Od té doby, co nám svatá Markéta hodila srp do žita, už zase nějaký ten den uplynul. Teď přichází čas na letní ovoce a ošetření sklizených stromů. Zkrátka bůžek úrody panuje nad celou zahrádkou a jen tak neodejde.

Radosti s ovocem

Pěstitelé ovoce se během srpna na své zahradě rozhodně nudit nebudou. Stále pokračuje sklizeň peckového ovoce a současně se naplno rozbíhá sklizeň letních odrůd ovoce jádrového. Sledujeme proto koruny s dozrávajícími jablky a hruškami, v případě bohatší úrody podepřeme nejvíce namáhané větve vidlicemi. Ze země pravidelně sbíráme všechny spadané plody a třídíme je. Zdravé se určitě hodí na zavaření či mošt, nahnilé a červivé naházíme do jámy a zasypeme vápnem.

Ovoce sklízíme dle možností postupnou probírkou! Rané odrůdy jablek a hrušek určené k postupné konzumaci češeme několik dní před sklizňovou zralostí, když jim začnou hnědnout jádra. Pokusíme se je utrhnout i se stopkou, dává nám to určitou záruku, že při skladování vydrží o něco déle. Jestliže je jablko zralé, mělo by se nám utržení povést pouhým otočením a lehkým trhnutím.

Ať nám nepřerostou!

Hned po sklizni je třeba prořezat třešně a višně. Můžeme si klidně dovolit i hlubší zásah, ale nesmíme ho zbytečně odkládat, aby se na ranách vytvořil kasus a před začátkem zimy se stačily zacelit. Také u ostatních peckovin je namístě udělat průklest, který ovšem nemusí být tak razantní. Jak říkají staří zahradníci, stačí, aby mezi větvemi prolétl pták. Po sklizni bychom se měli pustit také do řezu tvarovaných stromků a kordónů, což je podmínkou, aby i nadále mohly růst podél stěn. Zkracujeme však pouze výhonky vyrůstající z postranních větví, aby zbyly dva až tři listy pro vytvoření plodonosného obrostu. Prodlužující větve naopak necháváme růst a vyvazujeme je do vodorovné nebo příčné polohy.

S nůžkami na maliny

S nůžkami v ruce se také podívejme na maliny a ostružiny, které je třeba po očesání rovněž prořezat. U maliníku odstřihneme těsně u země všechny odplozené výhony a mladé prosvětlíme. Na jednom metru čtverečním by mělo zůstat přibližně 8 až 12 zdravých a silných výhonů. U ostružin je zase třeba zkrátit mladé výhony vyrůstající z paždí listů, jinak též pazochy, aby zůstala jenom malá část o jednom až dvou listech. I tento keř – přesněji liánu, je třeba prosvětlit. V konečném stádiu by mělo zůstat 4 až 6 zdravých mladých výhonů, které je třeba vyvázat k drátěnce.

A další průklest!

Pokud jsme to neudělali přímo po sklizni, měli bychom se pustit také do průklestu keříků bobulovin. Tady je ovšem určitý rozdíl mezi jednotlivými druhy keřů. Zatímco u červených rybízů a angreštů odstraňujeme především přestárlé pruty, které poznáme podle tmavého dřeva, u černého rybízu naopak starší výhony (až do 5 let) ponecháváme. První dva zmíněné druhy totiž nejlépe plodí na výhonech jednoletých, černý rybíz zase na starších. Jako všude i zde odstraňujeme dřevo příliš slabé, nahlučené a přestárlé, které odřezáváme těsně u země. Po našem zásahu by keř měl mít 8 až 12 silných rovnoměrně rozvětvených výhonů vyrůstajících od kořenů.

Pro lepší úrodu

Zkušenějším zahrádkářům nabízí srpen kromě průklestů a tvarovacích řezů ještě jednu – téměř chirurgickou práci s nožem. Kdo uhodl, že se jedná o štěpování a roubování, má z teoretické části za jedna a může se směle pustit do šmidlání. V tomto období připadne los na třešeň nebo broskvoň, u nichž se rouby v tuto dobu ujímají lépe než na jaře. Nebudeme tedy zbytečně ztrácet čas přemýšlením, který ze způsobů bude nejlepší, podle odborníků v tuto dobu roubujeme zásadně za kůru.

Rouby vybíráme pouze z jednoletých, dobře vyzrálých výhonů, které odřežeme až těsně před „operací“. Po odříznutí z nich ještě odstraníme olistění a ponecháme pouze malý svazeček listů na konci odděleného výhonku. Až budeme se zákrokem hotovi a převážeme větev lýkem, nezapomeneme ještě na ošetření štěpařským voskem.

Oslaďme si život!

Odložíme konečně sběrací koše i ostré zahradnické nástroje a půjdeme také něco zasadit. V tomto období to budou zcela určitě předpěstované jahody, které můžeme získat z vlastních zdrojů nebo koupit u zahradníka. Než si je však vložíme do nákupního košíku, podíváme se, jestli nemají pokroucené nebo špatně rozvinuté listy, což by mohlo signalizovat napadení houbovitými chorobami nebo roztočíkem jahodovým.

Aby se nám dobře ujaly, musíme jim připravit do hloubky zrytou kyprou zem zásobenou humusem a živinami. Chceme-li využít sklizeného záhonku, pak jim vybereme místo po jarním salátu, zeleném hrášku, raných kedlubnách, špenátu nebo cibuli. Rozhodně je nedáváme na stanoviště, kde ještě donedávna jahody rostly. Tam by měly přijít nejdříve za šest let.

Rostlinky sázíme do takové hloubky, aby měly srdéčko těsně nad zemí. K udržení vláhy jim prospěje menší vrstva mulčovací hmoty, aby se v ní sazenice „neutopily“, lze ovšem též využít zahradnické fólie. Jako všechny nové sazenice chráníme i jahody před přímým sluncem a důsledně je zaléváme.

-šum-Foto: www.profimedia.cz