Kořenokvětka: univerzální pokojovka

Aspidistra elatior 1
Zvětšit fotografii

Autor:

Kořenokvětka (Aspidistra elatior), lidově “ševcovská palma“ nebo “domácí štěstí“, je optimální pokojovou rostlinou pro všechny, kteří chtějí mít přes zimu doma trochu zeleně, i když nemají dostatek pěstitelských zkušeností.

Její protáhlé tmavě zelené listy eliptického nebo kopinatého tvaru mají voskový lesk a jsou poseté bílými tečkami. Vyrůstají z tlustého oddenku a po čase dokážou vytvořit docela pěkný trs lesklých zelených listů, který působí jako právě přenesený z Buddhovy zahrádky. Ostatně, proč jinak by si tato rostlina vysloužila svoji přezdívku “domácí štěstí“.

VŠECHNY KVĚTINY Z ENCYKLOPEDIE ROSTLIN NAJDETE ZDE

Její první jméno „kořenokvětka“ zase napovídá, že kvítky vyrůstají těsně u země a přímo z oddenku. Působí dojmem zploštělého kalíšku s purpurovým nebo fialovým středem a roztřepenými šedobílými okraji, ale v pokojových podmínkách se jich většinou nedočkáme. Kořenokvětka se pěstuje především jako rostlina ozdobná listem, která k vytvoření květenství potřebuje minimálně skleníkové podmínky.

Patří k menšímu rodu zahrnujícímu nejspíš tři druhy stálezelených vytrvalých rostlin, jejichž domovem jsou himalájské, japonské a čínské lesy. V Evropě se pěstuje především jako pokojová rostlina, kterou lze přes léto umístit na zahrádce pod korunami listnatých stromů nebo keřů.

Květenství

Většinou během ledna, záleží však na podmínkách ve skleníku.

Pěstování

Kořenokvětka je nenáročná rostlina, které nevadí znečištěné prostředí a dokonce toleruje i menší průvan. Potřebuje dostatek světla, ale nesnáší přímé sluneční paprsky, které jí mohou i během zimy popálit listy.

Přes léto vyžaduje dostatečnou zálivku dešťovou nebo odstátou vodou a jedenkrát za 14 dní přihnojit tekutým hnojivem pro pokojové rostliny. Na zimu hnojení vynecháme a omezíme i zalévání, které přizpůsobíme pokojové teplotě.

Této rostlině nejlépe vyhovuje teplota okolo 18 °C, ale dobře snáší i teploty nad 23 °C. Pokud je nucena žít v blízkosti ústředního topení, vyžaduje rosení nebo otírání listů mokrou houbou. Přílišné sucho se projevuje žloutnutím listů.

Po úplném prokořenění, což bývá po 2 až 3 letech, přesadíme rostlinu do většího květináče, na jehož dně uděláme drenážní vrstvičku. Používejme výživný substrát složený z rašeliny a listovky.

Při výběru stanoviště počítejme s tím, že ševcovská palma může dorůst až jednoho metru.

Ze škůdců si dejme pozor na štítenky a svilušky! Preventivně se jich zbavíme občasným sprchováním listů vlažnou vodou, při výskytu je můžeme hubit chemicky, např. Mospilanem 20 SP.

Množení

Nejlépe se množí jarním dělením, které lze spojit s přesazováním. Podmínkou dobrého ujmutí je, aby oddělená část rostliny měla alespoň 2 listy.

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Zahrada
  • Autor:
  • Vydáno:

Může vás zajímat

encyklopedie rostlin

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce,zahrada.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Rekonstrukce showroomu zdravotnických přístrojů, rekonstrukce koupelny a WC, Rekonstrukce 7 bytů v činžovní domě včetně fasády a balkónů.