Prosinec se dříve vyznačoval pořádnou nadílkou sněhu, která navozovala přicházející atmosféru Vánoc. Dnes si ho užijí leda obyvatelé hor, my ostatní se musíme smířit s plískanicemi spojenými se střídáním holomrazů a deštivého počasí. Dalo by se říci, že nastává čas, kdy je lépe sedět doma za kamny a na zahrádku raději vůbec nechodit, ale není to tak docela pravda. Právě prosinec je vhodným měsícem pro vykopávání pařezů a odumřelých stromů, odstraňování nemocných nebo poškozených větví či průklest a zmlazování lísek. Můžeme rovněž zakládat nový kompost, kopat jámy pro jarní výsadbu a konečně opravovat zahradní nářadí a spřádat plány na příští rok. Péče o venkovní záhony Ani v posledním měsíci v roce nemusí záhonek se zeleninou odpočívat. Ještě můžeme sklízet růžičkovou kapustu, pekingské zelí, kadeřábek, černý kořen, pastiňák, petrželkovou nať nebo pór. Zeleninu ze zimního výsevu jako je hlávkový salát, špenát polníček či jarní cibule před příchodem mrazů zakryjeme chvojím, artyčoky a kardy namulčujeme vrstvou kompostu a shrabaného listí. Zatímco záhon letniček v závěrečném období roku již zcela osiřel, mohou nás na jiném záhonku stále ještě vábit svými květy některé otužilé trvalky. V prosinci rozkvétají například rané odrůdy čemeřic, vilíny, kalina vonná nebo jasmín nahokvětý. Zbylé rostliny, které se uložily k zimnímu spánku, pravidelně kontrolujeme a odstraňujeme všechny uhnívající trsy. Stromy a keře Za suchého počasí můžeme začít s průklestem okrasných dřevin, které kvetou v létě, ostatní stromy a keře připravíme na nápor mokrého sněhu, který by jim mohl polámat větve. Slabé stromky je dobré přivázat ke kůlům, nad silnějšími pak zhotovíme přístřešek z latí. U velkých stromů uděláme podpěry pod nosné větve, zatímco staré a nemocné větve odstraníme. V prosinci rovněž řežeme rouby peckovin, zvláště třešní a višní. Rány po řezu ošetříme štěpařským voskem. Půdu mezi keři bobulovin prohazujeme kompostem a podle možnosti poléváme močůvkou. Za bezmrazého počasí můžeme rovněž provádět zimní postřik ovocných dřevin, který ovšem nebude tak účinný jako jarní. Zakládáme kompost Nejvhodnějším stanovištěm je zastíněné místo v koutu zahrady, které neleží přímo na očích a není vidět ani z ulice nebo od souseda. Existuje několik možností, jak kompost založit. Buď uděláme hromadu přímo na zemi nebo nejprve vykopeme jámu o přibližné velikosti 1 m3 či si postavíme z dřevěných kůlů zhruba stejně velkou ohradu. Ať už se rozhodneme pro jakoukoliv variantu, před navršením odpadu pokud možno zespoda položíme úzké pletivo, abychom zamezili přístupu hlodavců. Můžeme si ale koupit kompostér, za který sice dáme asi 2.000 Kč, ale na druhé straně si podstatně ulehčíme práci. Co lze kompostovat? Do kompostu můžeme dát prakticky veškerý organický odpad ze zahrady, pokud nepochází z rostlin nemocných nebo napadených škůdci. Většinou se bude skládat se shrabaného listí, můžeme však přidat i vyschlou posekanou trávu, pokud nebyla v posledních třech týdnech ošetřena herbicidy. Dále přidáváme například zbytky bramborové nati, listy košťálovin, zvadlé stonky a listy fazolí, mrkve, hrachu či jiných zahradních rostlin. Bývá zvykem ukládat odpad ve vrstvách o síle asi 15 cm a prokládat ho 3 až 5 cm vysokou vrstvou zeminy. Nejhrubší materiál, například drcené větve, dáváme na dno, aby kompost mohl řádně větrat. Do odpadu je rovněž dobré přidat trochu mletého vápence, který obohatí kompost o stopové prvky a omezí zápach. Pro urychlení procesu je dobré přimíchat i menší množství již vyzrálého kompostu nebo doporučenou dávku bioregulátoru. Úplně na vrch pak dáme asi 10 cm silnou vrstvu ze slámy nebo suchého listí, která zabraňuje unikání tepla a chrání vrstvy před vysycháním. Ostatní práce Pohazujeme kompostem zatravněné plochy a kontrolujeme zejména záhony růží a skalničky, jestli déšť nenarušil ochrannou mulčovací vrstvu. Pokud na záhonech objevíme myší díry, nebudeme tam zbytečně sypat jed, ale raději nastražíme pasti. Úzkostlivějším zahradníkům doporučujeme elektrické odháněče hryzců, které jsou napájeny bateriemi. Do jezírka, kde nemáme orobinec nebo puškvorec, vložíme alespoň rákosové pruty, aby při zamrznutí mohl pod vodu pronikat kyslík. Při menších mrazech může úplnému zamrznutí hladiny zabránit i vrtulka na plováku. Nezapomínejme ani na zpěvné ptáky a připravme jim do krmítka drobný pamlsek v podobě slunečnicových semen a ovesných vloček. Pro sýkorky zavěsíme na větev kousek loje. Chceme–li jim přichystat pochoutku, připravíme směs ze semínek slunečnice, sezamu, máku a lněného semínka, kterou zalijeme rozpuštěným rostlinným tukem. -šum-