Slepice jsou nenáročné, pozorovat je může být uklidňující. Polohlasné kdákání je poměrně uklidňující zvuk, skvěle se při něm klimbá, když se člověk usadí v zahradě do lehátka – ovšem v patřičné vzdálenosti. (Jiné je kvokání – to je zvuk, který začne vyluzovat ta slepice, která chce vysedět kuřata).

Každý by měl vědět, kolik do chovu bude investovat na počátku a průběžně, kolik péče bude slepicím věnovat, kolik času mu vezmou – a také co mu za to dají (kromě vajíček i třeba klid při pozorování živých tvorů).

Kolik slepic si pořídit? Podle toho, kolik vajec budeme chtít. Nejlepší nosnice snese vajíčko denně, většinou snáší ale obden, přičemž je v zimě období, kdy nese minimálně. Sedmihlavé hejno v nejlepší kondici nám může dát týdně 40 - 49 vajec. Také se říká, že slepice snese 150 - 180 vajec ročně.

Místo pro nové hejno - na začátku musí být kurník

Slepicím stačí na zahradě ohradit pletivem nevelký výběh. I když je v něm tráva, dlouho tam nebude, slepice se budou popelit a po jejich chození, hrabání a zobání zbude brzy udusaná hlína.

Na internetu je mnoho nabídek kurníků (ceny zhruba 7000 - 15000,- Kč) i návodů na jeho výrobu svépomocí. Kurník má hřady různé výšky, kde slepice sedí (máme-li kohouta, ten se usadí nejvýš). Dole jsou kukaně vystlané slámou, tam slepice snášejí vajíčka. Aby jim to bylo jasné, často se sem zpočátku dává podkladek – sádrové vejce, které jim naznačí, že chceme, abychom vejce našli právě tady a ne na zahradě. Jednou za čas (3 - 4 týdny) je třeba kurník desinfikovat chloraminem, vyčistit podlahu, vyndat hnůj a nastlat slámu. Zahrádkáři ocení trus – slepičince. Třeba se domluvíme se sousedem, že si je bude brát a nemusí je kupovat.

Práce kolem slepic

Není to nic těžkého a je to relax, na což přijdeme – místo ranního nervního pobíhání s kávou v pohodě půjdeme otevřít kurník a prohodit pár slov se slípkami. Doslova, nedá nám to… jak se vyspaly, jestli se nepopraly, jestli mají v misce vodu... slepice si půjdou po svém a my můžeme do práce. Večer jim hodíme krmení, a až zalezou do kurníku, zavřeme za nimi. Navečer je můžeme pustit třeba do vhodné části zahrady, podle možností na trávník, na louku nebo jinak mimo výběh, kde roste tráva a mohou hrabat a někde pod keřem se popelit. Slepice pod dozorem chvíli puštěné zahradu nezničí, budou ale bez sebe nadšením. Nepustíme je do záhonů v okrasné květinové zahradě, ideální je kousek trávníku nebo křoví někde vzadu.

Začátek chovu: nákup slepic

Kdo se rozhodl a oplotil výběh, vydává se pro slepice. Slepičky kupujeme veterinárně ošetřené (vakcinace). Mohou stát 90 - 160 korun podle stáří a druhu. Mladší jsou kuřice, odrostlejší kuřata, která teprve nést začnou. Slepice nesou asi tři roky, ve slepičárně ale jen rok, potom je tam můžeme koupit asi za 30 - 50 korun, a jakmile je dáme do zahrady, začnou nám ještě dva roky nést. Jen nás nesmí rozhodit, že se třeba nebudou umět vůbec postavit na nohy a budou takové bezbarvé, je to drsné, ale je to tak, nikdy chodit v kleci nemohly. Brzy se ale vzpamatují a budou běhat, naberou barvu a bude na ně pěkný pohled. A my budeme mít dobrý pocit. Slepicím je dobré zastřihnout alespoň jedno křídlo, aby nepřelétaly plot.

Za takových 200,- Kč si můžeme koupit i kohouta, který udržuje v kolektivu slepic pořádek. Pokud pak slepice pouštíme třeba za plot, neztratí se, kohout si hejno ohlídá. Ranní kokrhání nebude sousedy rušit (raději to ale předem zjistíme), je uklidňující - evokuje prázdniny, léto, dětství na vesnici. Denně kokrhá sotva pár minut - což je nic proti úmornému hučení sekaček, pil a dalších strojů ze sousedních zahrad.

A co budou jíst?

Koupíme pytel pšenice nebo ječmene (nebo obojího či krmíme střídavě) a k tomu krmnou směs na snášku (aby slepice více snášely). Směs se smíchá se zrním, přidá se i trocha šrotu. Slepice rády zrní namočené nebo je necháme pár dní naklíčit.

A protože některý kurník je rozdělený na část pro slepice a pro kachny, někdy se můžeme podívat zase na chov kachen...

Foto: www.isifa.com