Únorový sníh nejen na poli, ale i na zahradě zabrání hlubšímu promrznutí půdy a zajistí v příštích měsících všem stromům, zelenině a květinám dostatek vláhy, která je pro ně stejně důležitá jako pro kuchaře sůl. Pro zahrádkáře ovšem toto období ještě symbolizuje jakousi oponu, za kterou ho čeká spousta překvapení.

Co nás čeká v okrasné zahradě?

V tuto dobu stále vládne tuhá zima, ale na skalce se mezi sněhem už začínají objevovat kvítka sněženek, krokusů, puškinií, ladoněk a talovínů, která každého zahradníka potěší. Pokud je však nenacházíme na místech, kam jsme s nadšením zasadili jejich cibulky, může to být tím, že nemají dostatek sluníčka nebo vláhy. Označme si proto místa, kde nejprve taje sníh, a příště je zasaďme právě sem.

Jakmile se oteplí a začne se obnažovat půda, nastává nejvhodnější čas k rozhazování kompostu. Rozhodíme ho kolem stromů a keřů, na záhony a také na trávník. Buďme však velice opatrní a na zatravněnou plochu bezprostředně po tání raději nevstupujme. Stopy v rozmáčené půdě se velice těžko napravují.

Vyšplhá-li teploměr po několik dní nad nulu, neváhejme a dejme se do stříhání tvarovaných živých plotů. Pokud se navíc sem tam objeví sluníčko a pěkné počasí vydrží delší dobu, začněme klidně i s průklestem okrasných dřevin.

Od poloviny měsíce si můžeme připravit okenní pařníček a pustit se do výsevu letniček, jako jsou karafiáty, hledíky, lobelky, begonie a petúnie. Výsev zasypeme vrstvičkou písčité země a lehce udusáme prkénkem. Substrát budeme pravidelně sledovat, aby nevyschnul.

Jak se postarat o ovocné stromy?

V ovocné zahrádce zaměříme svoji pozornost na mechanickou ochranu stromů před škůdci. Ve chvíli, kdy nám to počasí dovolí, vezmeme do ruky ocelový kartáč a dáme se do škrabání odumřelé borky a s ní také zanesených mechů a lišejníků. Definitivně také zlikvidujeme všechny mumifikované plody a s nimi odstraníme zaschlé větve a dřevo s příznaky rakoviny, strupovitosti nebo padlí.

Ke konci měsíce se také můžeme pustit do zimního postřiku proti škůdcům. V případě, že jejich útokům není naše zahrádka bezprostředně vystavena, poohlédneme se raději po lepových páskách s dravými roztoči, kteří po oteplení vylezou a začnou okamžitě likvidovat svilušky a další škodlivý hmyz.

Únor je rovněž vhodným obdobím k prořezání bobulovin. Obecně platí pravidlo, že odstraňujeme výhony starší čtyř let, které poznáme podle načernalé barvy. Takovým řezem všechny keříky zmladíme, a napomůžeme tak kvalitní sklizni.

A co si počít se zeleninovou zahradou?

Zeleninová zahrádka nám naštěstí nikdy úplně neosiří. I v únoru na záhoncích zůstávají některé druhy kořenových a košťálových druhů zeleniny, jako je například pastinák a černý kořen, špenát, polníček, růžičková kapusta nebo pór. Sklízíme je postupnou probírkou jen v takovém množství, které jsme schopni okamžitě zkonzumovat. Zbylé rostliny nám vydrží na záhoncích až do jara.

Jakmile povolí mrazy, upravíme uvolněné záhony a připravíme si semínka raných druhů zeleniny. Může to být petržel, mrkev, špenát, karotka nebo salát. Oseté řádky zahrneme vrstvou humózní země a udusáme prkénkem. Nezapomeneme na označení!

Za teplejšího počasí je možné rovněž začít s výsadbou cibule a ředkviček, které je však třeba pečlivě přikrýt.

Zanedlouho budeme sázet i brambory. Abychom se co nejdříve dočkali úrody, dáme je už teď naklíčit. Stačí je volně rozložit do bedýnek a prosypat zeminou.

Ve vytápěném skleníku můžeme od druhé poloviny měsíce začít vysévat rajčata a papriky. V případě, že ho nemáme, poslouží nám i okenní parapet, pokud je na něm dost teplo a nefouká. Dáme také pozor, aby pěstební substrát ani na chvilku nevyschnul.

-šum-

Foto: www.isifa.com