Ani jsme se nenadáli a máme za dveřmi podzim. Ze strnišť začíná foukat vítr a sluníčko zapadá každým dnem o něco dřív. Mnohé změny prožívá i zahrádka, ale vegetační sezona tady zdaleka nekončí. Právě v tomto měsíci můžeme víc než jindy pozorovat, jak se nám dosavadní práce zdařila a kde bude třeba přidat.
Co září dá?
V září žádný zahrádkář neodchází ze svého království s prázdnou. V tuto dobu se sklízí spousta druhů zeleniny bez ohledu na druh. K pravidelně sklízeným hlávkovým salátům, ředkvičkám aj. přibude například hlávkové zelí, cibule, česnek z jarního výsevu nebo fenykl. Samozřejmě dojde i na rajčata, okurky a cukiny, které budeme sklízet postupnou probírkou. Nezapomínejme, že v září už mohou přijít krátkodobé noční mrazíky, a proto si pro teplomilnou zeleninu zavčas připravíme fóliové kryty, s nimiž bude možné podle potřeby manipulovat.
Vitaminy na zimu
Připravíme se také na rozsazování pažitky, zimní cibule, libečku, reveně a dalších druhů vytrvalé zeleniny. Pažitku si současně můžeme také nahrnkovat k zimnímu rychlení. Stačí, když ji po rozsazení do kořenáčů budeme důkladně zavlažovat a ponecháme venku, dokud mírně nepromrzne. Teprve pak přeneseme nádoby s rostlinkami do sklepa či jiných nevytápěných prostor, kde si odpočinou, než je opět vyneseme na světlo do mírně vytápěné místnosti.
Na upíry česnek
Patříme-li k milovníkům česneku, připravíme si pomalu pozemek, abychom na konci měsíce mohli začít s jeho výsadbou. Nejprve si pro něj vybereme vhodné stanoviště, kde jsme alespoň pět let česnek ani jiné cibuloviny nepěstovali. Měla by tam být výživná půda, kterou ještě teď můžeme obohatit vyzrálým kompostem, ideální by ovšem byl hnůj nebo alespoň močůvka na prolití.
Před výsadbou by půda už měla být slehlá a nám postačí, když do ní vyhloubíme zhruba osmicentimetrové jamky ve vzdálenosti 20 až 30 cm. Nepoužíváme stroužky určené ke konzumaci a dáváme raději přednost zdravotně nezávadné a doporučené sadbě. Předejdeme tím četným rizikům v podobě háďátka zhoubného a různých houbovitých chorob. Chceme-li mít skutečnou záruku (zdravé výsadby), namoříme stroužky před vysazením přibližně půl hodiny v některém z doporučených prostředků.
Pozdní výsev
Uvolněné záhonky můžeme stále ještě osévat zeleninou pro letošní a příští sklizeň. Zcela určitě se bude dařit ředkvičce, která je schopna vegetovat prakticky kdykoliv, pokud to teploty jenom trochu dovolí. Pro případ, že by nečekaně přituhlo, připravíme si kryt z netkané textilie, který malé ředkvičky navíc ochrání před jejich úhlavními nepřáteli – dřepčíky. Jinak v tomto období můžeme pro podzimní sklizeň vysévat ještě kopr a pro sklizeň v příštím roce špenát.
Pokud se nám už nechce začínat s novou zeleninou, můžeme uvolněné záhonky osít směskou pro zelené hnojení. Bude to třeba hořčice, vikev, hrách, svazenka, jetel nebo pohanka a další medonosné rostliny, které na svých kořenech vytvářejí vhodné prostředí pro rozvoj užitečných baktérií a současně slouží jako poslední zásobárna nektaru včelám. Až se i tito pilní pracanti uchýlí k zimnímu spánku, můžeme směsku nadrobno posekat a záhon přerýt.
Nevyhazujme zbytky
Ať chceme nebo ne, zůstane po sklizni na naší zahrádce spousta zeleninového odpadu, který by se brzo proměnil ve zdroj hniloby. S naším přispěním však poslouží jako cenný materiál k založení kompostu. Když k němu přidáme posekanou trávu a první spadané listí, máme se příští rok na co těšit.
-ra- Foto: www.profimedia.cz