Altán a pergola se svým vzhledem a funkcí občas překrývají; podle toho, zda altán je otevřený, a vypadá tedy jako obytná pergola. Ale pergola na druhé straně může být jen pouhá vysoká opěra na popínavé rostliny...

Mírné zmatení termínů

Zahradní altán může být polootevřený, anebo uzavřený, se zasklenými okny, plnými stěnami a dveřmi. Zatímco altán je místo k posezení, odpočinku (anebo třeba k uskladnění zahradního nábytku a dalších věcí, což už jej zase spíše přibližuje zahradní kůlně), pergola je stavba zcela otevřená, lehká a vzdušná, jejíž stěny jsou buď vyrobeny z laťového mřížoví, anebo zcela chybějí a tvoří ji jen sloupy ukotvené v zemi a střecha. Ani ta není pravidlem, častěji se setkáváme jen s dřevěnými fošnami nebo latěmi, na kterých mohou ležet lehké rohože, nebo se po nich pne třeba vinná réva a ze "stropu" pak visí hrozny.

V širším slova smyslu tedy může být pergolou otevřená letní místnost, nebo otevřené garážové stání, anebo vysoká, různě dlouhá podpěra vzrůstných a silných popínavých rostlin, jako je například vistárie.

Pergola i altán mohou být ovšem i složitější, nákladnější stavby, které slouží po celé léto jako další místnost domu, jako jídelna či letní kuchyně.

Funkce je tedy zřejmá, ale jak je to se vzhledem?

Vzhled jako by se v našich krajích lehce zarazil někde v 19. století. V zahradách moderních domů pak vidíme díla, která se sem nehodí a s domem vůbec nekorespondují. Jak stylem, pojetím, tak materiálem a i barvou. Obytné pergoly vidíme ponejvíce jako vystřižené z barokních zahrad, anebo jakoby přístavky lesních srubů - nic mezi tím. Kde je ale moderní výraz? Nebo inspirace starou vesnickou čistotou tvarů?

Jako by všichni vyráběli totéž. Při pohledu na nabídku pergol nás přepadne pocit, že jsou poněkud unifikované - sloupy a nahoře "ježaté" zakončení, prkna položená na výšku a obligátně šikmo na koncích zaříznutá. Liší se velikostí a sem tam obloukem a mřížovými výplety stěn. Zřejmě se počítá s tím, že pergola nebude vidět, až zaroste popínavými rostlinami. S tím lze souhlasit jen napůl - vidět bude částečně vždycky - a potom: většina rostlin na pergole je opadavých. Barva je k mání bílá jako do zámecké zahrady, ale ponejvíce rezavosvětlehnědá nebo tmavohnědá.

Někam do zahrady k chatě se tohle hodí vždycky. Co ale dát k moderní vile ze skla, nebo k tradiční prvorepublikové vilce? Odstrašující je třeba i nový bytový komplex, velmi střízlivě pojatý v přísných hranách a barvě bílého a světlého, růžovohnědého "vyšisovaného" dřeva. A jako pěst na oko tady v jedné předzahrádce působí a celý dům vzhledově degradují rezavěžluté lesklé a oblé tvary pergoly s typickým laťovým "okrasným" obloukovitým mřížovím.

Je to ale těžké - co dělat? Podle stylu domu pergolu tedy většinou nekoupíme. Takže zbývá si ji vytvořit, anebo požádat architekta o návrh.

Tip: Co třeba tepaný kov? Řešení finančně náročnější, ale rozhodně originální a také s dlouhou životností. Staré litinové pergoly a altány mohou být inspirací, ale umělecký kovář rozhodně přidá i svůj pohled a inspiraci modernou.

Pergola svépomocí

Existuje mnoho návodů, jak si můžeme vybudovat zahradní pergolu sami. Buď na to jdeme od podlahy - prkénko po prkénku, anebo s použitím již hotových dílů, třeba bočních proplétaných segmentů. Na střechu se hodí přírodní materiál - ať už obyčejné slámové rohože nebo lehčí rohože bambusové. Jsou to nízké náklady, ale bude nutná častější výměna.

-ag-Foto: www.profimedia.cz