Zahrádka hýří všemi barvami, které nás jako semafor upozorňují, že co nejdříve vyrazíme do poslední čtvrtiny roku. Občas nám to sice bude klouzat, když se ale budeme poctivě držet zahradnických pravidel, určitě tam dorazíme včas a s plným nákladem úrody. Ostatně, říjnové počasí je pro její dokončení jak dělané.

Sklizeň ovoce

V tuto dobu sklízíme postupnou probírkou zimní odrůdy jablek, švestek a kdoule. Pokud to vyjde, vyberme si k tomu suché počasí a trhejme je mírným pootočením i se stopkou. Až budeme se vším hotovi, odměňme se ovocným stromům a keřům za poskytnutou úrodu. Vytrhejme plevel okolo jejich kmenů, nakypřeme půdu a přihnojme ji jednosložkovými hnojivy nebo vyzrálým kompostem.

Stromky a keře

Ujmutá očka meruněk a broskvoní před příchodem zimy obložme papírovým obalem, který je ochrání proti vymrznutí.

Pokud jsme v předchozích měsících obmotali kmeny slivoní a dalších ovocných dřevin lepovou páskou proti škodlivému hmyzu, můžeme ji nyní odtrhnout, spálit a nahradit novou. Kdo nemá oplocenou zahrádku, měl by kmínky mladých stromků obalit do výšky 130 cm drátěným pletivem nebo plastickým obalem s otvory či obložit dřevěnými laťkami, aby se nestaly pochoutkou lesní zvěře.

Nezapomeňme také odstranit odplozené výhony maliníků a ostružin, a na konci měsíce okopat a přihnojit rostliny jahodníku.

Začínáme s výsadbou

Zlatým hřebem našeho podzimního zahrádkaření by se měla stát výsadba ovocných dřevin, kterou provádíme od poloviny měsíce až do zámrazů.

Na podzim se dobře ujímají jabloně, hrušky, švestky nebo třešně, zatímco broskvoně, kdoule, ořešáky a vinná réva se daleko lépe uchytí až na jaře. V případě, že jsme si je už nakoupili, založme je do země a s vysazením nějaký ten měsíc počkejme.

Stromky a keře, které nyní chceme sázet, namočme na 12 hodin až jeden den do nádoby s vodou, a před výsadbou jim upravme kořeny i nadzemní část na optimální délku. Pamatujme také na opěrný kůl, který je třeba na spodní části impregnovat opálením.

Zeleninová zahrada

V zeleninové zahrádce si tak trochu zahrajeme na detektivy a rozdělíme zeleninu do dvou základních skupin. Ta první musí co nejdříve zmizet ze záhonů, zatímco druhou-otužilejší tam můžeme nechat, případně ji ochránit před promrznutím.

ČTĚTE TAKÉ:

Do sklepa by se měl rozhodně přemístit řapíkatý celer, kedluben, mrkev a zelí. To můžeme nakrouhat a naložit do nádob na kysání nebo uložit v mrazáku. Květák s nedorostlými růžicemi založme do vyvezeného pařeniště.

S mírnými mrazy se vyrovná hlávková kapusta, endivie nebo čínské zelí, které mohou zůstat na záhonech až do prosince. Kdyby přece jenom víc přituhlo, můžeme je ochránit fóliovým krytem nebo alespoň obložit chvojím.

Až do jara můžeme venku nechat černý kořen, kapustu, pór a v místech bez větších holomrazů i kořenovou petržel. Také kadeřávek nechme před sklizením několikrát přejít mrazem, získá na chuti.

Mírná revoluce proběhne ve fóliovníku, který musí opustit papriky a rajčata, kdežto ředkvičky, cibule a salát si mohou podržet svá místa a navíc je můžeme během celého měsíce znovu vysévat.

Semínka můžeme vysévat i venku, i když v tuto dobu už toho tak moc nebude. Určitě by nám měla vzejít kořenová petržel a mrkev na přezimování. Dříve vysetý zimní salát je teď třeba vyjednotit.

Věnujme také péči sklizeným záhonům. Promysleme si, jaké následné plodiny tam budeme pěstovat, a podle toho je pohnojme průmyslovými nebo statkovými hnojivy, a podle potřeby také provápněme. Rozhodně musíme odstranit zbytky plevele a půdu nahrubo zrýt.