Září je pro pěstitele ovoce měsícem skutečně náročným. Kromě pravidelného sběru, ukládání do sklepa, zavařování a moštování, musí pravidelně zalévat, kontrolovat zdravotní stav ovocných dřevin a kopat jámy pro novou výsadbu. Určitě každého z nás něco takového na vlastní zahrádce také čeká. Že nám letos půjde díky příznivému počasí na konci léta práce lépe od ruky, o tom není třeba pochybovat.

Postupná sklizeň je nejlepší

Nad slunce jasnější je také fakt, že je v tuto dobu třeba sklidit podzimní odrůdy jablek, hrušek a švestek, otázkou ale zůstává, jak to provést. Každopádně doporučujeme postupnou probírku a okamžité třídění bez ohledu na konkrétní druh. Něco na zavářku nebo do trouby, další část uložit a zbytek zbaštit. Zkažené ovoce a padavky dle možností zakopeme a zasypeme vápnem. Na kompostu by za teplejších dnů zcela určitě tlející zbytky lákaly nepříjemný hmyz a houbové nemoci by na sebe určitě také dlouho nedaly čekat. Aby se nám plísně neobjevily ani ve sklepě, nezapomeneme na pravidelné větrání, nejlépe v nočních hodinách.

Od ořechů k nůžkám

Vlašské, ale i jiné ořechy bezprostředně po sklizni neukládáme, ale necháme je řádně vyschnout na suchém místě, třeba i na slunci. Kdo někdy musel bojovat s moučnými červy a moly v potravinové skříni, určitě ví, o čem je řeč.

A nemysleme si, že budeme mít bezprostředně po sklizni pokoj. Nejenom u ořechů, ale též u ostatních jádrovin je třeba co nejdříve dokončit průklest. Správně bychom to měli stihnout do poloviny měsíce, někdy však do té doby nebudeme mít sklizenou ani celou úrodu, takže začneme od stromů, které již budou očesané. Každopádně bychom s tím měli být hotovi do příchodu mrazíků. Pokud jsme ještě nestihli odstranit staré větve angreštu a rybízu nebo odplozené pruty maliníku, pustíme se i do nich. Ať to máme sakumprásk z krku.

S šarkou nejsou žerty

Mluvit o chorobách, jako je šarka, by bylo nošením dříví do lesa. V poslední době řádí mezi ovocnými stromy, existuje však celá řada přípravků, s nimiž je možné proti ní vyrukovat. Postřiky se většinou aplikují během hlavního vegetačního období a v případě menšího výskytu bývají účinné. Pokud ale i po doporučených ošetřeních narazíme na stromy, zejména švestky, renklódy a mirabelky, s padavým - předčasně dozrávajícím ovocem poznamenaným vpadlými klikatými proužky a prstenci, hrbolatým povrchem a červenohnědou mokvající dužinou, je to signálem, že nejspíš jediným řešením bude likvidace celého stromu i s kořeny.

S výsadbou nových stromů ale pak spěchat nebudeme. Nacházíme-li se v oblasti zvýšeného výskytu této choroby, je lépe dotyčný druh vynechat, dokud nebudou vykáceny všechny stromy v okolí včetně planých trnek a kustovnic, a poohlédnout se zatím po jiném ovoci. Při menším výskytu je možné výsadbu stejného druhu opakovat, ale musíme se poradit se zahradníkem a zvolit odolnější odrůdy.

Věčně sladké jahody?

Pozdní nebo stáleplodící odrůdy mají tu výhodu, že jejich nápadně červené plody určitě nepřehlédneme. Zvláště při letošním teplém konci léta máme naději, že nám dozrají i dosud zelení mrňousi a ještě nějaký ten týden budeme mlsat ze své úrody. Ovšem čekat, že nám vyrostou jahody i ze současných květů, by bylo naivní. Ty už nemají šanci ani pod fóliovým krytem, a proto je zavčas vyštípneme, ať rostliny zbytečně neplýtvají energií a soustředí všechny síly na dozrání přichystaných plodů.

Od všech jahodníkových keříků bez rozdílu odrůdy v této době odstraníme přebytečné šlahouny a vytrháme plevel. Pro podporu lepšího růstu v příští sezoně budeme pamatovat na vydatnou zálivku a nezapomeneme ani na přihnojení kompostem nebo doporučenými přípravky pro toto období. Hnojiva s dlouhodobou působností však již nepoužíváme, rostliny by pravděpodobně neukončily růst a poškodil by je mráz.

Domácí víno

Vinnou révu drobní zahrádkáři pěstují spíše na okrasu než na užitek. I tak ale každý uvítá, když si může na konci léta trochu zobnout také ze svého. Aby bylo z čeho, měli bychom už nyní mít za sebou osečkování neboli zkrácení vrcholků bujných letorostů, aby včas přibrzdily a nepoškodil je mráz.

Důležitá je také ochrana pomocí sítě a různých strašáků, aby nakonec úrodu někdo nesezobal za nás. Dříve se dokonce doporučovalo obalit každý dozrávající hrozen papírovým sáčkem, což si samozřejmě žádný velkopěstitel nemůže dovolit, ale my drobní zahrádkáři tu možnost máme.

-ra-Foto: www.profimedia.cz