Co si žádá zeleninová zahrada? Nákupy, plány a přípravu na jaro

Co si žádá zeleninová zahrada? Nákupy, plány a přípravu na jaro

V únoru nás už nic nemůže udržet doma, ale venku není zas tak hezky, abychom setrvali na zahrádce delší dobu, budeme tedy plánovat.

Využijme tento čas k nákupu semen, zkoušce klíčivosti starších zásob a hlavně k přípravě pěstebního plánu. Podle nároků a vzájemné spřízněnosti či nesnášenlivosti si rozvrhneme, které rostliny přijdou na určitý záhon jako první, které až později a co zasadíme jako meziplodinu. Až nám z toho půjde hlava kolem, odskočíme si na zahrádku trochu provětrat mozek a procvičit svaly.

Než přijde jaro

Jakmile rozmrzne půda, můžeme se pustit do úpravy záhonků, vždyť už zanedlouho sem vysejeme první semínka kořenové zeleniny. Nemůžeme-li se už dočkat, postavíme si na zahrádce fóliovník, pod jehož ochranou je možné již od poloviny měsíce vysévat ředkvičku, karotku nebo cibuli sazečku pro nejranější sklizeň. V nižších polohách lze od konce měsíce vysévat i na otevřený záhon, ale jenom otužilejší druhy zeleniny, jako je petržel, mrkev nebo kuchyňská cibule. Pokud máme kuchyňskou cibuli nebo šalotku již předpěstovanou, můžeme v tuto dobu rovněž začít s jejich výsadbou pod širým nebem. Za mírnějšího počasí lze spolu s nimi sázet i jarní odrůdy česneku.

Zahrádka za oknem

V případě, že venku panují kruté mrazy, pustíme se alespoň do výsevu na okenních parapetech, kde se teplota pohybuje od 15 °C do 20 °C. V miskách nebo truhlíčcích nám může klíčit salát, celer, raná košťálová zelenina, ale i teplomilné druhy, jako jsou papriky nebo rajská jablíčka. Nezapomeneme nádoby s malými rostlinkami chránit před prudkým slunečním světlem a pamatujeme také na dostatečnou vlhkost. Z toho důvodu se vyplatí plastový pařníček či jiný uzavřený kryt, který ovšem pravidelně větráme. K provětrání celé místnosti pak dle možností využívejme jiná – neosázená okna.

Budujeme pařeniště

Druhá polovina února a první polovina března bývá rovněž nejvhodnějším obdobím k zakládání nebo obnově teplého a poloteplého pařeniště. Starým okenním rámům, které se dříve kladly na dřevěnou konstrukci, už pomalu odzvonilo, a tak dáme přednost spíše hotovým konstrukcím, které se podle ceny vyrábějí z plastů nebo prosklených kovových rámů. Lze však použít i kvalitní uzavřený fóliový kryt. Podstatné je, abychom na místě, kam je hodláme postavit, vyhloubili přibližně 40 až 50 cm hlubokou jámu, jejíž dno zakryjeme vrstvičkou písku nebo škváry.

Jde to i bez hnoje

Nejdůležitější složkou je teplotvorná vrstva, kterou by měl tvořit čerstvý koňský nebo alespoň králičí hnůj. Ten se nám však nemusí vždy podařit sehnat, nebo nám může vadit jeho zápach, a tak lze jako náhradní surovinu použít organický odpad, jako je např. sláma, listí či staré seno. Tento materiál bude tvořit nejsilnější vrstvu – okolo 30 až 40 cm, na něj nasypeme už jenom 10 cm silnou vrstvu pařeništní zeminy pro výsadbu. Nakonec celé pařeniště přikryjeme rohoží a počkáme několik dnů (podle použitého odpadu tři a více…), až se jeho vnitřek začne prohřívat. Pak už můžeme vesele sázet.

Prověřujme zásoby

Občas také mrkněme do sklepa, jak se daří sklizené zelenině. Aby nám vydržela co nejdéle a nestala se obětí plísně, otevřeme za mírného počasí okno nebo dveře a pustíme sem trochu čerstvého vzduchu. Může však nastat i opačný případ, kdy uskladněná zelenina začíná vysychat. Pak je dobré vzít konývku a občas mírně pokropit podlahu nebo stěny, popřípadě provlhčit bedýnky s pískem.

„Rychlíme“ brambory

Rané brambory, jak je známo, patří v našich klimatických podmínkách téměř k nadstandardním potravinám, nad nimiž se naše peněženka řádně prohne. Který zahrádkář by proto nevyužil možnosti vypěstovat si vlastní, navíc ekologicky nezávadné “erteple“.

Aby nám co nejdříve dorostly do sklizňové zralosti, je dobré již nyní začít s jejich nakličováním. Ostatně v mnohých sklepech, kde není dostatečná tma, už klíčí samy, ale to není ono. Neduživé šlahouny, které se plazí za světlem, nejsou k ničemu, a proto musíme bramborům při rozmnožování trochu pomoct. Nebudeme je klást na sebe, ale naopak je rovnoměrně rozložíme po bedýnce, kde je posléze obsypeme zeminou. V ní velice brzo zakoření a my už budeme na záhon sázet celé baly, které porostou mnohem rychleji.

-ra-
Foto: www.profimedia.cz

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Zahrada
  • Autor:
  • Vydáno:

Může vás zajímat

budoucnostTajemno

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce,zahrada.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Rekonstrukce bytu, Rekonstrukce bytového jádra, Rekonstrukce kanceláře/ateliéru.