Ostatní zeleninu, které nesvědčí mrazivé počasí, co nejrychleji sklidíme ze záhonů a přemístíme pod střechu. Moc času už nám nezbývá, protože ještě musíme zrýt uvolněné záhony a podle potřeby na ně rozvést kompost. Tak s chutí do toho, ať už to máme za sebou!
Pozdní sklizeň
Dost možná zůstává ještě na záhonku mrkev, kořenová petržel a celer, které jsou dosud svěží, ale silnější mrazy by je mohly zcela znehodnotit. Po vytažení ze země je necháme nejprve na chráněném místě proschnout, pak očistíme kořeny od zbytků hlíny a uložíme v chladném sklepě bez přístupu světla do bedýnky s mírně vlhkým pískem.
Na sklizeň pravděpodobně čeká i černý kořen, ale ten nám v případě potřeby na záhonku ještě nějaký čas vydrží, pokud ho nasteleme ochrannou vrstvou listí.
Tentokrát i s kořeny
Z košťálové zeleniny sklízíme v tuto dobu pozdní odrůdy kapusty, zelí a květáku. Zelí a kapustu vyrýváme i s kořeny a ukládáme v chladných prostorách se sušším ovzduším. Nemáme-li takový sklep či jinou místnost k dispozici, je lépe je co nejdříve zpracovat, jinak mohou velice snadno chytit plíseň.
Způsob uskladnění květáku se liší podle toho, jak má vyvinutou růžici. V případě, že růžice nejsou ještě před začátkem mrazů dostatečně vyvinuté, vyryjeme celou rostlinu i s kořeny a založíme na chladném, tentokrát však vlhkém místě. Velice vhodné je vyvezené pařeniště, kde je můžeme ještě mírně zalít.
Může ale nastat i zcela opačná situace, že dostatečně vyzrálé růžice má více rostlin, a teď nevíme co honem s nimi. Při poklesu teploty pod minus 3 °C nám už venku nepřečkají, ale ani doma v ledničce příliš dlouho nevydrží. Tuto situaci lze vyřešit tak, že oddělíme každou růžici zvlášť a uložíme do polyetylénového pytlíku, na jehož dně uděláme asi 10 dírek o velikosti 4 až 8 mm. Když je takto ošetřené uložíme při teplotě mírně přesahující bod mrazu, mohou nám vydržet v čerstvém stavu až 6 týdnů.
Rebarbory k rychlení
Trochu odlišný přístup bude v tomto období vyžadovat rebarbora, známá též pod názvem reveň. Sklizňové období má sice už za sebou, ale nic nebrání tomu, abychom si příští sklizeň o něco přiblížili, a právě teď si ji připravili k rychlení.
Uděláme to tak, že celou rostlinu vyjmeme ze země a uložíme pod verandou či na jiném chladnějším místě, dokud ji neuschnou listy. Ze zmrznutí mít strach nemusíme, menší mráz u rebarbory jenom stimuluje další rašení. Dbáme pouze na to, aby jí nezaschly kořeny, které můžeme občas vlhčit. K samotnému rychlení přeneseme trsy reveně do chladné a temné místnosti o teplotě 18 až 20 °C. Tam je zasadíme do nádoby s 15cm vrstvou zeminy a po běžném udusání opět zahrneme hlínou až po vegetační vrchol. Přibližně za měsíc už budeme moci sklízet první řapíky.
Záhonky nespí
Navzdory nevlídnému počasí zůstávají na záhonech zimní odrůdy růžičkové a hlávkové kapusty, pastinák, pór, špenát, česnek aj. Některé zkonzumujeme ještě během tohoto roku, jiné budeme sklízet až během příští sezony. V každém případě jim trochu zateplíme kořeny třeba shrabaným listím, které překryjeme větvičkami chvojí, aby ho 
neodvál vítr.
Sklizeným záhonkům prospěje poctivá vrstva kompostu, kterou lehce zaryjeme. Lze je však také osít, i když výběr v tuto dobu bude poněkud skromnější. Může to být například kuchyňská cibule, pastinák, černý kořen, ale též petržel a mrkev. Semena by už do zimy neměla vzejít a všechnu energii si uchovat až na jaro, kdy vyrazí v plné síle. Pokud dobře přezimují, máme naději bohatých výnosů.
-ra-Foto: www.profimedia.cz