Tropická vedra, přívalové deště s krupobitím, lenošení na pláži, ale i šturmování před dovolenou, to jsou všechno atributy prvního měsíce prázdnin. Je to doba, kdy se zahrádkář může konečně radovat ze zasloužené úrody, ale ve skutečnosti na to vůbec nemá čas. To nám ostatně potvrdí každý, kdo má na svém pozemku nějakou tu jabloň, švestku nebo rybíz.

Šetřeme s dechem!

Pro pěstitele ovoce je měsíc červenec začátkem sklizňového maratonu, který se s určitými přestávkami potáhne až do podzimních dnů. Na jeho začátku byly jahody, právě teď vrcholí sklizeň veškerého bobulového ovoce a peckovin, po nich přijdou na řadu meruňky a na konci měsíce na nás už budou čekat rané odrůdy jablek, švestek, slív a také ořechů na zavařování.

Tak pojďme na to!

Při bohatší úrodě pro jistotu podpíráme větve stromů vidlicemi, aby se nepolámaly. Pokud to půjde, sklízíme ovoce postupnou probírkou, k přímému konzumu nebo na zavařování vybíráme plně vyzrálé kusy. Plody, které si chceme na nějaký čas uložit, otrháme o něco dříve. A nezapomeneme, že za chvíli začneme snášet úrodu do sklepa, který musí být řádně vyčištěný a vydesinfikovaný. Využijeme proto posledních chvil, dokud je ještě prázdný, a pořádně ho vyvětráme.

Ošetření po sklizni

Nejdříve ze všeho budeme mít asi sebrané bobulové ovoce, tak začneme od jeho keříků. Podíváme se, které větvičky jsme během sklizně polámali nebo je za nás polámal vítr či prostě zaschly stářím, a odstraníme je. Na maliník si „posvítíme“ trochu důkladněji a na každé matečné rostlině ponecháme pouze 4 až 6 zdravých a dobře vyvinutých prutů pro příští úrodu. Okolo kmene odhrneme půdu a odřízneme zbylé výhony až u země. Nakonec zeminu okolo všech keřů drobného ovoce okopeme a zalijeme.

Objevují-li se v okolí naší zahrádky houbovité choroby a škůdci nebo jsme se s nimi už dokonce setkali, nebudeme váhat a pustíme se do boje. Obstaráme si doporučené fungicidy proti americkému padlí, které napadá zejména keříky angreštu. Červený a černý rybíz pak ošetříme proti antrakóze a vlnovníku rybízovému. Předtím ale důkladně prosvětlíme korunky jednotlivých keříků a všechny výhony podezřelé z napadení pro jistotu spálíme.

Chce to žebřík!

Prosvětlit bychom měli i ostatní sklizené stromy. U všech peckovin můžeme odstranit nepravidelně rostoucí výhony, které zbytečně zahušťují korunu. O něco víc můžeme „hrábnout“ do třešní. Tam je vhodné dokonce snížit příliš vzrostlou korunu a odstranit starší mohutné větve, které už příliš stíní zahrádku. S řezáním si tentokrát pospíšíme, aby se rány ještě během letních dnů stačily zacelit. V opačném případě by v zimě mohlo dojít k poškození dřeva a následnému vzniku klejotoku.

Také velké stromy musíme chránit proti malým agresorům, jako je obaleč jablečný, který začátkem srpna přivádí na svět již druhou generaci škůdců. Koncem měsíce proto nahlédneme pod lepenkové pásy a případné kukly nebo larvy nemilosrdně zničíme.

Jahodová nostalgie

Až se opět postavíme nohama na rovnou zem, vzpomeneme si také na jahodník. Jeho sladké plody jsme již dávno zbaštili a opuštěné keříky nám zatím zarůstají bejlím. Pokud si ovšem na vlastnoručně vypěstovaných červených jahůdkách chceme smlsnout i příští rok, vezmeme do ruky motyčku a zbavíme záhonek všeho, co na něj nepatří, nakypříme a pohnojíme půdu. Odstraníme také zavadlé listy a přebytečné šlahouny. Ty nejzdatnější ovšem využijeme k množení a zahrneme je zčásti hlínou, dokud nezapustí kořínky.

Má-li však být naše budoucí sklizeň skutečně bohatá, je třeba jahodový záhonek po třech, nejpozději po čtyřech letech obměňovat. Pokud jsme tento mezník už překročili, zryjeme záhon a porozhlédneme se po nových sazenicích. Konec měsíce bude pro jejich výsadbu jak dělaný.

Rouby nejsou na houby

Jestliže jsme na jaře úspěšně roubovali, můžeme se teď vrátit k započatému dílu. Odřízneme opatrně staré obvazy, aby neškrtily mladé dřevo, a nahradíme je novými, které stačí jen lehce utáhnout. Nové výhonky také přivážeme ke dřevěným kolíčkům a vhodně nasměrujeme. Zabráníme tím současně i jejich poškození větrem nebo krupobitím.

Bující rouby můžeme klidně považovat za miniaturní mladé stromky, kterým je potřeba obdobným způsobem upravit korunu. Z několika výhonků si proto vybereme nejsilnější středový, který bude sloužit jako nosná větev, a ty ostatní, směřující kolmo vzhůru, zkrátíme nebo zcela odřízneme. Ponecháme pouze několik plošně vyrůstajících větviček, aby výhonek z roubu připomínal svým tvarem prosvětlený stromek.

-ra-www.profimedia.cz