Těch málo dnů, kterých nám k péči o zahradu zbývá, musíme často ještě zkrátit o dovolenou, takže odpočinková zahradnická práce se často mění v druhý pracovní poměr v soukromé firmě, která netrpí žádné prodlevy. Jen ta odměna je poněkud chudší. Ale řekněte sami, nemáte větší radost z vlastnoručně vypěstované okurky, rajčete nebo papriky než z jidášského groše od cizího podnikatele?

Ještě to stihnou

Zatímco sklízet můžeme postupnou probírkou podle zralosti, v sázení a setí musí být určitý pořádek. Udělejme si proto alespoň přibližný přehled, co, kdy a kde vysadit, i když i zde nám může příroda posunout kalendář dopředu nebo zpět.

Začátkem měsíce je možné sázet rané odrůdy červeného zelí a pórek. Na záhonek mohou také přijít sazeničky salátu k česání i řezu, raných odrůd mrkve a tuřínů. Po sklizených předplodinách vysazujeme ještě rané odrůdy květáku, kedluben a předpěstovaných pórků nebo některé z raných odrůd kadeřávku. Také v druhé polovině měsíce budeme mít co dělat. V těchto dnech nás ještě čeká výsadba pozdního květáku a endivie.

Vydrží až do zimy

Ani s výsevem nepřijdeme zkrátka, i když léto postupně směřuje k závěrečné fázi. Určitě nám stačí dorůst luskoviny vyseté během první poloviny měsíce. Je však třeba nechat semena naklíčit a zpočátku je důkladně zalévat. Můžeme také vysévat salát k řezu i česání a přibližně v polovině července ještě čínské zelí. Až se první prázdninový měsíc nachýlí ke konci, nastane vhodný čas pro výsev špenátu.

Budeme-li se o novou zeleninu pilně starat, dosáhne během druhé poloviny září zralosti a my ji budeme moci vesele sklízet až do prvních zámrazů. Při zajištění vhodné ochrany dokonce až do Vánoc.

Radosti s úrodou

Se sklizní už nemusíme být takoví pintlich, stačí se pravidelně procházet zahrádkou a otrhávat dozrávající plody. Nakládačky sklízíme co nejmenší, asi 5 až 7 cm, ale mohou být i menší, pokud jsou řádně vyzrálé. Sytě zelené a tuhé by měly být také salátovky, i když u nich se většinou pohybuje sklizňová velikost od 15 do 20 cm a výše. Nenecháváme si ale dorůst zbytečně velké obry, rostliny by pak omezily násadu dalších plodů.

Dobře vyzrálé papriky nás upozorní na čas sklizně především nápadným vybarvením. Pokud je sklidíme příliš brzy, začnou vadnout a budou mít hořkou chuť. Červená rajská jablíčka připravená k utrhnutí poznáme i laickým instinktem. Pokud je však nechceme hned zbaštit, můžeme je otrhat ještě nazelenalá a nechat v ošatce dojít. Ta určená na kečup naopak ponecháme na keříku déle, až mírně změknou.

Ostré jako břitva

Když už jsme v tom sklizňovém nadšení, připomeneme si ještě, kdy vytáhnout ze země cibulovou zeleninu, aby měla ten nejlepší šmak. Na česnek se vypravíme v době, kdy mu začne žloutnout nať. Netaháme ho však jako babička řepu, ale vyryjeme ho lopatičkou a otřepeme hlínu. Zralé cibuli nať zatím žloutnout nebude, ale začne nápadně polehávat. S největší pravděpodobností to však nebude dříve než na konci měsíce.

Obě plodiny necháme před uložením řádně vyschnout. Praktický i estetický způsob je svázání do copánků a zavěšení na krytém místě.

Co nás ještě čeká?

Tyčková rajčata vyvazujeme nebo jim dodatečně opatříme spirálovitou oporu, ať se pod tíhou plodů nelámou. U všech venku rostoucích druhů a odrůd pak vyštipujeme postranní výhonky. Jejich případné plody by už tak jako tak nestačily během léta dozrát a jenom by zbytečně vysilovaly celou rostlinu.

Především musíme ochránit dozrávající zeleninu před plísněmi, které se při větší výsadbě objevují poměrně často a po letošním promáčeném začátku léta obzvlášť. Hlídáme proto všechny dozrávající plody a nezapomeneme se podívat také pod listy. Při větším výskytu plísní se vypravíme s napadeným plodem k odborníkovi pro vhodný přípravek. Často však stačí udržovat záhonek dostatečně vzdušný, přízemní plody podkládat a ty ojediněle zahnívající následkem vytrvalých dešťů likvidovat.

-šum-Foto: www.profimedia.cz