Pěstování zeleniny na balkoně nebo za oknem vlastního bytu přináší domácím zahradníčkům nejednu výhodu. Při vaření narychlo nemusejí spěchat do obchodu, jejich zelenina je vždy čerstvá a navíc mají jistotu, že není přeplácána dusičnany. Navzdory tomu je tento blahodárný počin především koníčkem, kde jednoznačně převažuje radost z podařeného díla nad hmotným ziskem. Rozumný domácí pěstitel se nehoní za výnosy, ale dává přednost kvalitě a vizuálnímu dojmu.

Co lze doma pěstovat?

Prakticky to můžeme zkusit s jakoukoliv zeleninou, ale musíme počítat s tím, že hlouběji kořenícím druhům se v nádobách příliš dařit nebude. Například s mrkví asi moc slávy neuděláme, ale ředkvičky se mohou naproti tomu za okny docela dobře vyvést. Dobré podmínky zde mohou mít také fazole a hrách, paprika a rajče nebo pažitka a salát. V domácích podmínkách lze rovněž pěstovat aromatickou kořenovou zeleninu, jako je cibule, petržel a celer, musíme však počítat s tím, že sklízet budeme především jejich nať. Dobře nám poroste také koření, ať už si vybereme bazalku, majoránku, saturejku či jiné.

Kam s nimi?

Může to být jakákoliv pěstební nádoba, nezáleží zda květináč, či truhlík, ale musíme její velikost přizpůsobit požadavkům té které rostliny. Zatímco zakrslé rajče nebo bazalku můžeme pěstovat i v menším hrnku, paprice nebo keříkovým rajčatům musíme dopřát větší květináč o průměru alespoň 20 cm nebo víc.

V každém případě ale musí mít nádoba na spodní straně otvor, aby mohla dnem odtékat přebytečná voda a rostlinám neuhnívaly kořínky. Rozhodně bychom měli svou minizahrádku během deštivého počasí kontrolovat, zda v miskách pod květináči trvale nezůstává voda. A ještě jedno důležité upozornění! Ať si dáváme sebelepší pozor, vždy pod květináči na podlaze zůstává vlhko, a proto je vhodné všechny nezavěšené nádoby podkládat plastovým roštem. To se vyplatí i u samozavlažovacích květináčů, protože vždycky nějaká ta kapka uteče a pod nádobami se pak drží sviňky, štěnice či jiná havěť, která nepatří právě k vítaným společníkům.

Jak je to s půdou?

Nejspíš si koupíme přímo zeleninový substrát, který můžeme eventuálně promíchat s trochou písku, ekrazitu nebo polystyrénových kuliček, ať je co nejvíce vzdušný. Pokud si chceme připravit substrát sami, použijeme k tomu dva díly zahradní zeminy ze záhonku, kterou smícháme s jedním dílem písku a stejným množstvím kompostu. Pamatujeme, že půda by měla být co nejbohatší na přírodní živiny, protože chemické přípravky se v malém množství země špatně vstřebávají a chlévská hnojiva v podobě sušeného koňského hnoje nebo kravince zase lákají mouchy.

A jdeme na to!

Nejprve si vybereme vhodné místo, kam nádobu s určitým druhem zeleniny postavíme nebo zavěsíme. Vycházíme přitom z přirozených nároků konkrétních rostlin na světlo a teplo. Zatímco rajčata a papriky s úspěchem umístíme na slunné stanoviště, bramborám bude svědčit spíše stín. Brát na vědomí budeme však i estetické hledisko! Sebevětší balkon má přece jenom k zahrádce daleko a měl by nás kromě jiného také reprezentovat.

Nádobky s jednotlivými druhy zeleniny je proto vhodné kombinovat nebo je prokládat okrasnými květinami. Naše „zemědělství“ pak bude nejenom lákavější pro oko, ale též odolnější proti chorobám nebo škůdcům.

Velice univerzální a zároveň krásnou doplňkovou květinou jsou třeba afrikány, které můžeme bez obav zasadit téměř k jakékoliv zelenině. Určitě si s ní budou rozumět a navíc nám pomohou zapudit škodlivý hmyz.

-ra-Foto: www.profimedia.cz