Pošmourná rána, kdy po opuštění bytu vidíme sotva na pár kroků nebo naopak nám ozářená jinovatka dává tušit brzký příchod zimy, vítají listopad. Pomalu začneme ukládat nářadí a ze zahrádky se přesuneme nad psací stůl, abychom si nad katalogy naplánovali, co všechno budeme v příštím roce chtít na zahrádce udělat a čím ji můžeme vylepšit. K zimnímu zahradnickému spánku se však ještě neuložíme. Musíme dát pod střechu choulostivější rostliny a zajistit potřebnou ochranu pro ty, které zůstanou venku. Je třeba vyřešit otázku, co se spadaným listím, zda je použít jako zimní přikrývku nebo na kompost. Každopádně nás čeká hrabání, rytí, okopávání, ale můžeme také ještě sázet. Příprava na zimu Nejprve se poohlédneme po chvojí, nejlépe smrkových větévkách, aby nás nezaskočilo prudké ochlazení. Může se stát, že už brzo je budeme potřebovat k zakrytí skalniček a záhonů trvalek či dvouletek. Zatím je použijeme třeba jako ochranu kořenů u citlivějších jehličnanů, stále zelených listnáčů, keřů rodu Clematis a vřesovištních rostlin, které by kromě mrazu mohlo poškodit i ostré zimní sluníčko. Trvalky choulostivé na zimní vlhkost, což jsou především vysokohorské skalničky, ale i zahradní kosatce, statice a jiné, nebudeme přikrývat jehličnatými větvemi ani listím, ale ochráníme je podle možností fóliovým nebo skleněným krytem. Využijeme posledních dnů doznívajícího babího léta a urychleně zryjeme všechna místa, která jsme si naplánovali. Půdu mezi trvalkami můžeme navíc zkypřit kultivátorem. Zvlášť zanedbanou a zaplevelenou zem už nestačí upravit běžným způsobem, ale takzvaným rigolováním, neboli přerýváním do hloubky alespoň tří rýčů, kde plevelnaté rostliny „utopíme“ v nejspodnější vrstvě. Ještě předtím se však vyplatí půdu naposledy vyplít, abychom co nejvíce omezili možnost vyklíčení plevele z opadalých semínek. Ke zlepšení půdní struktury je vhodné do země zapravit listovku zbavenou plevele, kompost z kůry, popřípadě i kostní moučku. Trvalky a okrasné dřeviny ještě pohnojíme kompostem a opatrně obryjeme. Nakonec zahrneme povrch záhonů ochrannou mulčovací vrstvou. Podzimní sázení Až do příchodu mrazů můžeme stále pokračovat ve vysazování opadavých a okrasných dřevin včetně řezaných a kvetoucích živých plotů. Dobře se ujímají i teplomilné popínavé dřeviny, jako je vinná réva, vistárie a popínavá hortenzie. V klimaticky příznivějších oblastech stihneme ještě vysadit i cibule lilií a rostlin kvetoucích na jaře, jako jsou tulipány, narcisy a krokusy. A co růže? Do poloviny měsíce je rovněž možné vysazovat růže. Podzimní výsadba je výhodnější z hlediska výběru sortimentu, cenové dostupnosti i kvality nabízeného zboží. Často totiž můžeme na jaře koupit ty samé rostliny, které přezimovaly za různých podmínek. Navíc máme i velkou šanci, že se z jejich krásy budeme těšit už příštím rokem, protože do jara stačí vytvořit dostatečné množství vlásečnicových kořenů a nasadit na květ. Nic ovšem není tak jednoznačné, jak se na první pohled zdá. Jestliže nás překvapí arktická zima, kdy teploty náhle klesnou hluboko pod -20 oC, máme velkou „naději“, že nově vysazené keříky na nechráněném místě nevydrží. Musíme se proto postarat o dostatečnou ochranu jak proti silným mrazům, tak prudkým výkyvům počasí způsobeným šikmými slunečními paprsky. V oblastech s drsnějším podnebím, vyznačujícím se častými holomrazy, raději počkáme s výsadbou až na jaro. Nově vysazené růže už nestříháme, ale naopak přihrneme okolo kmínků asi 20cm vrstvou kypré zeminy a navrch rostlinu ještě obalíme slámou nebo chvojím. Za suchého počasí nově vysazené dřeviny také důkladně zaléváme, aby jim nezaschly kořínky. Kmínky mladých stromkových růží je dobré ohnout až k zemi, upevnit kolíkem a navršit na korunku hromádku kypré půdy. Zimní řez Pokud teplota neklesne pod hranici -5oC, můžeme se ještě pustit do řezu méně choulostivých opadavých keříků, zejména živých plotů. Nejprve se zbavíme příliš zahuštěných a přestárlých výhonů, které odřízneme těsně nad zemí. Pak se dáme do zkracování ostatních výhonů, které můžeme sestříhat až po postranní obrost. Nakonec se stejně jako kadeřník zaměříme na fazónu. Nemáme–li připravenou vhodnou šablonu, můžeme živý plot zarovnávat podle napnutého provázku. Pak ovšem musíme pamatovat, že u země má být o 10 až 20 cm širší než nahoře. Poslední úprava trávníku Z trávníku pravidelně shrabáváme spadané listí, pod kterým by mohly snadno vznikat houbové choroby mající na svědomí holá místa. Pokud tráva stále roste, můžeme za teplého počasí ještě sekat, aby její výška nepřesáhla 4 cm. Pro lepší přezimování je vhodné pokrýt trávník asi 0,5cm vrstvou dobře proseté půdy nebo vyzrálého kompostu. Rozhodně není k zahození ani rozbor půdy na pH. Pokud se jeho hranice posunula pod pátý stupeň, můžeme si pro zmírnění kyselosti zakoupit mletý vápenec, který po napadnutí sněhu rovnoměrně roztrousíme na trávník v poměru 150 až 200 g / m2. -šum-