rybízu. Ty řežeme těsně u země, aby uvolnily prostor novým letorostům. Správně prořezané keříky by měly mít šest až osm, maximálně však 12 zdravých silných výhonů.
Toto období je též vhodné k řízkování rybízu. Vybereme si k tomu jednoleté výhony, ze kterých odebereme dřevité řízky o přibližné délce 20 cm. Spodní část zešikma seřízněme a napíchejme řízky na připravený záhon a označme cedulkou. S příchodem zimy je můžeme zahrnout suchým listím.
-šum-