Milovníci zahrad a zahrádek, naočkovaní láskou k plodné půdě, jsou uprostřed své sezony a jejich různorodá práce přináší už i své plody.

Sladká odměna

Také v ovocné zahrádce už začínáme se sklizní. Budou to především všechny rané odrůdy třešní, rybízu, angreštu a malin. V košíku se objevují také červené zahradní jahody. Sklízíme je postupnou probírkou podle toho, jak se budou vybarvovat. Určitě většinu z těchto plodů smlsneme přímo na místě, protože ve sklepě by nám dlouho nevydržely. Můžeme z nich však připravit kompot nebo je rozvařit na marmeládu.

Pro budoucí úrodu

Hlavní sklizňovou sezonu však máme teprve před sebou. Čekat na ni ale nebudeme se založenýma rukama a podáme přírodě pomocnou ruku. Ovocné stromy budeme důkladně zalévat, okolí jejich kmene zbavíme plevelů a obložíme nastýlkou. Zejména u odkvetlých jabloní provedeme hned na začátku probírku plodů tak, aby každý měl dostatek volného místa a světla. Odstraňme především plody neduživé, poškozené nebo napadené chorobou či plísní. I když nic takového neobjevíme, obtočíme pro jistotu kmeny stromů lepovými páskami a podle místní situace provedeme preventivní postřik proti strupovitosti, padlí, vrtuli třešňové, štítence čárkovité nebo mšicím.

Není „vlk“ jako vlk

Máme-li mezi svými dřevinami přeroubované stromky, pak se můžeme vypravit na „vlky“. Pušku k tomu potřebovat nebudeme, protože se jedná o bujné jalové výhonky – jakási košťata v místě bývalého řezu. Nejprve je zkusíme odlomit ručně, teprve kdyby hrozilo poškození kůry, sáhneme po nástrojích. Pouhou rukou, jen za pomoci nehtů zvládneme také zaštipování (odstranění špičky stonku) broskvoní. Při dalším zásahu tzv. Lorettově řezu se však již bez zahradnických nůžek nebo pilky neobejdeme. Jedná se totiž o odstranění nebo podstatné zkrácení zdřevnatělých výhonků broskvoně vyrůstajících ze spodní části kosterní větve. Podívat bychom se ale měli i do korun ostatních ovocných stromů, a pokud jsou přehuštěné novými letorosty, trochu je prosvětlíme.

Jdeme na řízky!

Když už jsme se dali do řezání, nezapomeneme také na letní řízky angreštu. Nejvhodnějším zdrojem nám bude vrcholová polodřevnatá část letorostu. Postupujeme tak, že nejprve odstraníme vrchol nad horním očkem, pak si naměříme 6 až 8 cm a těsně pod spodním očkem provedeme řez. U něj odstraníme jeden až dva spodní listy a u ostatních zkrátíme čepele přibližně o jednu třetinu. Nevyvinuté vrcholové řízky na dřevu ponecháme. Takto získané řízky ošetříme práškovým stimulátorem a zapícháme do zastíněného pařeniště s humózní půdou a přídavkem rašeliny.

Jako na houpačce

Podíváme se na dříve naroubované a štěpované stromky. V případě, že se ujaly, povolíme jim úvazek, ať mohou volně růst. Máme-li však zahradu plnou ptáků, přivážeme raději kolem roubů ochranné pruty, aby nám je při pěveckém vystoupení samým nadšením nevylomili.

Až budeme mít dost pohledu do sluníčka, sklopíme oči k zemi, kde právě dozrávají červené jahody. Mrkneme se na ně také zespodu, zda se plody nedotýkají země, a pokud ano, podložíme je nastýlkou slámy nebo plastovými košíčky s otvory. Objevíme-li přitom plody napadené plísní, šup s nimi pryč! Zralé jahody sklízíme postupnou probírkou a pokud možno i se stopkou. Vydrží nám pak déle.

Rada na závěr

Veškerý odpad z nařezaných stromů nevyhazujeme ani nepálíme, ale využijeme ke kompostování. Předtím ho samozřejmě musíme rozmělnit v drtiči nebo alespoň nařezat na drobné kousky. Ať už využijeme kompostér nebo si navršíme vlastní hromadu, kombinujeme vždy drcené dřevo s posečenou trávou, abychom dostali dostatečně vzdušnou směs, která co nejdříve projde horkým procesem.

Zahnívající spadané plody či nakažené odřezky do kompostu zásadně nedáváme. Pokud je nemůžeme vyhodit do kontejneru, vykopeme si v zapadlém koutě zahrady přibližně metrovou jámu a veškerý odpad, který do ní uložíme, před zahrnutím ještě přehodíme vápnem.

-šum-Foto: www.profimedia.cz