Houbař již z dálky vyhlíží v lese modříny, když chce najít klouzka modřínového, protože jak již samotný druhový název houby napovídá, tento klouzek roste výhradně pod modříny.
Ale méně houbařů dokáže odpovědět na otázku, proč roste určitý druh houby právě pod tím nebo oním stromem.
Pod osikou nejdete hřiba borového. Tady se daří křemenáčům!
Většinu kloboukatých sbíraných hub si můžeme rozdělit zhruba na dvě skupiny. První se živí saprofyticky, to znamená, že v půdě žijí v podobě podhoubí v prostředí složeném z odumřelých rostlinných a živočišných zbytků v různém stupni rozkladu. Mnoho saprofytických hub je vázáno na specifické prostředí.
O LETOŠNÍ HOUBAŘSKÉ SEZONĚ JSME JIŽ NAPSALI:
Druhá skupina vytváří soužití (symbiózu) hub, jejich podhoubí s kořeny stromů, což se nazývá mykorhiza.
Toto soužití bývá často tak specificky vyvinuto, že skutečně jeden druh houby je přísně vázán na jeden druh stromu. A tak můžeme uvést některé ze známých druhů hub další příklady mykorhizy.
Klouzek obecný
Další klouzek obecný je vázán na borovici.
Křemenáč osikový je vázán na topoly a především na osiku.
A snad nejkrásnějším příkladem může být mykorhiza mezi hřibem borovým a borovicí lesní.