Postrach zahrady - slimáci

Slimáci, škůdci, zahrady
Zvětšit fotografii
Slimáci, škůdci, zahrady

V některých oblastech České republiky se v důsledku vlhkého počasí v průběhu několika minulých let objevila invaze slimáků. Jde o import ze Španělska.

Příčiny se dávají do souvislosti s mírnými zimami a chladnými a vlhkými jary a rovněž se zjednodušením osevních postupů a změnou agrotechniky. Podle některých odborníků se na něm podílí i nevhodné používání neselektivních insekticidů, které hubí střevlíky a další přirozené nepřátele slimáků.

Na polích škodí převážně slimáčci rodu Deroceras (s dýchacím otvorem v zadní části pláště), délka jejich těla nepřesahuje 6 cm. Většinou se jedná o slimáčka síťkovaného (Deroceras reticulatum) a slimáčka polního (Deroceras agreste). V zahradách a sklenících se kromě slimáčků nejčastěji objevují druhy z čeledi plzákovitých (Arion) a slimákovitých (Limax) - plzák hnědý (Arion subfuscus), plzák zahradní (Arion distinctus/hortensis/), plzák lesní (Arion rufus), plzák žíhaný (Arion circumscriptus), slimák největší (Limax maximus), který působí škody i na skladovaném ovoci, bramborech i zelenině. Někde škodí i někteří zástupci ulitnatých plžů.

Ovšem nejproblematičtější škůdce z čeledi plzákovitých je plzák španělský (Arion lusitanicus), nazývaný také portugalský, lusitanský, případně rezavý. Původně se vyskytoval na Pyrenejském poloostrově, v západní Francii a Anglii. V Česku byl poprvé spolehlivě pozorován na začátku 90. let 20. století. V Evropě se jedná o nejvýznamnějšího škůdce mezi plži.

slimáci, zahrady, škůdci

Jak s nimi zatočit?

Jsou slizcí, mazlaví, nepříjemní na dotyk. Jak je co nejúčinněji likvidovat? Náš přední rostlinolékař ing. Josef Gall z Přerova prozrazuje několik ověřených receptů.

1. Pravidelný ruční sběr. Na malých pozemcích je to všestranně nejúčinnější metoda. Sbírání je efektivní zejména krátce po dešti, večer či brzy ráno s umělým světlem (baterkou). Nasbírané plže je možné dát prasatům či drůbeži (kačenám) nebo ihned zlikvidovat - nejlépe vařící vodou. Nejdůležitější ovšem je, aby se do boje zapojili všichni v okolí.

2. Zlikvidovat možné úkryty (kameny, dřeva, fólie, desky, plechy) nebo je vhodně využít jako lapáky.

3. Odstranit neudržovaný kompost a nenechávat větší množství zbytků plodin, vytrhaných plevelů, posečené trávy apod. Taková místa, kde je vlhko a vlivem rozkladných procesů i vyšší teplota, jsou oblíbené úkryty plžů a optimální místa pro kladení vajíček a množení.

Další tipy od rostlinolékaře ing. Josefa Galla "Jak na slimáky" se dočtete v aktuálním čísle časopisu Fajn život, který je od 12. dubna 2011 v prodeji. Ve speciální příloze se dále dozvíte, jak s plzáky bojují známé tváře, jako je Dr. Přemek Podlaha, Zlata Adamovská, Petra Černocká a mnoho dalších. Inspirujete se ověřenými čtenářskými tipy a pobavíte nad raritami.

-Ing. Josef Gall, Fajn život 5/2011-
Foto: Ing. Josef Gall

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Zahrada
  • Autor:
  • Vydáno:

Může vás zajímat

škůdcislimácizahrady

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce,zahrada.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Celková rekonstrukce bytu 80m2 3kk, Návrh a realizace podkrovního bytu, rekonstrukce koupelny a WC.