V tuto doby by už mělo být všechno ovoce pod střechou a my už jen pravidelně větráme skladovací prostory a kontrolujeme, zda nic nezahnívá.

Kontrola zahrady a hnojení

Mezi stromy a keři shrabujeme listí a dáváme ho na kompost. I když máme přeplněný kompostér, nezbavujme se ho, dobře poslouží jako mulčovací materiál.

Už nyní můžeme začít s mulčováním zákrsků a nově vysazených stromů. Kdo se na výsadbu teprve chystá, měl by „pohnout kostrou“, aby to stihl do příchodu mrazů. Nově vysazené stromky, ale i ostatní ovocné dřeviny je třeba zalévat, i když tomu počasí právě nenapovídá. Jakmile půda promrzne, začne se z ní odpařovat vlhkost a ke kořenům se už žádná svrchní voda nedostane.

Další věc, kterou bychom ovocným stromům měli dopřát, je dostatečná dávka hnojiva. Nejspíš to bude proleželý kompost, který nahrneme okolo kmenů a jenom lehce zaryjeme. Na řadu přijde i vápnění, vhodné především pro peckoviny. Pokud se ale někde objeví mech, rozhoďme raději mletý vápenec po celé části ovocné zahrady.

Vápníme a hnojíme také ve vinici. V teplejších oblastech se můžeme za bezmrazého počasí pustit i do sázení. Počkáme-li s tím až na jaro, lze zatím rigolovat půdu a kopat jámy pro budoucí výsadbu.

Počítáme-li na příští sezonu s roubováním peckovin, začněme na konci měsíce s odebíráním roubů. Až je svážeme do svazečků a budeme ukládat ve sklepě do vlhkého písku, pamatujme na visačku s označením.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

S příchodem mrazů můžeme také odstranit a spálit lepové pásky. Přes zimu nebudou potřeba.

Co se zeleninovou zahrádkou

Na zimní odpočinek, i když ne tak hluboký, se chystá i zeleninová zahrádka. Na nás teď je, abychom dokončili sklizeň pozdní zeleniny.

Do sklepa by se už mělo přestěhovat nejenom čínské zelí, ale též mrkev, celer, kořenová petržel a kedluben. Před uskladněním je nikdy neumývejme a neřežme chrást, mohly by chytit plíseň. Úplně stačí očistit kořeny a ukroutit listy.

Na záhoncích může zůstat pór, kadeřávek, růžičková kapusta a salát, s jistým rizikem pak i černý kořen, topinambury nebo pastinák. Před promrznutím je spolehlivě ochráníme větvičkami chvojí a už v zimě je můžeme postupně sklízet dle vlastních potřeb.

Těsně před promrznutím půdy, což bývá na přelomu listopadu a prosince, začněme s výsadbou česneku. Před tím ale důkladně odplevelme záhon, zaryjme do půdy kompost nebo rozhoďme Cererit. Nikdy nesázejme česnek na stejné místo jako vloni! Péči si zaslouží také opuštěné záhony. Měli bychom je nahrubo zrýt, pohnojit a podle potřeby přivápnit. Jílovité půdy bude třeba promíchat s pískem nebo popelem ze dřeva, písčité zase obohatit výživným kompostem nebo proleželým hnojem.

Už si také promysleme, co kam příští rok zasadíme.

Na čerstvě vyhnojené záhony přijdou rostliny první trati, což jsou rajčata, papriky, okurky, tykve, košťáloviny, celer a pórek. Tam, kde už rostly, naopak vysadíme zeleninu druhé trati, neboli salát, špenát, petržel, ředkvičku, ředkev, cibuli a česnek. K následným rostlinám třetí trati patří luskoviny.