Mnohdy se nám nechce ani vstupovat mezi zaváté záhony, abychom nenarušili celistvost bílé pokrývky. Na druhé straně nás hryže svědomí, že je třeba něco prosvětlit, aby nám toho na pozdější dny nezbylo tolik. Neztrácejme však čas zbytečným váháním a zajděme si nejprve do sklepa na obhlídku. Sníh se alespoň v nižších oblastech stejně trvale neudrží, a pak v pohodě zvládneme i průklest.

Zimní vizita

Ve skladovacích prostorách máme zcela určitě uloženy bedýnky, ve kterých odpočívají hlízy a cibule kvetoucích rostlin. Máme-li je dobře označené, snadno se mezi nimi orientujeme a můžeme se ihned pustit do kontroly. Třeba jen mírně nahnilé nebo zplesnivělé kusy odstraníme a okolní prostor vyčistíme za pomoci neagresivního desinfekčního prostředku – třeba ajatinu.

Nahlédneme též do uložených balkónových truhlíků, abychom zjistili, jak se daří spícím pelargóniím, fuchsiím a dalším okenním rostlinám. Vybereme všechny opadané zbytky a přesvědčíme se, zda se na seschlých stoncích nevyskytují škůdci. V rozvětvené části stonku se často usazují mšice a svilušky, poblíž kořenů zase vlnatky. Při zjištění jejich výskytu rostliny ošetříme jemným postřikem Mospilanu, Pirimoru nebo Omite. Pamatujeme také, že půda v nádobách s přezimujícími rostlinami by neměla úplně proschnout a mírně ji provlhčíme. Skutečně však jenom mírně, jinak by se mohla objevit plíseň. Abychom jejímu výskytu skutečně předešli, nezapomínáme pravidelně větrat.

Přibližujeme jaro

Při oblevě můžeme ze země vyzvednout k rychlení květináče se zakořeněnými hyacinty, tulipány a šafrány. Nepřenášíme je hned do bytu, ale nejméně na dva až tři dny je uložíme do sklepa či jiné nevytápěné a tmavé místnosti, aby se postupně aklimatizovaly. Teprve pak je přeneseme do teplejších prostor (nikoliv vedle topení) a mírně zalijeme. Tulipány a hyacinty musíme zpočátku chránit před světlem, aby se jim vytvořily dostatečně dlouhé puky. Z toho důvodu je přikryjeme kornouty z černého papíru. Teprve když dorostou do výšky okolo 10 cm, můžeme kryt odstranit a přenést je na světlo. Využijme k tomu pokud možno mlhavé počasí, kdy nepraží slunce. Postupný přechod bude vhodnější. S narcisy tak zdlouhavé obřady dělat nemusíme a můžeme je okamžitě dát na světlo a teplo. O trochu jiné to zase bude se šafrány, kterým hned od začátku vyhovuje maximum světla, ale potřebují zimu. Nejvíce jim prospějeme, když je dáme mezi okna, nebo alespoň do nevytápěné chodby.

Až se konečně dočkáme a u rychlených rostlinek se objeví první poupata, přeneseme je opět do chladnějších prostor. Květy nám vydrží podstatně déle a rostliny se nebudou vytahovat.

„Studený“ výsev

Když povolí mrazy a půda se stane vláčnější, můžeme se pustit do výsevu skalniček, jejichž semena potřebují k úspěšnému vyklíčení mírně promrznout. Bude to například fialově kvetoucí hořec sedmiklaný a hořec jarní s modrými květy, šater plazivý s růžovými kvítky, načada rodopská a lomikámen lžičkovitý s kvítky bílými. K nejznámějším skalničkám vysévaným v zimě bezesporu patří žlutě kvetoucí prvosenka vyšší a prvosenka obyčejná, upolín sedmihradský a řebříček zlatý. Většina z vyjmenovaných rostlin vyžaduje slunné stanoviště nebo polostín, pro jistotu si však pozorně přečteme příbalový leták nebo návod na pytlíčku.

Úprava řezem

Když povolí mrazy a troufneme si vyrazit na zahrádku i bez rukavic, nastává příhodný čas k prořezávání a zmlazování okrasných keřů – především přerostlých živých plotů. Do hloubky prořežeme zejména dřeviny kvetoucí na jednoletém dřevě, jako je tavolník nebo komule, hustě rostoucí a pnoucí dřeviny, jako je například rdesno, zase pečlivě prosvětlíme. Dejme však pozor na okrasné keře a stromy, které již mají vyvinuté květní pupeny. Je to zejména zlatice, štědřenec a šeřík, jejichž úpravu omezíme pouze na nejnutnější zásahy a s větším řezem počkáme, dokud neodkvetou.

-šum-Foto: www.profimedia.cz