Přesazujeme (pokojové a přezimující) rostliny

Nejprve rostlinu vyklepneme z původní nádoby a rozrušíme kořenový bal a částečně odstraníme starší zeminu, pokud je bal hodně prorostlý kořeny, vezmeme ostrý nůž a odřízneme zespodu kořenového balu 2 cm tlustý věnec kořenů, tím se nám kořenový systém uvolní a snadněji se nám ho podaří narušit a obrat. Nový květináč vybereme o trošku větší, stačí o 2 – 4 cm, na jeho dno nasypeme asi 2cm vrstvu drenáže (hrubší písek, keramzit, střepy ze staršího květináče), poté rostlinu vložíme do květináče a kořenový bal obsypeme zemí, zeminu kolem balu mírně umáčkneme tak, aby nevznikly vzduchové kapsy. Po přesazení v žádném případě rostliny alespoň 14 dnů nepřihnojujeme a zaléváme opatrně, substrát udržujeme mírně vlhký.

Rostliny, jako jsou pelargonie, fuchsie a jiné, které jsme přezimovali v místnostech se špatným osvětlením, přesadíme, sestřihneme a přeneseme na světlejší stanoviště. Ze začátku rostliny chráníme před přímým slunečním zářením do doby, než si rostliny přivyknou na vyšší intenzitu světla.

Pokud jsme si koupili hlízy begonie hlíznaté - Begonia tuberhybrida, nebo je přezimovali, nastal čas je nasázet. Nejprve hlízy namočíme na půlhodinu do vlažné vody, potom naplníme truhlík nebo květináč substrátem do jedné třetiny a na povrch uložíme hlízu. Nezasypáváme! Substrát udržujeme vlhký, při běžné pokojové teplotě nám do dvou až třech týdnů začnou hlízy rašit. Teprve potom dosypeme substrát do plna.

V únoru nastává čas pro výsev dalších letniček, jako je např. petúnie - Petunia hybrida, starček - Cineraria maritima, šalvěj - Salvia splendens, lobelky - Lobelia erinus.

Pozor na škůdce

Svilušky - jsou to drobní roztoči, svou velikostí jsou malí, ale škodlivostí velcí. Jelikož se prodlužuje den, svítí více sluníčka, začínají se k životu probouzet i tito škůdci, zatím jen na pokojových rostlinách, vyhovuje jim totiž suchý vzduch a teplo. Napadené rostliny se poznají na první pohled, listy jsou světlé až stříbřitě zbarvené a spodní strana listu je pokryta jemnou pavučinkou, při silnějším napadení je rostlina obalená celá, nejvíce na konci výhonů, listy pak reznou, až hnědnou a usychají. Nejlepší ochrana proti tomuto škůdci je preventivní, stačí rostliny pravidelně rosit, nebo otřít listy vlhkým hadříkem, a to i zespodu listu, pokud toto nezabere, je na řadě chemie, z účinných přípravků jsou na trhu k dostání např. SVILUSTOP, který obsahuje dva přípravky, a to Vertimec 1,8 EC a Nissorun 10 WP, tyto přípravky aplikujeme podle příbalového letáku.

Na co ještě nezapomenout

Koncem února má sluníčko velkou sílu a mohlo by naše rostliny ve skleníku a zimních zahradách popálit, proto si připravíme a zkontrolujeme stínění. Totéž platí i pro venkovní dřeviny, které nejsou umístěny v zimním stínu a mohou na ně dopadat únorové sluneční paprsky, což může škodit zvláště neopadavým, jako jsou Rhododendron - pěnišník, Pieris - pieris, Euonymus fortunei - brslen, Erica carnea - vřesovec pleťový, Kalmia - mamota, Aucuba japonica a jim podobné. Rostliny chráníme proti sluníčku větvemi z chvojí nebo rohožemi z rákosu. Nejenomže tím snížíme odpařování vody, ale zamezíme i velkým rozdílům mezi nočními a denními teplotami, které bývají dost často důvodem praskání kmenů, větví a vzniku takzvaných mrazových desek.

Přestárlé keře a živé ploty můžeme zmladit. Keře seřízneme 20 cm nad zemí. Nemusíme se bát, že bychom rostlinám ublížili. Na jaře začnou bujně rašit a obrostou spoustou mladých výhonů. Jedná se o ploty z listnatých opadavých dřevin, jako je např. ptačí zob - Ligustrum, trojpuk - Deutzia, meruzalka - Ribes, pustoryl - Philadelphus atd.

V případě, že koncem února půda rozmrzne, zkontrolujeme alpinky a na podzim nasázené rostliny, zda je mráz přes zimu nepovytáhl ze země, pokud ano, umáčkneme kořenový bal kolem rostlin, předejdeme tím špatnému růstu a možnému zaschnutí.

Pokud není půda koncem února již zamrzlá, vyčistíme trvalkové záhony od zbytků rostlin a navátého listí, hlavně v místech, kde začínají rašit květy velmi raných rostlin, jako jsou např. šafrán - Crocus, tavolín - Eranthis, sněženky - Galanthus.

Přikrmujeme ptactvo, které se nám v době vegetace odmění redukováním stavu živočišných škůdců.

Sklepáváme sníh z rostlin, jako jsou živé ploty, sloupovitě rostoucí konifery, zamezíme tím rozvalení nebo rozlomení rostlin.

Foto: www.thinkstock.cz, www.isifa.com