Listopad je měsíc nevlídný - neustálé plískanice doprovázené větry jsou takřka na denním pořádku. Jenom občas vysvitne sluníčko, a to je právě pokyn pro zahrádkáře, aby honem vyrazil na osiřelý pozemek a urychleně dokončil vše, co si pro letošní rok předsevzal.

Podzimní sázení

Z činností, které se ještě během tohoto období dají úspěšně dělat, je to hlavně výsadba ovocných stromků. Lze ji provádět prakticky až do zámrazu, ale čert nikdy nespí. Využijeme proto každé hezké chvilky, ať už je máme v zemi a nemusíme se nervovat, co by bylo, kdyby nečekaně napadl sníh.

Připomínat, že stromek zasazený na podzim se lépe ujímá a s příchodem jara začne rašit v plné šíři, by asi bylo zbytečné. Co si však mnohý amatérský zahrádkář neuvědomí, je fakt, že bude mít daleko méně práce s úpravou koruny, která se musí při jarní výsadbě seříznout daleko víc. A to není, jak víme, pro méně zkušeného pěstitele nic snadného.

Zapišme si za uši

Nemáme-li ještě vybrané stromky, necháme všeho a spěcháme do specializovaného zahradnictví, ať na nás nezbudou jen přebraní „mrzáčci“. Předtím si ale ještě sepíšeme, v jakém klimatickém pásmu se naše zahrádka nachází, kolik hodin denně tam přibližně svítí sluníčko, zda budou stromky růst ve volném prostoru, nebo v závětří. Zcela určitě nezapomeneme na celkové složení půdy a hlavně na choroby, které se na našem pozemku nebo i v okolí v poslední době vyskytovaly. Mnohým to možná připadá samozřejmé, ale na ty nejběžnější věci se obvykle při ukvapeném nakupování zapomíná.

Nakupujeme u odborníků

Podle našich poznámek nám zkušený zahradník zcela určitě poradí, jaká odrůda a s jakou podnoží bude pro naši zahrádku nejvhodnější. Tyto údaje si už zapisovat nemusíme, měli bychom je najít na přiložené cedulce, kterou máme dostat s každou účtenkou.

Pokud nemáme s nákupem mladých stromků zkušenosti, zapamatujeme si, že by mezi údaji nemělo chybět označení druhu, odrůdy, podnože a jméno školky, kde byl stromek vypěstován. Objevíme-li tam ještě údaje o zdravotním stavu, popřípadě o testování proti virovým chorobám, tím lépe. Svědčí to o poctivém přístupu daného pěstitele.

Než ho tam dáme?

Pravidla úspěšné výsadby jsou všeobecně známá. Pro toho, kdo o nich dosud neslyšel, doporučujeme nahlédnout do jakékoliv zahrádkářské příručky, kde jim bývá obvykle věnována jedna kapitola. My si teď pouze připomeneme, že stromek by měl přijít do stejné hloubky, v jaké byl pěstován ve školce, maximálně o několik centimetrů níže. Jáma tedy musí být vždy o něco větší, než je kořenový bal. Kůl pro uvázání zatlučeme ještě před samotnou výsadbou a k zasypání nepoužíváme úplně stejnou hlínu, kterou jsme vykopali. Tu můžeme dát pouze úplně nahoru. Ke kořenům přihodíme raději doporučený zahradnický substrát, nebo prosetou vykopanou zeminu promíšenou s dostatečným množstvím proleželého kompostu. Nahrnutí půdy okolo stromku do tvaru mísy a důkladná zálivka po zasazení jsou samozřejmostí.

Přistřihněme jim „brka“!

V případě, že jsme koupili stromek bez uzavřeného kořenového balu s původní zeminou, prohlédneme pozorně kořeny a všechny odumřelé nebo polámané odstraníme čistým řezem. Stejným způsobem se postupuje i u korunky, kde by po zasazení měly zůstat pouze zdravé nepoškozené výhony. Trochu razantněji můžeme postupovat u maliníku, v jehož případě je třeba bezprostředně po výsadbě seříznout všechny výhony přibližně na 30 cm. Podpoříme tím tvorbu kořenových pupenů, takže nám hned na jaře vyraší a ze země vyrostou nové pruty.

Hnoje jako šafránu

Nově vysazené dřeviny se, jak známo, bezprostředně nehnojí. Na jaře však již budou potřebovat živiny, a proto nahrneme do mís okolo kmínků půdu promíšenou s kompostem. Bobulovinám pak obzvlášť prospívá mulčovací směs z hoblin, slámy a listí, případně drobných odřezků dřeva.

Obdobným způsobem samozřejmě přilepšujeme i dospělým stromům, kde kompostovací směs dokonce zapravíme do lehce zkypřené země. Máme však na paměti slovo „lehce“. Zvláště meruňky, broskve, ale i jádroviny na typových podložích koření velmi mělce, a bylo by škoda poškodit jejich kořeny.

-šum- Foto: www.profimedia.cz