Cestička k úspěchu

Než vyrazíme k jednotlivým záhonkům, podíváme se dobře, po čem šlapeme. Cestička bude zcela určitě pokryta naplaveninami po jarních deštích, o plevelu vyčuhujícím skoro z každé skulinky ani nemluvě. Tak rychle do ruky škrabku, ať se nám zase leskne čistotou.

Od plevelů bude pravděpodobně třeba odpomoci i trávníku. Osamělé kusy většinou stačí vyrýpat, máme-li však náš zelený koberec celý pokrytý pampeliškami, sáhneme raději po herbicidu. Každopádně nezapomínáme, že navzdor silným přeháňkám je třeba za suchých dnů trávu zalévat. Pamatujeme také na pravidelné přihnojování, které je v tuto dobu obzvlášť důležité. To, že v červnu musíme velice často využívat sekačky, není třeba ani zdůrazňovat. Raději si připomeňme, že nastává příznivé období k úpravě poničeného trávníku drny nebo k pokládání trávového koberce.

Co ukrývá poupě?

Po upravené pěšince se vydáme třeba k růžím. Určitě budou v plné síle a svými pestrými květy zaujmou nejenom nás, ale též sousedy. Odstřiháváme jim proto zavadlá květenství, ať nám nekazí celkový dojem. Nehledě na to, že každým odstřižením starého květu podporujeme tvorbu nového. U velkokvětých růží budeme o něco drsnější, tam je třeba v zájmu reprezentativního květenství odstranit i vedlejší poupata. Tak pěkně nůžky do ruky a žádný „outlocit“!

Poupata si také prohlédněme pořádně zblízka. V tomto období se velice často stávají útočištěm zahradních škůdců – především mšic. V listech se zase často ukrývají asi 3 mm dlouhé larvy pilatěnky, na kterou nás obvykle upozorní jejich pokroucení. Pokud bude její výskyt víceméně náhodný, nemusíme hned sahat po razantních prostředcích, stačí, když napadené části rostliny odstřihneme a spálíme.

Jako ze škatulky

S nůžkami v ruce se vypravíme i k živým plotům – přesněji k listnáčům. Bez ohledu na to, zda jsou pravidelně stříhané, nebo už delší dobu neviděly nůžky, budou v tuto dubu zástřih potřebovat. Musíme si k tomu ale vybrat vhodné nářadí. Na malolisté opadavé dřeviny si klidně můžeme troufnout s klasickými ručními nebo elektrickými, k úspěšnému zdolání stromků s velkými listy už budeme potřebovat pořádné dvouruční nůžky.

Řez provedeme za pomoci napnutého motouzu, popřípadě šablony, jeho tvar pak můžeme přizpůsobit konkrétnímu druhu dřeviny. Například nižším habrovým nebo bukovým plotům, rostoucím převážně ve stínu, prospěje sestřih do pravého úhlu, jehož výsledkem bude zelená zeď stejné šířky dole i nahoře. Máme-li živý plot z ptačího zobu nebo bobkovišně a jsme-li trochu zruční, pokusíme se o široký obloukovitý profil připomínající kulatou střechu. Pokud se necítíme s nůžkami v ruce „silní v kramflecích“, držíme se raději osvědčeného rovného řezu podle napnutého provázku s tím, že spodní část bude přibližně o 10 cm širší.

Zelené řízky

Když už jsme v tom stříhání a pižlání, pustíme se také do řezání zelených řízků okrasných keřů. Vypravíme se na ně časně z rána, kdy sluníčko teprve vychází a větvičky nejsou vyprahlé. Řízky získáme z jednoletých polovyzrálých výhonů o délce 20 až 30 cm, které na konci šikmo seřízneme a zkrátíme jim spodní listy. Pak uděláme nejlépe, když čerstvě oddělené řízky uložíme ve stínu do vlhké tkaniny a půjdeme na pivo. Teprve večer je zasadíme do substrátu, který zakryjeme fólií.

Tento způsob množení je vhodný zejména pro opadavé dřeviny, jako jsou plaménky, třezalka, magnolie, kdoulovec, hlohyně, šeřík, kalina a hortenzie. Stále zelené dřeviny řízkujeme teprve, když mají dorostlé letorosty, ale ještě jim zcela nezatvrdly vrcholky.

-šum-Foto: www.profimedia.cz